Jak ušetřit v domácnosti

V průměrné domácnosti se na spotřebě energie podílí 60 až 80 % vytápění, respektive dodávka tepla, přibližně 30 % příprava nebo dodávka teplé vody a pouhými 10 % elektrospotřebiče s plynovými spotřebiči. Tyto hodnoty se mohou samozřejmě v jednotlivých domácnostech lišit, pořadí však bývá stejné. Na základě toho je jasné, kde hledat těžiště úsporných opatření. Základním předpokladem cílevědomého šetření je měření spotřeby a její průběžné sledování pomocí měřicích zařízení.

Se záclonami nebo bez?
V našich klimatických podmínkách je třeba topit šest až sedm měsíců v roce (v horských oblastech často až osm či devět měsíců). Samozřejmě nejúčinnější je řešit problém „z gruntu“ a pořádně: zateplit všechny obvodové konstrukce a vyměnit okna. Toto řešení je však náročné na čas i investice. V oblasti výroby a spotřeby tepla se však dají dosáhnout značné úspory i velmi jednoduchými a levnými opatřeními. Například taková záclona – pokud zakrývá nevelmi estetický radiátor, vypadá sice pěkně, ale brání šíření tepla (stejně nepříznivé účinky má i maskování radiátoru různými kusy nábytku). V porovnání s oknem bez záclony je spotřeba energie až o 40 % vyšší. Nejvhodnější je záclona sahající po parapetní desku, která usměrňuje proudění tepla do místnosti – ušetříte až 25 procent. Totéž platí i o závěsech – nejlepší je, když jsou ukončeny na úrovni okenního parapetu, respektive přibližně 5 cm nad radiátorem.

Mezi další požírače energie patří i nedostatečně utěsněné spáry na oknech. Ty dokážou zvýšit vytápěcí náklady o 6 až 10 %. Nejjednodušším řešením, jak utěsnit spáry, je těsnicí páska (nevýhodou je, že se musí často měnit) nebo vyplnění všech dutin polyuretánovou pěnou.

Tepelné ztráty, které mají na svědomí okna, snížíte i tak jednoduchým úkonem, jakým je zatažení závěsů po setmění. Nechat zatažené závěsy se doporučuje i při delší nepřítomnosti v bytě. Noční ztráty tepla v zimním období mohou výrazně snížit na noc spuštěné žaluzie nebo zavřené okenice. Mezi nimi a oknem se vytvoří vzduchový polštář, který poslouží jako účinná tepelná izolace.

Velikost tepelných ztrát okny ovlivňuje i jejich orientace. Dalšími faktory ovlivňujícími velikost ztrát jsou kromě okenních spár i celková plocha okna, kvalita rámů a skel.

Teplo a tepleji
Jestli odjíždíte v zimě na dovolenou, stačí udržovat v bytě či domě teplotu 15 až 16 °C. Topení úplně nevypínejte – je totiž dražší vytopit studenou a vlhkou místnost, než udržovat minimální teplotu v ní. S moderními regulačními systémy, které lze programovat, se dá ušetřit i omezením teploty v době, kdy doma pravidelně nikdo není – členové domácnosti jsou například v práci či ve škole. Při vlhkosti vzduchu 30 procent je třeba na vytvoření příjemné tepelné pohody teplotu 23 °C. Stejné tepelné pohody dosáhnete i při 21 °C a 60procentní vlhkosti vzduchu – spotřeba energie je asi o 12 % nižší. Vytápějte podle účelu místnosti a potřeby. Samozřejmě nižší teplota stačí v ložnici (kolem 18 °C) a je i zdravější, v obývacím pokoji či pracovně, kde se většinou sedí, je potřebná nejvyšší teplota a místnosti, kde je pohyb intenzivnější (například v kuchyni), není třeba příliš přetápět. A někdy se stačí lépe obléci.

Důležitá je tepelná izolace a správné větrání
Když se o výměnu vzduchu nestará rekuperační jednotka, častým způsobem větrání je pootevřené okno. Především v chladných měsících to není správné – v podstatě jde o vyhazování peněz ven oknem. Jak tedy větrat? Krátce a důkladně. Energeticky úsporné je nárazové větrání – v zimě se doporučuje vypnout topení a dvakrát denně vyvětrat místnost tak, že asi na pět minut otevřete okna dokořán. Čím je venku chladněji, tím kratší by měla být doba větrání, protože výměna vzduchu proběhne rychleji.

Záleží na účinnosti
Starší budovy jsou většinou vytápěné ústředním topením s kotlem na tuhá paliva nebo plyn. Tato zařízení patří do generace požíračů energie. V současnosti se už nedají energeticky úsporně provozovat, i když po technické stránce fungují bez problémů. Stupeň využití energie je v nich přibližně 40 až 50 %, přičemž současná technika – moderní kotle, umožňují využít energii z paliva na 90 % a více. Zabudováním menšího kotle s vyšším stupněm využití energetického zdroje tedy můžete dosáhnout až 50procentní úsporu nákladů na vytápění (při současném zlepšení tepelné ochrany domu může být úspora samozřejmě ještě vyšší).
Optimální fungování a energetickou úspornost ústředního topení ovlivňují:

1. potřeba vytápěcího výkonu a správná velikost vytápěcího zařízení, 
2. vhodná forma vytápěcího tepla – potřebné teplo se může šířit do obytných prostorů radiátory, podlahou či stěnami; důležité přitom je, aby podíl vyzařovaného tepla byl co nejvyšší (sálavé teplo je zdravější i hospodárnější), 
3. odpovídající regulace – ani nejlepší topení bez ní nebude fungovat správně, jejími nejdůležitějšími součástmi jsou: 

• ovládání venkovními snímači, které zohledňuje změny počasí,
• termostaty vytápěcích těles, která řídí teplotu v jednotlivých prostorech, 
• programovatelné ovládání spotřeby (s nočním snížením teplot).

Moderní metody regulování
Často se zapomíná na skutečnost, že největších úspor energie lze dosáhnout používáním moderních metod regulování a prvků regulační techniky. V této oblasti jsou bohužel zatím největší rezervy.  Například termostatické ventily namontované na radiátorech jsou jednoduchou možností, jak ušetřit 10 až 15 % energie. Umožňují automatickou regulaci teploty v místnosti, přičemž zohledňují i jiné zdroje tepla – například sluneční záření, osvětlení, sporák či lidské teplo. Životnost těchto ventilů dosahuje průměrně až 20 let, přitom návratnost při současných cenách energie jsou 2 roky. Velmi účinný je termostat s časovým spínačem, který dokáže zvýšit úspory energie poměrně významně – umožňuje automatickou regulaci změn teploty v požadovaném časovém období, například na noc nebo během nepřítomnosti v bytě.

Voda je stále vzácnější
Na přípravu teplé vody na koupání, sprchování či mytí rukou v běžné domácnosti připadá přibližně 30 % z celkové spotřeby energie. To je dost velký podíl na to, abyste začali hledat úsporné řešení. Jedním z takových řešení je například sprchovat se – je to totiž levnější než se koupat. Úsporné sprchovací hlavice ušetří až 30 procent teplé vody. Máte-li doma kapající kohoutek, měli byste vědět, že deset kapek teplé vody za minutu znamená asi 170 l teplé vody za měsíc, což je více než 2 000 l za rok. Utěsnit kohoutek nebo používat pákové baterie je určitě levnější. Taktéž při čištění zubů, holení a delším mytí rukou nemusí téct voda nepřetržitě. Úsporným a zároveň příjemným opatřením může být i myčka nádobí – spotřebujete s ní několikanásobně méně vody i energie než při běžném ručním mytí.

Pár podstatných drobností

• Umístění některých spotřebičů je také důležité. Pro chladničku a mrazák platí – co nejdále od sporáku nebo jiného tepelného zdroje (například od radiátoru). Ani přímé slunce není vhodné. Ideální je suché a chladné místo. 
• Nastavit chladničku na velmi nízkou teplotu je zbytečné a drahé. Pro normální provoz postačuje teplota +5 °C. Dveře chladničky otevírejte na co nejkratší dobu. Do chladničky dávejte jen vychlazené potraviny v uzavřených nádobách. A nezapomínejte chladničku odmrazovat (pokud to neudělá za vás). Vrstva námrazy také zvyšuje spotřebu energie. 
• Na vaření v hrnci bez pokličky spotřebujete o 150 až 300 % více energie, než když je poklička na hrnci.
• Moderní elektrické sporáky se sklokeramickými varnými plochami mají na rozdíl od klasických setrvačných materiálů elektrických odporových plotýnek prakticky nulovou tepelnou setrvačnost, a tedy asi o 20 % nižší ztráty. Energeticky nejúspornější jsou indukční varné desky.
• Velmi výhodné jsou mikrovlnné trouby, které umožní ušetřit až 50 % elektřiny. 

Text: Vladimír ;Durdovanský
Foto: Dano Veselský, Helios, IKEA, Miele, OSRAM, Samsung
Zdroj: RSZ