Pravidla dnešního zdění

Přesněji, rychleji, praktičtěji

Dnes se zdí s přesnými tvárnicemi – broušenými cihlami, pórobetonovými nebo vápenopískovými bloky, které se díky svému tvaru a přesným rozměrům s precizně rovnoběžnými ložnými plochami mohou spojovat jen ve vodorovné rovině na tzv. tenkou ložnou spáru. Používá se na to buď speciální tenkovrstvá malta (resp. stavební lepidlo) ve vrstvě silné asi 1 mm, nebo stavební pěna. Do svislých spár se malta nedává – tvárnice se díky tvarovému spoji na „pero a drážku“ na boční straně pouze zasunou jedna do druhé. Zdění je tak přesnější, jednodušší a v porovnání s tradičním postupem o 30 až 50 % rychlejší.

Spojování tenkovrstvou maltou navíc přispívá k homogenitě zdiva (v místech spár nevznikají tepelné mosty), do stavby se také dostává méně stavební vlhkosti, takže rychleji vysychá. A jelikož spotřeba malty je velmi nízká, takové zdění je i úspornější. Další, ještě jednodušší a časově úspornější možností je spojování pomocí zdicí pěny – nanáší se totiž přímo z balení, takže nevyžaduje přípravu malty. Umožňuje také práci až do -5 °C.

Materiál, ze kterého budete stavět, vybírejte opravdu pečlivě – i s ohledem na budoucnost a provozní náklady domu. Časem totiž můžete modernizovat či vyměnit mnoho věcí, základní stavební materiál však jen těžko.

foto Xella

Zateplit, či nezateplit?

V principu máme dvě možnosti, jak zrealizovat obvodové zdivo, které splní požadavky aktuální tepelnětechnické normy: buď zvolíme bloky, které budou plnit zejména statickou funkci, a zdivo zvenku zateplíme, nebo vyzdíme z tvárnic, které mají samotné dostatečnou tepelněizolační schopnost, takže je zateplovat není třeba. Přestože jsou tvárnice se špičkovými izolačními vlastnostmi v nabídce výrobců nejdražší, výhodou jednovrstvého zdiva je, že všech potřebných parametrů je v porovnání se zatepleným zdivem dosaženo s podstatně nižší pracností.

A protože při výstavbě nelze brát v úvahu pouze cenu materiálu, ale důležitá je i cena práce, výsledná suma za jednovrstvé obvodové zdivo může být nižší i přes vyšší cenu materiálu. Ovlivňovat cenu může i kratší čas výstavby.

Tento systém je ideální u tvarově jednoduchých domů, protože při komplikovanějších detailech může být problém s odstraněním tepelných mostů. U vícevrstvého, tedy zatepleného zdiva je úkolem tvarovek zejména přenášet zatížení a akumulovat teplo, potřebný tepelný odpor zajistí vrstva tepelné izolace na vnější straně. Tento systém se uplatňuje především při zdění z vápenopískových tvárnic, ale použít ho samozřejmě lze i pro pálené cihly či pórobeton. Dá se tak dosáhnout špičkových vlastností obvodových stěn při jejich minimální tloušťce. Na stejném půdorysu domu tedy získáme větší vnitřní prostor.

Zateplené zdivo je u architektů a projektantů oblíbené zejména ze dvou důvodů: pro možnost jednoduše optimalizovat parametry obvodových stěn pomocí vhodné tloušťky izolantu a pro kompaktní obal z tepelné izolace, který eliminuje tepelné mosty i ve složitých detailech.

FOTO ISTOCK

Cihly s tepelnou izolací integrovanou ve vnitřních dutinách v sobě spojují vlastnosti dvou stavebních materiálů – pálené keramiky a minerální vlny. Takové zdivo zabezpečuje jak únosnost a akumulaci tepla, tak i tepelnou izolaci a difuzi vodních par, čímž pozitivně ovlivňuje klima v interiéru.

Další body při rozhodování

I když jsou vlastnosti obvodového zdiva či cena stavebního materiálu důležité, při výběru bychom měli zohlednit i sortiment konkrétního výrobce. Určitě je výhodné sáhnout po ucelených systémech, které zahrnují kromě základního zdicího materiálu i řešení různých detailů (např. ostění či rozličných typů překladů), systém na výstavbu stropů, dokonce schodů nebo tzv. těžkých střech. Renomovaní výrobci nabízejí také praktické služby. Pomohou s přípravou realizace nebo s hledáním kvalifikované stavební firmy, což je výhodné zejména při svépomocné výstavbě.

Na základě projektu rodinného domu je možné nechat si spočítat, kolik materiálu bude potřeba, a dát si vyhotovit plány ukládání stropů. Využít lze také bezplatnou dopravu materiálu, poradenství a pomoc při založení první řady tvárnic či možnost zapůjčení profesionálního nářadí.

Nejčastěji se u nás staví zděné rodinné domy.

Přibližně 80 % novostaveb v České republice je z pálené cihly nebo pórobetonu.

Moderní tvárnice mají přesné rozměry a tvarový spoj na boční straně.

Při zdění se tak spotřebuje podstatně méně lepidla a do stavby se zabuduje méně vlhkosti.

Zdicí materiál tvoří asi 10 % z ceny stavby.

V podstatné míře však ovlivňuje kvalitu bydlení, proto se na něm nevyplatí šetřit.

Špičkové keramické tvarovky mají dutiny vyplněné tepelnou izolací. Jednou vrstvou zdiva s tloušťkou asi 45 až 50 cm je tak možné dosáhnout tepelnětechnických parametrů domu s téměř nulovou potřebou energie, tedy lepších, než jaké požaduje aktuální norma. (foto WIENERBERGER)

Pálené cihly

Jsou klasikou a u nás dodnes nejoblíbenějším stavebním materiálem. Sympatické je, že se vyrábějí z přírodní suroviny – hlíny – a také to, že se dají recyklovat. Kromě pevnosti, rozměrové stability a prakticky neomezené životnosti patří k jejich dobrým vlastnostem i poměrně vysoká schopnost akumulovat teplo (a tím vyrovnávat teplotní výkyvy v interiéru), výborná zvuková izolace a optimální difuze vodních par.

Dnešní cihly mají strukturu svislých žeber a vzduchových dutin, což jednak snižuje jejich hmotnost a jednak zlepšuje tepelněizolační vlastnosti. Výplň dutin tepelnou izolací (minerální vlnou nebo polystyrenem) jejich izolační schopnost ještě zvyšuje – jednou vrstvou zdiva s tloušťkou 38 cm tak lze splnit požadavky aktuální normy, při tloušťce 44 až 50 cm se dá dosáhnout i parametrů pasivního domu.

Pórobeton je lehký a homogenní materiál, který se velmi dobře opracovává a snadno se s ním manipuluje. I proto je ideální pro svépomocnou výstavbu. (foto XELLA)

Pórobetonové tvárnice

Jsou při stavbě rodinných domů u nás druhým nejčastěji používaným materiálem. I v tomto případě se tvárnice vyrábějí z přírodních surovin – křemičitého písku, vápna, cementu a vody. Pórobeton vděčí za své výborné tepelněizolační vlastnosti makropórům, tedy uzavřeným vzduchovým dutinám. Ty jsou také důvodem jeho nízké hmotnosti, díky které se s tvárnicemi snadno manipuluje. Plusem pórobetonu je i jeho homogenita, všechny prvky stavebního systému mají tedy stejnorodé vlastnosti ve všech směrech.

K jeho přednostem patří i nízký difuzní odpor, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vlhkost v domě. Jelikož se s pórobetonem velmi jednoduše pracuje – je lehký, jeho rozměry se dají jednoduše přizpůsobit řezáním a dobře se do něj dělají drážky na rozvody v domě –, je ideální pro svépomocnou výstavbu.

Vápenopískové cihly výborně akumulují teplo, díky čemuž zajišťují v domě stabilní vnitřní klima v zimě i v létě. Obvodové stěny však potřebují zateplení. Instalace se vedou v otvorech uvnitř bloků nebo v instalační předstěně. (foto KM BETA)

Vápenopískové cihly

Vápno, písek a voda jsou v tomto případě slisované do tvrdých tvárnic s hladkým povrchem, přesnými rozměry a vysokou hmotností. Pro těžké materiály jsou typické výborné akustické vlastnosti a vysoká tepelněakumulační schopnost, která zajišťuje stabilní vnitřní klima (podobné jako v kamenných domech). Silnou stránkou vápenopískových cihel je přenášení zatížení a akumulace tepla, přirozeně však mají minimální tepelněizolační schopnost, jsou proto ideální pro vícevrstvé obvodové zdivo.

Ve spojení s tepelnou izolací se využijí silné stránky obou materiálů a výsledkem jsou výborné vlastnosti při minimální tloušťce obvodových stěn. Jistá omezení mohou plynout z tvrdosti a vyšší hmotnosti tvarovek – pro velkou tvrdost je například důležité pamatovat při projektování na nabídku rozměrů a promyslet vedení instalací.

TEXT: ERIKA KUHNOVÁ
FOTO: ARCHiV FIREM, ISTOCK
ZDROJ: časopis HOME