Věčné materiály

Materiál použitý k vytvoření každého předmětu hraje obrovskou roli v tom, jak na nás tento dekorační prvek působí. Je pravda, že některé náhražkové materiály jsou k dostání v takové kvalitě, že u nich na první pohled nedokážeme odhalit jejich umělou podstatu. To však nehraje prvořadou roli. I kdybychom vůbec neměli vizuální zkušenost s tím, jak vypadá dřevo, kov, plast a další běžně užívané materiály, zapojením pěti smyslů získáme jasné povědomí o kvalitě použité suroviny.
Reklama

Dekorační předměty jsou v interiéru převážně proto, aby vytvořily vědomí celistvosti. K tomu, aby se člověk cítil příjemně, potřebuje zaměstnat či nasytit více smyslů najednou. Každý jsme individuální bytost, a proto máme hranice potřeb toho či onoho v úrovni, která je nám příjemná. Člověk, který si potrpí na dotykové vjemy, bude mít interiér vyzdobený zcela jinak, než člověk vizuálně zaměřený. Výběr materiálů a jejich kombinace pak hraje velikou roli. Například dekorační polštáře z různých materiálů, avšak stejné barvy, mohou na první pohled vypadat stejnorodě. Broušená kůže či jemná sametová látka má vizuálně stejnou hodnotu, ale na dotyk působí velmi odlišně. Někdy nemusí jít pouze o vlastnosti povrchu, ale i o útroby textilní dekorace. Péřová výplň poskytne polštářům zcela jinou hmotu než duté vlákno. Lidé, kteří si potrpí na surovost a opravdovost, se obracejí ke kvalitním přírodním materiálům. Přírodní suroviny se obecně vyznačují dlouhodobou estetickou hodnotou. Pro pátou část seriálu jsem si vybrala obzvláště odolné hmoty, které se vyznačují vysokou trvanlivostí.

Přátelské dřevo
Doplňky i artefakty ze dřeva působí teplým dojmem. Pouze některá velmi tvrdá a tmavá dřeva mohou vyzařovat trochu chladně. Bývají z nich zhotovené závěsné objekty typu afrických masek. Také dřevo vyhlazené do vysokého lesku působí až kamenným či kovovým dojmem. Pórovitost některých dřev naopak vnímáme křehce a jejich povrchová struktura a jemná kresba letokruhů se může ještě zvýraznit speciální úpravou zvanou drátkování. Nejměkčí vrstva jednotlivých kruhů se speciálními drátěnými kartáči vybrousí, čímž se na povrchu vytvoří křehký a živý reliéf. Běžnou povrchovou úpravou je pak olejování nebo voskování. Dřevěnými dekoračními doplňky nejčastěji zdobíme interiér ve stylu etno nebo natural. Reliéfní masky, svícny, mísy nebo masivní dřevěné obaly na květináče si však stále častěji dokážeme představit i v novodobém prostoru jako základ kontrastu mezi tradicí a modernou.

Ušlechtilý kov
Často se s ním setkáváme v kombinaci se dřevem, které umí vyvážit jeho techničtější povahu. Argument proti jeho užití v interiéru je, že samostatně působí někdy až příliš chladně. Díky hygienickým vlastnostem se však s oblibou využívá na nádoby a příbory určené ke stolování. Ze slitin bílých ušlechtilých kovů se vyrábějí zajímavé tácy a mísy k servírování pokrmů. Díky technologickým možnostem zpracování kovů mohou být bohatě reliéfně dekorované. V současných interiérech se nejvíce setkáváme s chromem nebo leštěnou ocelí, které nahradily dekorační prvky vyrobené z mosazi a mědi. Pokud jde o drahé kovy, jako jsou stříbro a zlato, ty nejčastěji objevíme na uměleckých předmětech či starožitných kouscích. Pozlacování a postříbřování plátkovými kovy sice spadá do historie, ale ta se jak známo opakuje… Úpravy stěn touto technikou vypadají velmi moderně. Někdy se nahrazují obklady kovovými pláty.

Nenápadné sklo
Dalším vizuálně atraktivním materiálem je sklo. V uměleckém světě jsou plastiky ze skla jedny z nejcennějších, protože je považováno za drahý a náročně zpracovatelný materiál. Pokud se nepodaří napoprvé odlít kovovou plastiku, můžeme ji tavit znovu, ale pokud nevyjde celý proces ve skle, celé dílo je zmařeno. Skleněná masa se totiž nedá opakovaně tavit. Sklo obecně působí křehce, čistě až zářivě a chladně. Křišťál se jako nejtvrdší a nejprůzračnější druh skla objevuje na lustrech především ve formě ověsů, které zprostředkovávají krásný optický zážitek. Poněkud neobvyklé jsou barevné křišťálové lustry. Někdy se nahrazují barevnými plastovými skly, ale ani sebelepší plast nedokáže napodobit lesk křišťálu. V historii známe různé zajímavé úpravy skla pro užitné předměty, jako jsou vázy a sklenice ke stolování. Hra barev a křehká průzračnost snad nikdy nepřestane fascinovat. S těmito vlastnostmi souzní i zrcadla, barevné vitráže oken a skleněné mozaiky.

Jemný porcelán
Křehkost a do určité míry i průzračnost se přisuzuje také porcelánu. Ve velmi tenké úpravě ho najdeme na stínidlech světel. Sametový povrch neglazovaného porcelánu působí velmi příjemně až teple. Bílá nebo barevná lesklá glazura připomíná předlistopadové porcelánové sošky jelena štvaného loveckými psy nebo historické figurky tanečnic a šlechticů. Někteří mladí designéři se k podobným tématům figurálního porcelánu vracejí a v mnoha případech jde o poměrně zdařilé práce, které na jedné straně působí retro, na straně druhé však již sázejí na použití neobvyklých barevných kombinací a výjevů, které je zařazují k modernímu stylu. Porcelán na jídelních soupravách je výjimečně slušivý materiál, který nasytí doslova všechny smysly.

Ze země zrozená keramika
Historicky nejstarší je zpracování hlíny na užitné nádoby pro uchovávání potravin. Hlína je příjemný a snadno dostupný materiál určený ke hnětení. Zvláště malé děti se na ní učí tvarovacím a manuálním dovednostem. Navíc je pro ně obrovským dobrodružstvím, že vše, co z vláčné hmoty vyrobí, se stane pevným a trvanlivým. Keramika působí oproti porcelánu a sklu těžce a rustikálně. Její nejznámější formou jsou barevné glazované hrnky, talíře a mísy, které jistě uplatníme v selském stylu. Nádobí v jemnější podobě s jednoduchým reliéfním dekorem nebo jen s bílou glazurou můžeme využít v interiéru typu Provence. Velmi zajímavě vypadají také hliněná umyvadla nebo vany v koupelnách přírodního charakteru.

Neústupný kámen
Kámen jako materiál interiérové dekorace historicky pochází z umělecky zpracovaných sochařských doplňků a samostatných plastik. Už od pradávna se různým druhům kamenů přisuzuje specifická moc. Proto se v dnešní době, v duchu návratu ke vnímání těchto energií, doslova roztrhl pytel se soškami malých i větších rozměrů z různých polodrahokamů. Sochy z mramoru a alabastru jsou výjimečným doplňkem interiérů umělecky náročných klientů. Jako další možnost využití kamene v interiéru jsou obklady stěn. Ne však jako mozaika, ale opravdová kamenná zeď. V malé míře se můžeme setkat i se sanitární keramikou z kamene, převážně umyvadly a dřezy.

Všechny jmenované materiály dnes více či méně úspěšně nahrazují umělé hmoty. Kvality a vypovídající hodnoty přírodních surovin však stoprocentně dosáhnout nemohou. Zlepší možná jednu specifickou vlastnost, ale další se pohybují pod průměrem. Dnešní doba zkrátka oceňuje nejvíce přirozenost.

TEXT: Lenka Mašková, interiérová návrhářka
FOTO: archiv firem
ZDROJ: HOME

Reklama
Reklama

Komentovat