O zateplení, jeho chybách a lidském faktoru

Nízká spotřeba energie na vytápění při zvyšování tepelné pohody v domácím prostředí patří dnes už ke standardu bydlení. Zateplování se tak stalo nejen populární záležitostí, ale i nevyhnutelností, která přispívá k zmíněnému standardu a šetření energie na naší planetě. Lidé jsou však omylní a lidský faktor má na kvalitu zateplení stále výrazný vliv. Abyste se vyhnuli alespoň nejčastěji opakovaným chybám, zeptali jsme se odborníka, které to jsou.

Chyby při zateplování
O užitečnosti zateplení v období, kdy platby za energii tvoří značnou část rodinného rozpočtu, není třeba asi nikoho přesvědčovat. Zateplovat je prostě nutné. Není však zateplení jako zateplení. Mnozí výrobci nabízejí produkty, které představují špičku technologie zateplování. Bývají sestaveny do kontaktních zateplovacích systémů a jsou připraveny pro profesionální realizaci. Navzdory dlouholeté osvětě se bohužel ještě stále při zateplení objevují chyby. Mohou vznikat v různých etapách procesu zateplování, příčina je však jediná – lidský faktor. Projevují se v důsledku nedbalého přístupu k realizaci a nedostatečných vědomostí o zateplování. Při přesném dodržování technologických postupů se však riziko vzniku chyb maximálně eliminuje. Na co je třeba při zateplování dohlížet, aby nevznikaly chyby?

Chyba v návrhu je chybou celého zateplení!
Návrh zateplení je přípravnou fází celého dalšího postupu. S chybami v návrhu nebude s největší pravděpodobností v pořádku ani konečný výsledek. Všeobecnou chybou při návrhu zateplení je názor, že tloušťka izolační desky 5 cm je postačující. V současnosti se používá zateplení v tloušťce i 25 centimetrů. Hrubým odhadem stanovená tloušťka izolačního materiálu sice občas může vést ke správnému výsledku, ale je to jen náhodný a zřídkavý případ. Každý návrh systému a tloušťky izolantu má být podložen tepelnětechnickým výpočtem, který vychází z už existující skladby obvodového pláště s konkrétními podmínkami působení a s cílem, jehož potřebujeme zateplením dosáhnout – například parametry nízkoenergetického domu. Vulgární ekonomický přístup, podle něhož úsporněji zateplíme s tenčím izolantem, na tomto místě vskutku nemá co dělat. Výrobci mají k dispozici vícero systémů, které mohou být lacinější i při dodržení kvalitativních požadavků.

Chyby související se zateplováním zavlhlého zdiva
Běžně používaný polystyren je vynikající tepelný izolant určený na suché zdivo. Vyznačuje se poměrně vysokým difuzním odporem a jeho použití na zdivo s vyšší vlhkostí může vést ke vzniku mnoha nedostatků. Zateplujeme-li vlhké zdivo, je potřebné volit paropropustné systémy s nízkým difuzním odporem, které umožňují plynulý přechod vlhkosti směrem do exteriéru. Paropropustné kontaktní zateplovací systémy poskytují několik výhod a mezi nezanedbatelné patří i vytváření optimálního klimatu v interiéru. Takový zateplovací systém má přesně určenou sestavu komponentů a málokterý z nich je nahraditelný. V zásadě platí, že difuzní odpor celého zateplení určuje komponent s nejvyšším difuzním odporem, použití nesourodého komponentu může proto znehodnotit celý systém.

Z nesourodých komponentů systém nevznikne!
I při správném návrhu zateplení mohou vznikat chyby při realizaci. První z nich se objevuje už při nákupu materiálu. Ve snaze ušetřit se často sestaví skladba zateplení z nesourodých, často k zateplování nevhodných materiálů. Ve většině případů to způsobuje poruchy v systému. Někteří investoři experimentují i tak, že smíchají ve skladbě zateplovacího systému komponenty od různých výrobců.

Podstatnou součástí kontaktního zateplovacího systému jsou izolační desky, které mají přesně určenu objemovou hmotnost a jsou vyrobeny ze stabilizovaného polystyrenu. Nevhodnou a velmi riskantní náhradou v zateplovacím systému je použití desek, které nesplňují tyto charakteristiky. Vede to ke snížení mechanické odolnosti celého systému a k objemovým změnám systému. Výsledkem je vznik trhlin ve výztužné vrstvě i v povrchové úpravě. Investice do zateplení tak přináší jen nový problém.

Chyby v používání nevhodných lepidel
Systémové lepicí stěrky mají specifické vlastnosti, jako jsou vysoká přilnavost a dostatečná pružnost. Různé laciné náhrady, jako například laciná lepidla určená k lepení obkladů a dlažeb, která se příliš často takto nevhodně používají, nemohou odpovídat kritériím používání v rámci kontaktních zateplovacích systémů. Následky pro stavebníka mohou být katastrofální – desky se postupně mohou uvolnit od podkladu a celý systém se tak znehodnotí.

Chyby v kotvení 
Izolační desky se, kromě lepicí stěrky, přichytávají i pomocí mechanického kotvení. Zde je častou chybou jednak nepostačující délka kotvení, jednak používání laciných nekvalitních rozpěrných kotev, které se při aplikaci snadno lámou a jejich použití je pro kotvení rizikové. Těmto nepříjemnostem se dá předejít právě používáním rozpěrných kotev doporučených výrobcem zateplovacího systému. Statik obvykle předepisuje i počet a rozmístění rozpěrných kotev, které se nikdy nesmějí umísťovat na místa styku tepelněizolačních desek.

Někteří investoři si jen stěží umí představit, jak se kotví silnější tepelněizolační deska. Představa, že při 25centimetrovém zateplení se umísťuje do polystyrenu 35 cm dlouhá rozpěrná kotva, je v zásadě úsměvná. V současnosti jsou velkým hitem lepicí kotvy, které představují revoluční technologii kotvení. Je to specifický druh lepeného spoje, který se využívá například i v automobilovém průmyslu. Má sice některé omezující podmínky použití, ty se však dají obvykle splnit jednoduchými zásahy. Například stará omítka, na kterou se upevňují tepelněizolační desky, by neměla být silnější než 4 cm. Vzhledem k tomu, že standardní kotva proděraví tepelněizolační materiál, představuje i riziko vzniku poruch v budoucnosti. U lepicí kotvy tento problém nevzniká, takže se eliminuje i vznik tepelných mostů.

Chyby v provedení výztužné vrstvy
Fasáda je neustále vystavena vlivům teplotních změn a kontaktní zateplovací systémy jim musejí odolat. Odstranění napětí v povrchové vrstvě vlivem teplotních změn zabezpečuje výztužná vrstva, kterou tvoří stěrkovací směs a vtlačovaná sklotextilní mřížka. Obě musí ochránit fasádu i před mechanickým poškozením. Sklotextilní mřížka musí být určena do chemického prostředí lepicí stěrky. Použití nesystémových komponentů vede k oslabení výztužné vrstvy a následně vznikají praskliny a roste riziko povrchového poškození zateplené fasády. Na povrchovou úpravu kontaktních zateplovacích systémů se používají tenkovrstvé ušlechtilé omítky. Vyrábějí se z různých materiálových základů (akrylátové, silikátové, silikonové, minerální), v různé struktuře, zrnitosti a barevnosti. Při volbě konkrétního materiálu je nutné respektovat jeho charakteristické vlastnosti a podmínky, při nichž má být omítka použita.

Zateplovací systémy jako kompletní systémy
Kontaktní zateplovací systémy některých výrobců jsou běžně dostupné jako kompletní systém a není vhodné nahrazovat je jinými materiály!

Zateplení domu je kapitálovou investicí, jejíž součástí je i záruka. Pokud v systému zateplení vyskládaného z komponentů od různých výrobců vznikne porucha, při snaze reklamovat nedostatky některého komponentu obvykle vznikají velké problémy. Záruka v tomto případě totiž obvykle nepřesahuje zákonem garantovanou záruční dobu 24 měsíců. Také proto je nanejvýš vhodné rozhodnout se pro osvědčené systémy s ověřenou materiálovou skladbou, certifikované nezávislou zkušebnou a samozřejmě s platným Evropským technickým osvědčením.

Při návrhu zateplení je potřebné obrátit se na specializované firmy, které v rámci poradenství poskytují i službu návrhu optimálního způsobu zateplení s následným posouzením navržené skladby konstrukce na difuzi a kondenzaci vodních par. Někteří výrobci poskytují tuto službu bezplatně.

Zateplení domu je investice, která má být návratná v dohledné době. Aby skutečně návratná byla, musí investor provést pět nezbytných kroků:

1. získat kvalifikovaný návrh: osobní návštěva technického poradce přímo na stavbě, kvalifikované poradenství, návrh optimálního způsobu zateplení,
2. zkontrolovat certifikát a reference: posouzení certifikátu na vybraný zateplovací systém a katalogu referenčních staveb,
3. posoudit logistiku: pružnost a operativnost při dodávkách objednaných materiálů,
4. zabezpečit spolehlivou realizaci: výběr seriózní realizační firmy zaškolené na práci s vybraným zateplovacím systémem,
5. zaručit výsledek: záruka na zateplovací systémy má být dostatečně dlouhá.

Ani při vykonání těchto kroků není možné v celém průběhu realizace odstranit negativní působení lidského faktoru, proto by měla celý proces provázet důsledná kontrola vykonávaných prací.

TEXT: Martin Mašek
FOTO: Baumit, Saint Gobein divize Isover, archiv vydavatelství
ZDROJ: HOME