foto: Viessmann

Vytápět peletami, či dřevem?

05. 11. 2015
Diskuze (0)
Sdílet

Pro všechny, kteří ať už z ekologických, nebo ekonomických důvodů upřednostňují vytápění dřevem, ale chtěli by si dopřát komfort, jaký nabízí vytápění plynovým kotlem, tedy minimální nároky na obsluhu, je vhodnou alternativou kotel na pelety.

Co byste měli vědět před koupí kotle na pelety

1. Výkon kotle

Základným kritériem, které ovlivňuje určení správného výkonu kotle na pelety, jsou tepelné ztráty objektu. V zásadě by měl být výkon kotle o trošku větší, než jsou tepelné ztráty objektu. V případě běžného rodinného domu s plochou 150 m2 lze počítat s tepelnými ztrátami 7,5 kW (u novostavby). Na pokrytí těchto ztrát je potom vhodný kotel s výkonem např. 12 kW. U starších objektů je třeba počítat s vyššími tepelnými ztrátami.

2. Akumulační nádoba

I když kotel v určitém okamžiku nepotřebuje topit, je stále „naložený palivem“, které dohořívá, a do systému se tak dodává minimální výkon ještě dalších 10 až 20 minut. Není to jako v případě plynového kotle, který se dokáže hned vypnout. Pokud se nenainstaluje malá akumulační nádoba na vytápěcí vodu, díky níž z kotle odchází zbytkové teplo, může se z kotle v extrémním případě stát až parní kotel, což způsobí stříkání pojistného ventilu a spuštění dalších bezpečnostních prvků. Dalším souvisejícím problémem je nekvalitní hoření, přičemž se zhoršuje odvod tepla z kotle a prostor, kde se pelety spalují, se více znečišťuje.

3. Směšovač

Ve všeobecnosti lze říci, že v případě kotlů na biomasu je potřebné ve vytápěcích okruzích vždy použít směšovač. Je v nich totiž optimální (pracovní) teplota vytápěcí vody, která je mnohokrát vyšší, než je potřebné na vytápění. Může být až 80 až 85 °C.

4. Napojení zásobníku teplé vody

Na kotel lze napojit i zásobník teplé vody. Z hlediska provozu se doporučuje volit větší objem zásobníku než u plynového kotle (100 až 120 l), optimálně 160 až 200 l, aby se dosáhlo dostatečné délky provozu kotle. Díky velkému vodnímu objemu má kotel nižší ztráty, resp. v systému méně kolísá teplota.

5. Zásobník paliva

Většina peletových kotlů se dodává s mezizásobníkem paliva. Podle vnější teploty vydrží naplněný jeden až tři dny. Pelety se vkládají ručně nebo automaticky. Pokud je zásobování plnoautomatické – pomocí tzv. flexibilního šneku (závitovka) nebo vakuového sacího systému – jsou potřebné drobné stavební úpravy. U závitovky postačuje zabudovat trubku s průměrem do 100 mm. Maximální vzdálenost přepravy pelet je 3 až 4 m. U vakuového sacího systému je nutné zabudovat dvě trubky s průměrem 200 mm. Maximální přepravní délka je 10 až 15 m.

6. Požadavky na prostor

Technologická místnost by měla mít alespoň 12 až 15 m2 a zabezpečený přívod čerstvého vzduchu. Prostor na skladování by v rodinném domě s běžnou půdorysnou plochou měl být minimálně 15 m2. Tato plocha postačuje na uskladnění 4,5 t pelet, což je přibližný objem paliva potřebný na jednu vytápěcí sezónu. Prostory by měly přímo sousedit a být stavebně oddělené. Dělicí konstrukce a dveře by měly splňovat požadavky na požární odolnost.

7. Palivo

V peletových kotlech lze vytápět jen peletami. Je třeba používat pelety vyrobené z čisté dřevěné hmoty, bez obsahu kůry a ostatních nečistot z dřevařské výroby. Čisté pelety mají bílou barvu a nedrobí se. Nekvalitní pelety kotel více znečišťují a poškozují automatické prvky čištění teplovýměnných ploch. Pelety musí být suché stejně, jako byly dodány z výroby. Úspory 20 % paliva lze dosáhnout nainstalováním již zmiňované akumulační nádoby. Na kvalitě pelet závisí i frekvence vysypávání nádržky na popel – jednou za dva až šest týdnů.

8. Komínový systém

Můžete použít systémové komínové tvarovky se spojovacím materiálem odolným proti vlhkosti, nebo nerezový komín. Nerezový komín by měl být dvouplášťový s tepelnou izolací, aby teplota povrchu nebyla vyšší než 50 °C. Pokud jen vložkujete starý komín, postačuje i jednoplášťový nerezový komín.

Základní rozdíly mezi kotlem na pelety a dřevo

Kotel na pelety

+ zatápění a provoz kotle jsou plnoautomatické
+ prostorové nároky na skladování pelet jsou větší, vyžaduje se kvalitní suchý prostor
+ pelety jsou dodávány už vysušené s optimálním obsahem vlhkosti
+ komfort zásobování palivem je vyšší, porovnatelný s plynovým kotlem
+ čištění jednou za dva až šest týdnů
+ ekologické vytápění
– minimální rozloha technologické místnosti a prostoru na skladování 30 m2
– vyšší pořizovací náklady od 7 000 eur, resp. 10 000 eur s akumulační nádrží a automatickým zásobováním; nižší ekonomická návratnost

Automatický peletový kotel, splňuje podmínky pro dotační programy.

Automatický peletový kotel, splňuje podmínky pro dotační programy. Modulační automatický regulátor ovládá činnost kotle včetně automatického zapalování. U kotle je možno použít rovněž ruční režim ovládání. FOTO VIADRUS

Kotel na dřevo

+ požadavky na skladování dřeva jsou nižší a finančně méně náročné
+ nižší pořizovací náklady, rychlejší návratnost
+ nižší náklady na vytápěcí dřevo
+ ekologické vytápění
– zatápění je klasické ruční (noviny,…)
– dřevo musí být vysušené; 12 až 15 měsíců
– větší akumulační nádrž
– každodenní přikládání, čištění

Zplynovací kotle na dřevo D25GS jsou konstruovány pro spalování dřeva na principu generátorového zplynování s použitím odtahového ventilátoru (S), který odsává spaliny z kotle.

Zplynovací kotle na dřevo D25GS jsou konstruovány pro spalování dřeva na principu generátorového zplynování s použitím odtahového ventilátoru (S), který odsává spaliny z kotle. Při doporučené instalaci kotle s akumulačními nádržemi dojde ke snížení spotřeby paliva a zvýšení komfortu vytápění. Kotel je vybaven ekvitermní regulací ATMOS ACD 01 s displejem pro zobrazení údajů o činnosti kotle. FOTO ATMOS

Připravila Ing. Andrea Dingová
Odborná spolupráce Ing. Branislav Sedlák, Viessmann
Foto archiv firem
Zdroj časopis HOME speciál podzim 2015, JAGA MEDIA, s.r.o.

Kategorie: Vytápění
Tagy: dřevo kotel kotel na pelety pelety vytapeni
Sdílejte článek

Diskuze