Porovnání nákladů na vytápění

V celkovém úhrnu finančních prostředků je pro návrh systému vytápění nejdůležitějším parametrem roční potřeba tepla, případně tepelná ztráta. Dalšími veličinami, které je také nutné vzít při porovnávání potřeby tepla v úvahu, jsou i příprava teplé vody, celková spotřeba energie v objektu a roční podíl nákladů na pořízení zdroje tepla a topné soustavy. Tyto hodnoty pak jsou vodítkem při volbě způsobu vytápění a druhu paliva při stavbě nového domu, rekonstrukci otopného systému či celého domu.

Konečný výsledek pak ale navíc ovlivňují i konkrétní místní podmínky – dostupnost dřeva, existence plynové přípojky, prostor na uložení paliva, které je nutné skladovat, a v neposlední řadě i konstrukce domu. „Na volbu základní koncepce má vliv velikost domu a velikost tepelné ztráty,“ vysvětluje Ing. Zdeněk Krejčí, technik a energetický poradce ECČB. „U domů s velmi malou tepelnou ztrátou nemá smysl řešit komplikovanou kombinaci více zdrojů, jejich složité propojení a regulaci. Volba způsobu vytápění může také následně ovlivnit i platby za spotřebu elektřiny pro ostatní spotřebiče, a tedy i celkové náklady. Kromě těchto objektivních okolností ovlivňuje řešení i osobnost majitele, jeho věk, vzdělání, příjem, ochota věnovat se obsluze zařízení, záliba v některé technice, nebo naopak osobní antipatie k některým zdrojům, systémům či distributorovi.“

Pro porovnání nákladů na vytápění, přípravu teplé vody a elektrickou energii v objektech slouží kalkulátor dostupný na portálu TZB-info. Nová modifikovaná verze zahrnuje kromě ročních výdajů na vytápění i další výše zmíněné náklady, získané výsledky jsou proto objektivnější.

Pomocí této jednoduché kalkulačky byly pro názorné srovnání výše provozních a investičních nákladů provedeny tři modelové výpočty, a to při použití různých druhů paliv, používaných pro vytápění objektů a současně poskytujících srovnatelný komfort užívání. Výsledky jsme pro vyšší objektivnost nechali posoudit v poradenském středisku Energy Centre České Budějovice.

Zvolená paliva:

• Dřevěné pelety
• Zemní plyn
• Propan
• Elektřina přímotop
• Tepelné čerpadlo

Ve výpočtovém nástroji odpovídají všechny výchozí hodnoty průměrné současné novostavbě rodinného domu. Nejdůležitější hodnoty jsou přednastaveny takto:
• Výpočtová venkovní teplota: –15 °C
• Podlahová plocha 150 m2
• Výpočtová tepelná ztráta: 7 kW
• Teplá voda: 55 °C pro 4 osoby à 50 l/os 365 dnů/rok
• Spotřeba elektřiny pro ostatní spotřebiče: 3 229 kWh/rok

foto: thinkstock.cz

A jak postupovat?

Pokud jde o výpočetní nástroj pro porovnání nákladů na vytápění na portálu TZB-info a o další kalkulátory tohoto typu, mohou být vodítkem, vždy je však nutno postupovat v každém případě individuálně a vyplňovat pečlivě jednotlivé údaje. Konkrétní způsob vytápění by měl navrhnout projektant, a to s přihlédnutím ke všem uvedeným skutečnostem i k přáním investora.

Při stavbě nových a rekonstrukci stávajících budov je třeba dodržovat ustanovení vyhlášky č 78/2013 o energetické náročnosti budov (prováděcí předpis k zákonu 406/2000). Ta se týká nejen budovy samotné, tj. vlastností konstrukcí – především její obálky, ale i technických systémů (vytápění, přípravy teplé vody, osvětlení, popřípadě větrání a chlazení), zejména jejich účinnosti. Posuzovaná budova se vždy porovnává s budovou referenční, jejíž vlastnosti včetně vlastností technických systémů stanovuje uvedený předpis. Míra, s jakou se podaří naplnit tyto požadavky, se pak vyjadřuje zatříděním pomocí průkazu energetické náročnosti.

Jedním z parametrů je i posuzování primární neobnovitelné energie. Referenční budova má nastavený faktor neobnovitelné primární energie na hodnotu „1,1“ (je zdánlivě vytápěna plynem) a rovněž tak příprava teplé vody. Elektřina ze sítě má předepsaný faktor neobnovitelné primární energie na hodnotě „3“.

(Ing. Zdeněk Krejčí, ECČB)

PŘÍKLAD 1

Porovnání ročních nákladů na energie v domě
První modelový případ zobrazuje výsledek se stávajícími přednastavenými hodnotami. Z grafu vyplývá, že elektrické přímotopné vytápění (přednastaveno je elektrické podlahové vytápění), je druhým nejvýhodnějším systémem. Je však potřeba také zdůraznit, že je počítáno s tepelným čerpadlem země/voda s vysokým topným faktorem 4,3 a životností 30 let.

Ing. Zdeněk Krejčí , ECČB:

„Pro první sloupcový diagram v příkladu 1 bylo použito přednastavených hodnot. Hodnoty nákladů na vytápění, přípravu teplé vody a paušální platby jsou víceméně nezpochybnitelné. K nákladům na ostatní elektrickou spotřebu a nákladům na investice a údržbu je třeba přistupovat opatrněji a individuálně. Jejich výše je kromě jiného dána i dobou posuzování, v daném případě 30 let. Například u vytápění peletami je do těchto nákladů zahrnuta 1x výměna kotle, po 20 letech kompletní výměna otopné soustavy, stavba komína a stavba skladu paliva. Elektrické vytápění (podlahové, bez teplovodní otopné soustavy) těží jednak z relativně nízkých pořizovacích nákladů, bezúdržbového provozu a také – díky příznivé sazbě elektřiny – z nízkých plateb za ostatní spotřebovanou elektřinu (domácí spotřebiče, osvětlení). Pokud bychom posuzovali pouze první tři kritéria (vytápění, teplá voda a paušální platby), je naopak elektrické vytápění nejdražší (kromě propanu a lehkého topného oleje, který není v porovnání uveden, ale tato dvě paliva jsou nejdražší vždy; i proto jsou využívána minimálně). Na druhou stranu kalkulátor neřeší ještě jednu položku, kterou je cena času, stráveného obsluhou (ovšem je obtížné ji stanovit, neboť je velmi individuální), což by dále zvýhodnilo elektřinu a také plyn.“

PŘÍKLAD 2

Porovnání ročních nákladů na energie v domě
Stejný dům, jako v č. 1.

Ing. Zdeněk Krejčí , ECČB:

„V případě tohoto porovnání je v kalkulátoru uvažována životnost tepelného čerpadla 20, nikoli 30 let, investice pro TČ vzduch/voda se tudíž spíše sníží, nikoli zvýší, protože nevzniknou náklady na vrt a primární okruh.
Za daleko zajímavější pokládám v tomto případě zjištění, že u běžného rodinného domu (s tepelnou ztrátou 7 kW) jsou náklady na vytápění (kromě již zmíněného propanu) pro všechny způsoby zhruba stejné.
Za nevýhodu tohoto druhu elektrického vytápění (bez teplovodní otopné soustavy) považuji to, že neumožňuje využití i jiného z energonositelů, jinak řečeno, jsem navždy (30 let) odsouzen k topení pouze elektřinou, zatímco u teplovodní otopné soustavy bych mohl relativně snadno zaměnit zdroj (i za elektrokotel).
Na druhou stranu je, jak jsem již zmínil, u domů s velmi malou spotřebou energie na vytápění zbytečné pořizovat komplikovaný otopný systém s kombinací několika zdrojů včetně elektřiny.“

PŘÍKLAD 3

Protože tepelné ztráty novostaveb stále klesají a dnes je již standardem hodnota tepelné ztráty na úrovni 3–4 kW, byla tepelná ztráta objektu ve výpočtovém nástroji snížena na 4 kW. Ostatní hodnoty byly ponechány ve výchozím nastavení:
• Výpočtová venkovní teplota: –15 °C
• Podlahová plocha 150 m2
• Výpočtová tepelná ztráta: 4 kW
• Teplá voda: 55 °C pro 4 osoby à 50 l/os 365 dnů/rok
• Spotřeba elektřiny pro ostatní spotřebiče: 3 229 kWh/rok

Porovnání ročních nákladů na energie v domě
Při tepelných ztrátách 4 kW vychází elektrické přímotopné vytápění nejvýhodněji, a to i proti TČ země/voda s COP 4,3.

PŘÍKLAD 4

V případě, že tepelná ztráta domu je nastavena na 3 kW a v objektu je počítáno s nuceným větráním s rekuperací (u domů s nízkou tepelnou ztrátou standard), jsou výsledky následující:
• Výpočtová venkovní teplota: –15 °C
• Podlahová plocha 150 m2
• Výpočtová tepelná ztráta: 3 kW
• Řízené větrání s rekuperací tepla (účinnost 75 %)
• Teplá voda: 55 °C pro 4 osoby à 50 l/os 365 dnů/rok
• Spotřeba elektřiny pro ostatní spotřebiče: 3 229 kWh/rok

Porovnání ročních nákladů na energie v domě
Z grafu je jasně patrné, že pro objekty s nízkými tepelnými ztrátami a řízeným větráním může být elektrické přímotopné vytápění optimální volbou.

Ing. Zdeněk Krejčí , ECČB:

„Z uvedeného vyplývá, že novostavba rodinného domu nemůže být vytápěna pouze elektřinou ze sítě, neboť hodnoty nebudou splňovat předpis pro PENB a stavební úřad stavbu takového domu nepovolí. Možné řešení se nabízí pouze v kombinaci s některým z obnovitelných zdrojů (solární termické kolektory pro předehřev teplé vody a krbová kamna na kusové dřevo nebo pelety, nebo FVE). Tato skutečnost není v posouzení Fenix zohledněna. Dalšími limitujícími předpisy je například zákon o ochraně ovzduší, který předepisuje emisní třídy kotlů, místní vyhlášky zpřísňující některá kritéria (další zpřísnění emisní třídy v hustě obydlených oblastech atd.), nebo požadavky územních energetických koncepcí, pokud jsou vypracovány a přijaty.“

Článek byl připraven ve spolupráci se společností Fenix Jeseník a Občanským sdružením Energy Centre České Budějovice.

TEXT Dana D. Daňková
GRAFIKA TZB-INFO
FOTO Thinkstock
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.