Konec radiátorů?

Radiátory už dávno nejsou jedinou možností, jak přivést do interiéru teplo. Trendem jsou jednoznačně skryté formy vytápění – podlahové, stěnové, stropní, případně infračervené. Ty totiž neruší interiér a neomezují rozmístění nábytku kvůli vytápěcím tělesům. A jejich největší předností je menší energetická náročnost. A o to přece jde, ne?

U klasického konvekčního vytápění se teplo odevzdává prouděním vzduchu, který se ohřívá. U tohoto typu je jakýkoliv únik tepla mimo místnost čistou ztrátou. Pokud stěny v místnosti obsahují zkondenzovanou vlhkost ze vzduchu, výrazně tím snižují tepelný odpor, proto je u konvekčního vytápění vzduch zákonitě teplejší než stěny. Naproti tomu sálavé vytápění se zdrojem tepla v místnosti výrazně snižuje ztráty prostupem tepla přes stěny místnosti tak, že nejprve se ohřejí a vysuší stěny a až potom se ohřeje vzduch na teplotu o něco nižší, než je teplota stěn. Sálavé vytápění můžeme zjednodušeně rozdělit na velkoplošné vytápění, vytápění sálavými panely a vytápění infračervenými zářiči.

Stále větší oblibu získává tzv. suchá podlahovka. Je složena z polystyrenové systémové desky s drážkami, do nichž se založí plechové profily sloužící k odvodu tepla od trubky do vrchní vrstvy podlahy. Do plechových profilů se vtlačí trubka určená pro podlahové topení. FOTO: Univenta

Když teplo sálá z podlahy, stěny či stropu

Velkoplošné systémy se sálavým vytápěním jsou nejen méně energeticky náročné (teplota do 40 °C v porovnání s teplotou radiátoru kolem 80 °C), ale i architektonicky přijatelnější a zdravější než tradiční vytápění. Systém totiž odevzdává teplo sáláním z konstrukce, v níž je zabudován (podlaha, stěna, strop), a ne prouděním ohřátého vzduchu z radiátorů. U sálavého vytápění mají povrchy konstrukcí vyšší teplotu než vzduch v místnosti a teplo potom vyzařují na nábytek i osoby. Jde o podobný princip jako v případě zimního slunce, jehož paprsky nás zahřejí i tehdy, když je teplota okolí nízká. Díky tomu může být interiérová teplota nižší o 1 až 2 °C. Není to samoúčelné, snížení teploty o 1 °C znamená úsporu nákladů na vytápění asi o šest procent. Ideální je, když interiérová teplota u nohou je o 3 až 4 °C vyšší než u hlavy člověka. Takové teplotní vrstvení dokáže zabezpečit jen podlahové nebo stěnové vytápění. Nohy jsou potom v teple a hlava zůstává chladná, jak to radívaly už naše babičky. Kromě toho velkoplošné vytápění nevíří prach, a je tedy vhodné i pro alergiky.

U teplovodního podlahového vytápění jsou nejvhodnější polybutenové trubky, které jsou odolné proti korozi, tlumí hluk a jejich životnost přesahuje 50 let. FOTO: WOLF ČR

Velkoplošné vytápění: pro a proti
+ maximální hygiena při provozu, zvířený prach neznečišťuje stěny ani tepelné plochy
+ možnost použít jakýkoliv nízkoteplotní zdroj tepla
+ minimalizace vlhkosti stěn, odstranění plísní a mikroorganismů; mimořádně se sníží riziko vzniku alergií v obývacích prostorech
+ vysoká variabilita regulace, rychlá reakce na regulační zásah
+ bezúdržbový provoz; po správné instalaci, vytemperovaní stěn a dokonalém odvzdušnění soustavy není nutný už žádný další zásah během celého provozu
+ možnost využít i k chlazení
– vysoké pořizovací náklady
– velká tepelná setrvačnost
– povrchové teploty stropu a hlavně podlahy nemohou být příliš vysoké, což omezuje tepelný výkon těchto ploch

Teplovodní stěnové vytápění se může používat nejen samostatně, ale i jako doplněk k podlahovému vytápění. Předností tohoto systému je především schopnost rychlejšího náběhu, a tím i rychlejší vyhřátí místnosti proti podlahovému vytápění. FOTO: Univenta

Jak na to
Instalace velkoplošného vytápění vyžaduje jisté stavební úpravy. Trubkové rozvody, termokabely nebo vytápěcí rohože se zakrývají betonovým vytápěcím potěrem v tloušťce do několika centimetrů, a neovlivňují tedy celkovou dispozici prostoru. Výhodou je, že potěr má akumulační schopnost a dokáže po jistou dobu zadržet a postupně uvolňovat teplo.

Hlavní předností elektrického podlahového vytápění v porovnání s teplovodním je vedle snazší instalace malá tloušťka vytápěcích vodičů, rohoží a fólií (od 0,4 mm). Elektrická varianta je proto ideální při rekonstrukci prostorů, v nichž si nemůžete dovolit zvednutí podlahy. FOTO: Fenix Group

Řešení na jistotu – vytápění sálavými panely

Intenzitu sálání ovlivňuje především povrchová teplota sálavého panelu. Čím je vyšší, tím více převažuje sálavá složka vytápění nad kondenzační. Proudící vzduch nestačí plochu ochlazovat a zvyšuje se sálavá složka. Názorné je to v případě vysokoteplotních panelů, kde je díky vyšší povrchové teplotě podíl sálání větší. Vliv na podíl sálavé složky má kromě povrchové teploty i poloha vytápěcího tělesa. Sálavý panel, umístěný ve vodorovné poloze pod stropem, odevzdá většinu energie sáláním, protože vzduch nemůže cirkulovat. Při umístění stejného panelu do svislé polohy však významně vzroste podíl konvekce – vzduch ohřívaný od povrchu vytápěcího tělesa začne stoupat a vzniká přirozená cirkulace.

Panely v mramorovém vyhotovení jsou vhodné hlavně k vytápění reprezentativních prostorů a hal. Svoje využití však najdou i v koupelně nebo v obývacím pokoji. FOTO: Fenix Group

Sálavé panely:
• Nízkoteplotní
• do kanceláří, obchodů, bytů a rodinných domů
• vyhřívání kancelářských podkladových boxů či kostelních lavic
• různé velikosti, technické vyhotovení a výkon od 100 do 700 W
• Vysokoteplotní
• do průmyslových, skladových a zemědělských objektů
• v jakémkoliv objektu s výškou od 3,5 m do 10 m
• příkon 0,9 až 3,6 kW

Skleněné sálavé panely jsou určeny především k vytápění obytných prostorů. Vyrábějí se v několika barevných úpravách, kromě jiných i v zrcadlovém vyhotovení. FOTO: Fenix Group

Jak na to
Instalace je nenáročná, zpravidla se napevno instalují na stěnu nebo pod strop. Některé typy především skleněných sálavých panelů jsou vhodné i do reprezentativních prostorů, protože mají velmi elegantní design.

Teplo budoucnosti – vytápění infračervenými zářiči

Princip infračervených vytápěcích panelů je obdobný jako v případě infrasauny, tedy místnost se nevytápí prostřednictvím vzduchu, ale ohřívají se stěny, nábytek či podlaha, díky čemuž se dosáhne maximální efektivity bez ztrát způsobených ohřevem vzduchu a jeho únikem. Využitím principu sálavého tepla lze docílit tepelné pohody i při nižší teplotě vzduchu v místnosti, proto je tento systém vytápění energeticky nejúspornější. Sálavým infračerveným topením snížíte celkovou tepelnou ztrátu budovy, která je dána rozdílem mezi vnitřní a vnější teplotou – čím je rozdíl větší, tím větší jsou tepelné ztráty. U konvekčního vytápění může být teplotní rozdíl mezi podlahou a stropem až 7 °C. Použitím sálavého infračerveného topení je rozdíl maximálně 2 až 3 °C, což dále zvyšuje efektivitu a ekonomičnost vytápění.

Jak na to
Infračervený zářič představuje plochý panel o tloušťce přibližně 5 cm, který je možné umístit na stojan, zavěsit na stěnu nebo osadit na strop. Stěnové panely lze použít jako běžná vytápěcí tělesa, věší se s odstupem od stěny, avšak neměly by se instalovat proti oknu, protože se tak zvyšuje tepelná ztráta a zároveň se zmenšuje množství tepla.

Infračervené panely představují ideální formu vytápění v nízkoenergetických domech, ve kterých minimalizují už i tak nízké náklady. FOTO: Fenix Group

Infračervené zářiče: pro a proti
+ neohřívají vzduch, ale osoby a předměty
+ nevíří prach a nevysušují vzduch
+ vysušuje se zdivo, nedochází ke kondenzaci vody, odstraňují plísně
+ vysoká provozní bezpečnost
+ jednoduchá regulace teploty – manuálně, pomocí časovače nebo termostatu (teplotu lze regulovat nezávisle v každé místnosti)
+ nižší provozní náklady, kontrolovatelná spotřeba energie
+ vysoká životnost a téměř žádná údržba
– vyšší investiční náklady
– nevhodné do místností s povrchovou vrstvou polystyrenu na stropě či stěnách a s velkou zasklenou plochou (např. zimní zahrady), protože sklo má nízkou schopnost akumulace
– pro zaručenou účinnost musí zářiče dimenzovat odborník, nevhodné umístění má vliv na vyšší spotřebu
– působí jen v místnosti, v níž je nainstalováno
– mezi ohřívaným předmětem a infrapanelem nesmí být žádná překážka, jinak se tepelné záření odráží a daný předmět se nezahřívá

TEXT: Andrej Miklánek
FOTO: WOLF ČR, Univenta, Fenix Group
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.