Aby vám dům neutekl k sousedům!

V čem byl problém? Specifické podmínky zakládání stavby vyžadují v první řadě podrobný průzkum a sondu podloží. Podloží nebo základová půda tvoří neoddělitelnou součást konstrukce stavby a prvořadou úlohou každé stavební konstrukce je spolehlivé plnění funkcí, pro které byly vytvořeny. Pokud však nejsou známy vlastnosti a složení podloží, nelze správně navrhnout základovou konstrukci a už vůbec ne v náročných podmínkách. Způsob založení, i když závisí především na inženýrsko-geologických podmínkách lokality, není spojen jen se statickými problémy.

Máte i vy pozemek ne zcela typický, v prudkém svahu ,nebo u řeky, a přemýšlíte, zda se na něm vůbec dá postavit dům? Odpovídá odborník v oblasti zakládání staveb prof. Ing. Peter Turček, Ph.D., z Katedry geotechniky na Stavební fakultě Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě.

Co vlastně znamená speciální zakládání? Týká se vůbec výstavby rodinného domu?
Každá stavba vyžaduje osobitý přístup a postup při jejím zakládání, protože i zdánlivě bezproblémové území rovinatého charakteru, bez vysoké spodní vody, v sobě může ukrývat potenciální problém. Například nerovnoměrné složení základové půdy, které by mohlo způsobit nerovnoměrné sedání stavby nebo dutiny v oblastech s hornickou činností, o nichž stavebník ani netuší. To se však dá zjistit až na základě sondy a jejího průzkumu. Mnoho stavebníků se možná lekne slova sonda a představí si pod tímto pojmem těžké mechanizmy, které je třeba dovézt na pozemek. Nejlepším řešením nemusí být jen něco, co je výsledkem počítačové analýzy a drahého výzkumu pomocí velkých strojů. Pro stavby menšího charakteru, jako jsou rodinné domy, existují i finančně a technicky méně nenáročné metody, jejichž výsledky potom pomohou při projektování jednotlivých konstrukcí. Dnes všichni trpíme pocitem, že pouze velké a drahé věci a řešení je to správné. Malé ruční a kapesní přístroje, jako malá sonda, kterou lze kladivem zahloubit dva nebo tři metry, je ideální pro stavby malého rozsahu, jako jsou rodinné domy, a rozhodně to není finančně náročný způsob zjišťování složení podloží. Na všechno existují normy a na stavby malého rozsahu také. Každý projektant dokáže rychle a jednoduše podle normových tabulek určit šířku a hloubku základů do konkrétního podloží. Pokud se jedná o specifickou situaci, která vyžaduje rozsáhlejší a komplikovanější řešení, dobrý projektant, který zjistí, že je to nad jeho síly, se obrátí na odborníky v konkrétní oblasti. Jen neseriózní projektant může tvrdit, že všechno zvládne sám.

Kde se může budoucí stavebník dozvědět o geologických podmínkách konkrétního území, aby měl alespoň prvotní představu o tom, jestli jde do specifických podmínek zakládání stavby, nebo ne?
V České republice jsou vypracovány inženýrsko-geologické mapy, které podrobněji znázorňují všechny důležité složky přírodního prostředí konkrétního území, například geodynamické jevy (seismicitu, svahové pohyby, krasové procesy, eroze a podobně), a s tím spojenou rizikovost území. Na stavebním úřadě by měly být tyto mapy k dispozici. Na jejich základě by vás měl úředník na stavebním úřadě upozornit na fakt, že jde o problematickou zónu a že by bylo vhodné obrátit se na odborníky.

Co představuje největší problém při zakládání staveb?
Problémem číslo jedna při zakládání staveb je přítomnost vody – ať už spodní nebo povrchové. A to se netýká jen staveb v povodňových oblastech, ale i na svahu či na rovině. Při výstavbě na jakémkoli svahu je důležitější odvodnění pozemku, tedy usměrnění toku podzemní vody, aby nepodmývala základovou půdu a neposouvala ji z kopce. Základním principem však vždy zůstává nejít proti přírodě, ale pochopit ji a v souladu s ní vytvářet nové konstrukce. Problémem při zakládání můžou být i takzvané spraše – nafoukaný písek usazený na jiném místě. Zrnka tohoto písku jsou obalena například manganem, hořčíkem, vápníkem, železem a spolu se stmelila. Během silnějších dešťů se mohou tyto spraše rozpustit a vrstva usazeniny se propadne. Není to neřešitelný problém, jsou vypracovány postupy i při zakládání větších objektů v těchto územích, například zakládání na pilotách, jen je o tom třeba vědět. A zde znovu přichází na řadu sonda a znalost místní základové půdy. Není dobré podceňovat ani informace od místních lidí v dané oblasti, protože právě oni vědí o místním problému víc než někdo, kdo se ohání diplomem, ale konkrétní území nezná. I zdánlivě bezproblémová zóna může překvapit různorodým složením základové půdy a to, co platilo u souseda při vytváření základů jeho rodinného domu, nemusí platit o pět metrů dál. Například jedna z nově vznikajících satelitních čtvrtí se zakládá na podloží, které tvoří štěrk ve větší hloubce a na něm je vrstva jílovitého sedimentu přecházejícího do písků. Jednotlivé vrstvy mají různou tloušťku a tuhost v rámci jednoho území. Naštěstí v tomto případě jde o seriózního investora, který si uvědomil budoucí následky a chtěl si být jistý způsobem zakládání těchto domů. Po změření únosnosti a kontrole složení podloží a podle konkrétních podmínek se potom navrhla konkrétní hloubka a šířka základů. Častým problémem v našich končinách je podcenění přírodních a fyzikálních jevů a téměř třicet procent oporných zdí na našem území je poddimenzovaných. Problém nebude viditelný hned, to se projeví až po několika desetiletích, když tyto zdi přestanou plnit svou funkci, a potom se budeme ptát, jak se to mohlo stát. A to může vzniknout i při zpevňování strmých svahů při výstavbě rodinného domu.

Nedobytný hrad vysoko na skále s fantastickým výhledem na okolní krajinu, i to je představa některých budoucích stavebníků o svém rodinném sídle. A není to jen výmysl současnosti, vždyť středověké hrady na skalách tu jsou již několik staletí. S čím se musí počítat při založení domu na skále? Nepatří skalní podloží mezi ty ideálnější možnosti?
Ano, skalní podklad bývá většinou tím nejlepším základovým podložím. Ale vzniká problém při umístění stavby do takovéhoto podloží, protože výkopové jámy se musejí vyhloubit pomocí rozrušovacích prostředků, a tím se může narušit i celistvost skály a mohou vzniknout nebezpečné trhliny. Samozřejmě že takováhle stavební činnost i něco stojí a málo to rozhodně není. Je ale pravda, že skalní podloží je prakticky nestlačitelné, má nejvyšší únosnost, takže výstavba na něm je reálná. Může se však stát, že deset metrů vedle je situace na založení stavby mnohem méně finančně a technicky náročná, se stejným výhledem. To je ale znovu věcí obhlídky terénu a jednoduché sondáže.

Na koho by se měl obrátit investor, který se rozhodl přece jen postavit dům například na svahu strmějším než 45°, protože ten výhled stojí za všechny peníze?
Rozhodně musí oslovit projekční kancelář. Většina architektů a projektantů spolupracuje s odborníky, zvlášť ve složitějších případech, kdy kromě základních profesí při vypracování projektu osloví i specialisty na konkrétní problém. Například i od nás z fakulty. Zde se investor může dostat ke konkrétním informacím a spolu s projektantem dospějí k výslednému rozhodnutí, jestli je pro něj míra finanční náročnosti projektu únosná. Někdy se mohou dostat i k překvapivě levným řešením, která si investor ani neumí představit.

Co byste poradil stavebníkům, kteří se rozhodli stavět v zaplavovaných oblastech? Nízká cena takovýchto pozemků je často rozhodující.
Stavební objekty v zaplavovaných oblastech by rozhodně neměly být podsklepené. Bylo by dokonce výhodné, kdyby měly i přízemní podlaží zvýšené nad úroveň okolního terénu. Několik příkladů takovýchto staveb se najde i z předešlého období. Takzvané chatky na muřích nožkách, které byly postaveny na pilířích a prostor pod nimi se využíval jen jako odstavná plocha pro auto, jsou příkladem řešení rodinného domu v zaplavované oblasti. Pokud se k tomu přidají vhodné stavební materiály, jejichž vlastnosti se působením vody nemění, a zabezpečená stabilita objektu během povodně, zbývá už jen koupit si nějaké plavidlo.

Prvořadou úlohou každé stavební konstrukce je spolehlivé plnění funkcí, pro něž byly vytvořeny. Základová půda tvoří neoddělitelnou součást stavby, což je nutné si uvědomit a nestabilnímu staveništi je lépe se vyhnout.

Rodinný dům z poloviny nad vodní plochou, s molem sahajícím od terasy domu až k malé loďce zakotvené opodál, nebo na úpatí kopce s neuvěřitelným tichem kolem jsou scenérie jako vytržené z prostředí, v němž se odehrává děj romantického filmu. Jaká je vale skutečná finanční a technická náročnost takovýchto staveb? Odpověď je jen jedna – vždy záleží na konkrétních podmínkách, které rozhodně patří do rukou odborníků. O svépomocné formě výstavby není nutné ani začít uvažovat.

TEXT: Kamila Ďuríková
FOTO: archiv vydavatelství