Vytápět peletami, či dřevem?

Co byste měli vědět před koupí kotle na pelety

1. Výkon kotle

Základným kritériem, které ovlivňuje určení správného výkonu kotle na pelety, jsou tepelné ztráty objektu. V zásadě by měl být výkon kotle o trošku větší, než jsou tepelné ztráty objektu. V případě běžného rodinného domu s plochou 150 m² lze počítat s tepelnými ztrátami 7,5 kW (u novostavby). Na pokrytí těchto ztrát je potom vhodný kotel s výkonem např. 12 kW. U starších objektů je třeba počítat s vyššími tepelnými ztrátami.

2. Akumulační nádoba

I když kotel v určitém okamžiku nepotřebuje topit, je stále „naložený palivem“, které dohořívá, a do systému se tak dodává minimální výkon ještě dalších 10 až 20 minut. Není to jako v případě plynového kotle, který se dokáže hned vypnout. Pokud se nenainstaluje malá akumulační nádoba na vytápěcí vodu, díky níž z kotle odchází zbytkové teplo, může se z kotle v extrémním případě stát až parní kotel, což způsobí stříkání pojistného ventilu a spuštění dalších bezpečnostních prvků. Dalším souvisejícím problémem je nekvalitní hoření, přičemž se zhoršuje odvod tepla z kotle a prostor, kde se pelety spalují, se více znečišťuje.

3. Směšovač

Ve všeobecnosti lze říci, že v případě kotlů na biomasu je potřebné ve vytápěcích okruzích vždy použít směšovač. Je v nich totiž optimální (pracovní) teplota vytápěcí vody, která je mnohokrát vyšší, než je potřebné na vytápění. Může být až 80 až 85 °C.

4. Napojení zásobníku teplé vody

Na kotel lze napojit i zásobník teplé vody. Z hlediska provozu se doporučuje volit větší objem zásobníku než u plynového kotle (100 až 120 l), optimálně 160 až 200 l, aby se dosáhlo dostatečné délky provozu kotle. Díky velkému vodnímu objemu má kotel nižší ztráty, resp. v systému méně kolísá teplota.

5. Zásobník paliva

Většina peletových kotlů se dodává s mezizásobníkem paliva. Podle vnější teploty vydrží naplněný jeden až tři dny. Pelety se vkládají ručně nebo automaticky. Pokud je zásobování plnoautomatické – pomocí tzv. flexibilního šneku (závitovka) nebo vakuového sacího systému – jsou potřebné drobné stavební úpravy. U závitovky postačuje zabudovat trubku s průměrem do 100 mm. Maximální vzdálenost přepravy pelet je 3 až 4 m. U vakuového sacího systému je nutné zabudovat dvě trubky s průměrem 200 mm. Maximální přepravní délka je 10 až 15 m.

6. Požadavky na prostor

Technologická místnost by měla mít alespoň 12 až 15 m² a zabezpečený přívod čerstvého vzduchu. Prostor na skladování by v rodinném domě s běžnou půdorysnou plochou měl být minimálně 15 m². Tato plocha postačuje na uskladnění 4,5 t pelet, což je přibližný objem paliva potřebný na jednu vytápěcí sezónu. Prostory by měly přímo sousedit a být stavebně oddělené. Dělicí konstrukce a dveře by měly splňovat požadavky na požární odolnost.

7. Palivo

V peletových kotlech lze vytápět jen peletami. Je třeba používat pelety vyrobené z čisté dřevěné hmoty, bez obsahu kůry a ostatních nečistot z dřevařské výroby. Čisté pelety mají bílou barvu a nedrobí se. Nekvalitní pelety kotel více znečišťují a poškozují automatické prvky čištění teplovýměnných ploch. Pelety musí být suché stejně, jako byly dodány z výroby. Úspory 20 % paliva lze dosáhnout nainstalováním již zmiňované akumulační nádoby. Na kvalitě pelet závisí i frekvence vysypávání nádržky na popel – jednou za dva až šest týdnů.

8. Komínový systém

Můžete použít systémové komínové tvarovky se spojovacím materiálem odolným proti vlhkosti, nebo nerezový komín. Nerezový komín by měl být dvouplášťový s tepelnou izolací, aby teplota povrchu nebyla vyšší než 50 °C. Pokud jen vložkujete starý komín, postačuje i jednoplášťový nerezový komín.

Základní rozdíly mezi kotlem na pelety a dřevo

Kotel na pelety

+ zatápění a provoz kotle jsou plnoautomatické
+ prostorové nároky na skladování pelet jsou větší, vyžaduje se kvalitní suchý prostor
+ pelety jsou dodávány už vysušené s optimálním obsahem vlhkosti
+ komfort zásobování palivem je vyšší, porovnatelný s plynovým kotlem
+ čištění jednou za dva až šest týdnů
+ ekologické vytápění
– minimální rozloha technologické místnosti a prostoru na skladování 30 m²
– vyšší pořizovací náklady od 7 000 eur, resp. 10 000 eur s akumulační nádrží a automatickým zásobováním; nižší ekonomická návratnost

Automatický peletový kotel, splňuje podmínky pro dotační programy. Modulační automatický regulátor ovládá činnost kotle včetně automatického zapalování. U kotle je možno použít rovněž ruční režim ovládání. FOTO VIADRUS

Kotel na dřevo

+ požadavky na skladování dřeva jsou nižší a finančně méně náročné
+ nižší pořizovací náklady, rychlejší návratnost
+ nižší náklady na vytápěcí dřevo
+ ekologické vytápění
– zatápění je klasické ruční (noviny,…)
– dřevo musí být vysušené; 12 až 15 měsíců
– větší akumulační nádrž
– každodenní přikládání, čištění

Zplynovací kotle na dřevo D25GS jsou konstruovány pro spalování dřeva na principu generátorového zplynování s použitím odtahového ventilátoru (S), který odsává spaliny z kotle. Při doporučené instalaci kotle s akumulačními nádržemi dojde ke snížení spotřeby paliva a zvýšení komfortu vytápění. Kotel je vybaven ekvitermní regulací ATMOS ACD 01 s displejem pro zobrazení údajů o činnosti kotle. FOTO ATMOS

Připravila Ing. Andrea Dingová
Odborná spolupráce Ing. Branislav Sedlák, Viessmann
Foto archiv firem
Zdroj časopis HOME speciál podzim 2015, JAGA MEDIA, s.r.o.