Rozdělení a charakteristika exteriérových omítek
S trochou nadsázky se dá říci, že omítka je pro dům totéž, co pro nás kůže. Ale zatímco kůži si vybrat nelze, omítku pro dům můžeme (a měli bychom) zvolit tak, aby byla optimální z hlediska kvality, stavebně-technických požadavků i estetické stránky.
Fasáda včetně omítky dům chrání před mechanickým poškozením a klimatickými změnami, střídáním teplot, vodou, mrazem a podobně. Současně zlepšuje technické vlastnosti konstrukce – tepelně a zvukově izolační parametry a odolnost stavby proti vlhku. V neposlední řadě určuje barevným řešením, strukturou nebo členitostí vzhled stavby. Životnost venkovní omítky závisí především na pečlivém výběru všech materiálů a na jejich odborném zpracování. Působí na ni celá řada nepříznivých vlivů – vlhnutí zdiva, kondenzovaná vlhkost (na povrchu i uvnitř konstrukce), déšť, vítr, působení tepla (vedení, proudění, sálání, střídavé oteplování a ochlazování podle orientace ke světovým stranám), ale i mráz a v neposlední řadě také nedodržení technologického postupu při realizaci. Důležitými parametry fasádních omítek jsou vodotěsnost, nasákavost, paropropustnost a špinivost. Omítku tedy vybíráme v závislosti na konstrukčních materiálech, stavu stavby i na způsobu provádění.
Základní druhy omítek
Při volbě vhodného druhu omítky a její následné povrchové úpravě pro konkrétní stavbu jsou důležitými ukazateli mimo jiné požadavky na co nejdelší životnost, minimální údržbu, stabilizaci vnitřního klimatu budovy v zimě i v horkém létě, důležitý je také určitý podíl na snížení nákladů na vytápění, útlumu hluku a podobně. Kvalitu vnější omítky mohou snížit i nedostatky v projektové přípravě stavby, nejčastější chybou při realizaci je nevhodná kombinace podkladu a typu omítky, případně nerespektování technologických pokynů výrobce. Neodborné provedení omítek může být příčinou poruch stavebního díla v pozdější době.
Lexikon omítek
Minerální omítky
Jsou vyrobeny obvykle na bázi cementu s přidanými minerálními pojivy a modifikátory. Výhodou je vysoká propustnost vodních par a dlouhá životnost, hodí se proto nejen pro novostavby, ale například i pro rekonstrukce starších budov. Minerální omítky mohou být již probarvené, nebo je lze natřít. Minerální omítku není nutné nanášet najednou – lze ji napojovat, aniž by byly patrné okraje jednotlivých polí. Na exponovaných místech, například na jižní a západní stěně, trpí extrémními klimatickými vlivy.
Akrylátové omítky
Obsahují pojivo z umělé pryskyřice, které jim dodává tvrdost, houževnatost a odolnost proti vodě. Především z cenových důvodů patří mezi nejčastěji žádané druhy omítek. K jejich slabinám patří menší odolnost proti ulpívání prachu, a tedy vyšší špinivost, a menší paropropustnost, kvůli níž nejsou tyto omítky doporučovány k použití na kontaktní zateplovací systémy s minerální vlnou, neboť by mohly negativně ovlivnit jinak příznivé vlastnosti paropropustnosti celého fasádního systému. Na neprodyšný polystyren lze akrylátové omítky použít bez omezení. Do akrylátových omítek mohou být přidány fungicidy pro zvýšení odolnosti proti plísním, mechu a lišejníkům. Časem se však fungicidy z omítky vyplaví deštěm.
Jakou vybrat?
Pro volbu konkrétního typu omítky je důležitým kritériem použité zdivo a jeho vlastnosti, především savost a povrchová struktura. Pokud je podklad savý, je nutné použít omítky, které v sobě udrží vodu potřebnou k jejich vytvrdnutí, případně je nutné povrch ošetřit speciálním penetračním nátěrem, který sníží savost zdiva. „V případě hladkých povrchů je nezbytné zajistit dostatečnou přídržnost podkladu použitím kontaktních můstků,“ vysvětluje Ing. Martin Bureš, vedoucí productmanagementu, Cemix. „Z pohledu funkčnosti se omítky zpravidla dělí na vrstvu zvanou postřik, což je spojovací vrstva mezi podkladem a další vrstvou. Dále používáme jádrovou omítku mající především vyrovnávací funkci a dalším krokem je vrchní omítka plnící estetickou funkci. Speciálním typem omítek jsou strukturální omítky, které vytvářejí díky kamenivu dekorativní struktury a umožňují tak bohaté kreativní ztvárnění fasády.“
Stále častější používání vysoce tepelněizolačních zdicích materiálů vede k volbě omítkových systémů v lehčené variantě, které mají nižší objemovou hmotnost, větší pružnost a paropropustnost. Svými vlastnostmi se tak blíží vlastnostem zdicích materiálů a jsou proto schopny lépe reagovat na objemové změny podkladu. Finální povrchovou úpravou pak mohou být vrchní jemné omítky opatřené fasádními nátěry či strukturální omítky zejména ve strukturách zatíraných nebo rýhovaných. Dokonalou kombinaci jednotlivých stavebních materiálů včetně omítek najdeme ve fasádních zateplovacích systémech.
Silikátové omítky
Pojivem silikátových omítek je draselné vodní sklo, mají proto vynikající paropropustnost a lze je použít u všech druhů zateplovacích systémů. Mezi možné nevýhody patří nižší pružnost a vodoodpudivost. Jejich finální kvalita může být někdy velmi závislá na přípravě podkladu a pečlivé aplikaci, v opačném případě může u některých odstínů dojít k tvorbě tónově odlišných polí. Nevýhodou může být menší paleta barev. Na druhé straně je omítka díky velmi zásaditému pojivu přirozeně odolná proti plísním a mechům (na rozdíl od silikonových a akrylátových omítek, do nichž se algicidní a fungicidní látky přidávají uměle a působí v nich pouze po omezenou dobu). Cenově stojí o něco výše než akrylátové omítky.
Silikonové omítky
Aktuálně patří ke špičce mezi šlechtěnými omítkami – mají všechny přednosti akrylátových i silikátových omítek (pružnost, vodoodpudivst, paropropustnost, nižší špinivost). Vysoké kvalitě odpovídá i cena. I do tohoto typu omítek mohou být přidávány fungicidy pro zvýšení odolnosti omítky proti biotickému napadení. Úprava je však opět časově omezená, dokud se přípravky nevyplaví deštěm.
Silikon-silikátová omítka
Jde o silikátovou omítku s přídavkem silikonu, který jí oproti klasické silikátové omítce dodává vyšší odolnost proti ulpívání prachu a nečistot.
Složení a funkce omítek
Omítka je obecně tvořena pojivem, plnivem, přísadami a vodou. Pojivy mohou být minerální vápno, sádra, cement, případně organické pryskyřice a disperze na bázi plastů. Hmotu omítky tvoří spolu s pojivy a vodou takzvaná plniva (písky, kamenné drtě, moučky, perlitové hmoty aj.). Podle použitého pojiva lze omítky dělit na cementové, vápenocementové, vápenné, sádrové, vápenosádrové, a dále moderní pastovité silikonové, akrylátové a silikátové. Pro exteriér jsou vhodné cementové či pastovité omítky.
Pro přesnější určení mohou být omítky děleny podle různých hledisek – materiálového složení, místa použití (vnitřní, venkovní), počtu vrstev (jednovrstvé či dvouvrstvé), podle pojiva, funkce, pevnosti, úpravy povrchu (hrubé, hladké, jemné, stříkané, škrábané), technologie nanášení (ručně, strojně), objemové hmotnosti či tvaru omítaných ploch (rovné, profilované, oblé). „Častým kritériem pro rozdělení omítek je zmíněný počet vrstev,“ říká Ing. Martin Bureš. „Pokud omítáme zdivo z běžných cihel, zdivo ne zcela rovné nebo se spárami, potom nejčastěji použijeme vícevrstvý omítkový systém skládající se z postřiku, jádrové omítky a vrchní jemné omítky. Pro rovně vyzděné přesné zdivo s minimálními spárami jsou vhodné takzvané jednovrstvé omítky. Ty slučují do jedné vrstvy několik dílčích vrstev vícevrstvých omítek. Jsou tak jednodušší na provádění a jejich aplikace je rychlejší.“
Speciální omítky
Často se také můžeme setkat s pojmem specializovaná či multifunkční omítka. Specializovanými nazýváme omítky s obsahem přísad, které specifikují okruh jejich užití – například omítky barytové jsou určeny pro pracoviště s ionizujícím zářením, protipožární omítky chrání konstrukce proti požáru, magnetické omítky dodají zdi schopnosti magnetické tabule. Multifunkční omítky jsou zase schopny plnit více funkcí najednou. „V současné době je pojem multifunkční omítka spíše marketingovou záležitostí,“ podotýká Ing. Martin Bureš, „jsou tak nazývány omítky, které v sobě spojují několik zdánlivě protichůdných funkcí, jež plní za normálních okolností specializované omítky. Jako příklad lze uvést sanační omítku tepelněizolační, která kromě sanační funkce, tedy odvodu vlhkosti ze stavby formou difuze vodní páry a akumulace solí, plní také funkci tepelněizolační a zvyšuje tepelný odpor zdiva – do jisté míry tak snižuje energetickou náročnost budovy. Stejně tak by bylo možné hovořit třeba o sádrových omítkách, které disponují zvýšenou schopností tepelné akumulace oproti klasickým typům omítek, ale jsou také schopné regulovat relativní vlhkost v místnosti díky své schopnosti nejen vlhkost pojmout, ale také ji vydat zpět.“
Co je fotokatalýza?
NanoporTop je pastovitá tenkovrstvá omítka škrábané struktury s fotokatalytickým efektem.
Kvůli nečistotám, které přirozeně ulpívají na povrchu fasády, omítka navíc přichází o svůj původní vzhled. Pro prodloužení celkové životnosti a obnovení barev je zpravidla nutné fasádu po 10 až 15 letech přetřít. To si vyžádá náklady nejen na pořízení vlastní fasádní barvy a provedení nátěru, ale i na stavbu lešení, zakrytí přiléhajících konstrukcí (oken, dveří), zábor komunikace apod. Udržovat čistou fasádu pomáhají nanoporézní povrchy fasád, které jsou dnes rozšiřovány o schopnost fotokatalýzy, která k čištění fasády využívá sílu světla.
Fotokatalýza je založena na řadě fyzikálních a chemických procesů, které se odehrávají na povrchu fasády. Tyto reakce jsou iniciovány a urychlovány pomocí speciální látky – katalyzátoru, který využívá světelnou energii a během reakce se sám nespotřebovává. Fotokatalytické omítky a barvy patří mezi nanotechnologické produkty, které obsahují nanočástice výrazně zlepšující vlastnosti nátěrů. Takové hmoty jsou pak odolnější proti oděru, jsou charakteristické elektrostatickým nábojem a vysokou paropropustností, mohou snižovat propustnost elektromagnetického záření i čistit fasádu. Při dopadu denního světla na fasádu se během fotokatalýzy aktivuje fotokatalyzátor obsažený v omítce. Dochází tak k rozkladu částeček nečistot usazených na povrchu fasády. Díky okolnímu proudění vzduchu jsou nečistoty odstraněny z fasády, jejich rozpouštění napomáhá také déšť či schnoucí vlhkost. Fasáda se tak čistí sama. Tato metoda je obzvláště účinná v boji proti řasám, plísním a bakteriím a zabraňuje usazování prachových částeček a sazí. FOTO BAUMIT
TEXT: Dana D. Daňková, odborná spolupráce Cemix
FOTO: Baumit, Cemix, Mapei, Thinkstock
ZDROJ: časopis HOME 7-8/2015, JAGA MEDIA, s.r.o.