Stejně jako člověk potřebuje k životu potravu, rostliny potřebují k růstu a vývoji živiny dodávané ve formě hnojiva. Rozhodnutí, jaký typ hnojiva zvolíte, ovlivní pravděpodobně jeho dostupnost a cena, typ výsadby, kterou budete hnojit, možnost […]
Stejně jako člověk potřebuje k životu potravu, rostliny potřebují k růstu a vývoji živiny dodávané ve formě hnojiva. Rozhodnutí, jaký typ hnojiva zvolíte, ovlivní pravděpodobně jeho dostupnost a cena, typ výsadby, kterou budete hnojit, možnost vlastní výroby hnojiva a ve finále také případné ekologické zatížení. Na správném výběru proto opravdu záleží, do půdy může totiž dodat kromě živin také důležitou organickou hmotu a ovlivnit tak i strukturu půdy.
Sláma, která plní funkci mulče, dodá do půdy svým postupným rozkladem organickou hmotu.
Ještě před tím, než se pustíte do hnojení, si odpovězte na několik důležitých otázek. Chcete hnojit záhon se zeleninou, okrasnými trvalkami, nebo s ovocnými stromy? Máte možnost si sami vyrobit vlastní kompost či listovku? Budete používat pouze přírodní hnojiva, nebo některé výsadby hnojit jen syntetickým granulátem? Přejete si zvýšit aktivitu půdních mikroorganismů, které přispějí ke zkvalitnění půdy? Odpovědi na tyto otázky vám pomohou si ujasnit, jaký typ hnojiva bude pro vaši zahradu nejvhodnější. Přístup k používání a výběru hnojiv se totiž u různých zahrádkářů výrazně liší. Ti ekologicky smýšlející používání syntetických hnojiv zcela zavrhují, zatímco běžný zahrádkář většinou nemá s aplikací chemicky vyráběných hnojiv problém. Vše má ovšem svá pro a proti.
Největší odměnou za dobré
hospodaření s živinami je vlastní sklizeň.
Cílem veškerých hnojiv je dodat do půdy potřebné množství živin, popřípadě zlepšit půdní strukturu a nastartovat půdní život, který se podílí na rozkladných procesech. Synteticky vyráběná hnojiva získáte v kapalné či pevné formě. Pevná hnojiva na trhu seženete nejčastěji v podobě granulátu, který umožňuje snadnou aplikaci s vyrovnaným poměrem živin. Ačkoli vám synteticky vyráběná hnojiva na první pohled usnadňují život, zvažte jejich použití ve výsadbách, ve kterých pěstujete jedlé rostliny. Těm mnohem více prospěje dávka kompostu, zetlelého hnoje, jemně posečené trávy nebo v poslední době oblíbeného vermikompostu. Tato hnojiva totiž obsahují velké množství organické hmoty, která představuje pro půdní mikroorganismy bohatou hostinu, a rozloží ji proto na rostlinám dostupné živiny. Půda obohacená takovým hnojivem je kyprá, propustná pro vodu a vzduch a celkově lépe funguje. Pokud je to tedy možné, berte syntetická hnojiva spíše jako doplněk než hlavní hnojivo.
Termíny hnojeníU každého typu výsadby se termíny hnojení poměrně liší. Řiďte se ale jednoduchou poučkou a hnojivo aplikujte během zahradnické sezony a vyhněte se hnojení v zimě, v předjaří, a pokud je stále chladno, tak i brzy na jaře a pozdě na podzim. Od května si můžete navíc začít připravovat bylinné jíchy, třeba z kopřiv. Tento zákvas však nezapomeňte naředit velkým množstvím vody, aby nedošlo k popálení výsadby. Trvalkám, vřesovištním rostlinám a okrasným keřům dopřejte hnojení hlavně na jaře. Využít je možné dlouhodobě působící hnojiva, která jsou díky pozvolnému uvolňování živin vhodná i pro rostliny citlivé na přehnojení či vřesovištní druhy. Při zakládání zeleninových záhonů na jaře zapracujte do půdy zetlený hnůj, kompost či slámu. Pokud se chystáte použít čerstvý hnůj, zakomponujte ho do půdy trochu s předstihem, aby se stihl dostatečně rozložit. Pro některé druhy zeleniny náročné na dusík se perfektně hodí i záhon založený s bohatým podílem čerstvého hnoje. S tímto živným materiálem si dobře poradí brambory, řepa a různé druhy tykví. Pravidelné hnojení vyžaduje plodová zelenina, a pokud nechcete používat syntetická hnojiva, zkuste zákvas ze slepičinců nebo z kopřivy. I okrasný trávník potřebuje vyrovnanou výživu, kterou mu poskytne granulované hnojivo určené přímo pro trávníky. Intenzivně udržované porosty se neobejdou bez hnojení až třikrát ročně, tedy na jaře, v létě a na podzim. Použijete-li krátkodobě působící hnojiva, budete muset hnojit častěji. Termíny uvádějí výrobci přímo na obalech hnojiv. Sláma a jemně nadrcená posečená tráva se často používá jako mulčovací materiál. Tato hmota se přirozeně rozkládá a obohacuje půdu, počítejte ale s tím, že je nutné ji do výsadby doplňovat několikrát ročně. S hnojením přestaňte, jakmile začnou klesat teploty. V tomto období se zpomaluje růst rostlin a hnojiva mohou způsobit nedostatečné zpevnění pletiv, která by byla během zimy náchylná k namrzání.
Kvalita půdy se odvíjí také od
obsahu organické hmoty
a způsobu obhospodařování.
Většinu granulovaných hnojiv stačí rozhodit po povrchu půdy a jemně je zapracovat do svrchní vrstvy. U kapalných hnojiv dodržujte doporučení výrobce. Roztoky i jíchy vždy aplikujte na mírně vlhkou půdu, jinak může dojít k popálení rostlin. Pokud máte možnost, založte si na zahradě vlastní kompost, ve kterém zužitkujete kuchyňský i zahradní odpad. Ze spadaného listí si můžete vyrobit vlastní listovku, která se hodí do výsadby vřesovištních rostlin či k borůvkám chocholičnatým. Na živiny bohatý materiál vám vytvoří také chované žížaly. V poslední době se opět začíná těšit oblibě také zelené hnojení a rostliny se schopností vázat vzdušný dusík. A jak si vyrobit jíchu z kopřiv? Použijte hlavně mladé jarní rostliny, které ještě nekvetou. Jícha je poměrně agresivní, proto na její výrobu používejte spíše plastové, kameninové či skleněné nádoby. Na jeden kilogram čerstvých kopřiv spotřebujete deset litrů vody a každý den musíte kopřivy promíchat, aby se do vody dostalo co nejvíce vzduchu. Pro zmírnění zápachu můžete do roztoku přidat kamennou moučku. Výroba jíchy trvá přibližně dva týdny a před použitím ji musíte naředit v poměru 1 : 10, tzn. že na jeden díl koncentrované jíchy přidáte deset dílů vody.
Srovnání hnojivOrganická hnojiva
- + tradiční typ hnojiva
- + při snadné dostupnosti žádné nebo minimální pořizovací náklady
- + obohacení půdy o organickou hmotu
- + obsah důležitých mikroorganismů podílejících se na rozkladu organické hmoty
- + zlepšení půdní struktury
- + nižší nebo žádné vyplavování živin z půdy
- + možnost zpracování kuchyňského a zahradního odpadu
- + šetrnost k životnímu prostředí
- – špatná dostupnost pro městské zahrádkáře
- – u chlévského hnoje mnohdy nevyrovnaný poměr živin
- – rychlé ztráty dusíku při špatném uskladnění
- – méně vhodné pro některé porosty, například okrasné trávníky
Syntetická hnojiva
- + snadná aplikace
- + perfektní dostupnost různých typů hnojiv
- + vyrovnaný poměr živin
- + sortiment hnojiv pro všechny typy porostů
- + ve srovnání s organickými hnojivy postačí pro pohnojení stejné plochy menší množství hnojiva
- – vyšší pořizovací náklady
- – nutnost nákupu
- – chemicky vyráběné látky
- – nutnost zvážit použití například při pěstování zeleniny
- – při špatném použití zatížení životního prostředí
- – při přehnojení vyplavení přebytečných živin do podzemní vody – následnáeutrofizace (rozvoj sinic, řas atd.)
- – dopad na půdní život
- – zhoršení půdní struktury při dlouhodobém používání
- – větší riziko přehnojení
FOTO: AUTORKA, SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZKRESBY: AUTORKA
Aby zahrada fungovala… Hnojení zahrady aneb Bez živin to nepůjde
