Pěstujeme cibulovou zeleninu

Cibulová zelenina představuje v kuchyni to, co „tvrdí muziku“. Může za to její výrazná chuť, která má původ v obsahu siličných látek a fytoncidů neboli rostlinných antibiotik. K cibulovinám se řadí samozřejmě cibule a česnek, ale také pažitka a pór.

Co jsou začCibuloviny se pěstují pro jejich zásobní orgány, tedy nejčastěji cibule stonkového původu. Celá skupina patří do jedné jediné čeledi, a to liliovitých, což není tak obvyklé. Cibulovou zeleninu pěstuje lidstvo už dlouho, ještě déle ji ale sbíralo ve volné přírodě. Šlo o cennou potravinu, která příznivě ovlivňovala zdravotní stav konzumentů. Obsahuje totiž přírodní antibiotika, což sice vědí až současné generace, ale skutečnost, že pojídání cibule a česneku prospívá zdraví, byla obecně známa mnohem dříve. Dnes asi málokdo pěstuje vlastní cibuli na uskladnění, ale cibule má mnoho typů, které na trhu prakticky nenajdete (s výjimkou jarní cibulky). A tady se otevírá prostor pro šikovné zahrádkáře, kteří mohou vyzkoušet pěstování různých cibulí s rozmanitou chutí i využitím v kuchyni. Pěstování česneku prožívá po letech útlumu znovuzrození, a to na polích i v zahrádkách. Vypěstovat na zahradě česnek pro vlastní rodinu nemusí být tak obtížné jako u cibule, spotřeba není totiž tak velká. Pro vytrvalou pažitku se najde místo doslova všude a je skoro ostuda, když na některé zahrádce chybí. Pěstování póru není těžké, je ale ovlivněno pravidelným napadením vrtalkou pórovou, která provrtává stvoly a ničí úrodu.Jak se množíCibulové zeleniny se množí podle druhu. Výhradně ze semen se rozmožuje jen pór a pouze vegetativně se množí a pěstuje česnek. I u česneku je možné generativní množení, tento způsob je ale pracný a využívají ho prakticky jen šlechtitelé. Klasická cibule se dobře rozmnožuje semenem, pouze vegetativně se množí třeba cibule ruská neboli poschoďová, která vytváří pacibulky na vysokých stvolech, jež se mohou ihned sázet. Cibule se často pěstuje z tzv. sazečky, což jsou drobné cibulky, velké kolem 1,5 centimetru, které vyrostou z vysetých semen. Kupují se na váhu a hodí se pro ně jen některé odrůdy (například ‚Alice‘, ‚Všetana‘, ‚Štutgartská‘, ‚Karmen‘). Tento způsob pěstování je oblíbený u zahrádkářů. Je sice dost náročný na ruční práci, ale cibule se sklízejí o dost dříve (od výsevu za 6–7 měsíců, ze sazečky za 4–5 měsíců).Vhodný záhonCibulovinám vyhovuje vesměs lehčí či středně těžká humózní půda. Špatně se vyrovnávají s půdou těžkou a chladnou na stinném místě. Trochu zvláštní postavení má pór. Je z celé skupiny nejnáročnější na obsah organické hmoty v půdě a potřebuje také více zalévat. Je to i tím, že jde o zeleninu s velkou nadzemní hmotou, na jejíž vytvoření potřebuje rostlina spoustu živin a vody. Pór tedy zařazujte na lépe vyhnojené pozemky s hlubokou půdou, ostatní cibuloviny se spokojí s pěstováním ve druhé či třetí trati.Potřebná péčeU cibule máte na výběr tři způsoby pěstování. Ozimé odrůdy je možné sklízet brzy zjara na zelenou nať, posléze na běžnou spotřebu, ale pro skladování se nehodí. Vysévají se na záhon v srpnu či září. Vzešlé rostlinky se hned přesadí na pěstební záhon v požadovaném sponu. Cibule pěstovaná ze sazečky se vysazuje na jaře, nejvíce se hodí pro přímý konzum. Nejlepší skladovatelnost mají odrůdy cibule pěstované z jarního výsevu (únor, březen), sklízejí se na konci srpna. Spon bývá obvykle 20 x 10–15 centimetrů, tzn. s řádky vzdálenými 20 centimetrů od sebe a v řádcích s mezerami 10–15 centimetrů. Česnek vysazujte buď na podzim (ozimý typ), nebo na jaře. Pěstuje se vždy ze stroužků, které se sázejí asi 15 centimetrů od sebe. Na podzim je nejvhodnější pozdní termín, v říjnu či listopadu. U dříve vysazeného česneku se při vlhkém podzimu mohou objevit houbové choroby a příliš časné rašení. Na jaře je termín výsadby v březnu či dubnu. Pór můžete pěstovat jako letní, který se vysévá do skleníku nebo truhlíku už v únoru či březnu, aby se sazenice mohly vysazovat ven v květnu. Zimní pór se vysévá asi o šest týdnů později (březen, duben), ven se přesazuje v červnu. Pór se sází do rýh a přihrnuje se, aby byly stvoly dlouhé a pěkně bílé. Spon bývá volnější – pór je dost robustní rostlina a vyhovuje mu 35 x 10–15 centimetrů.Výběr odrůd pro domácí pěstování

• pór letní: ‘Gigante Suizo‘, ‘Starozagorski Kamuš‘
• pór podzimní: ‘Elefant‘, ‘Titus‘
• česnek ozimý (paličák, nepaličák): ‘Anton‘ (np), ‘Bjetin‘ (np), ‘Dukát‘ (p), ‘Džambul‘ (p), ‘Havran‘ (p), ‘Lukan‘ (np), ‘Tantal‘ (p), ‘Unikát‘ (p)
• česnek jarní: ‘Japo II‘ (np), ‘Matin‘ (np), ‘Lumír‘ (p)
• pažitka: ‘Bohemia‘, ‘Erekta‘, ‘Jemná‘, ‘Pražská‘
• cibule šalotka: ‘Ambition‘, ‘Prisma‘
• cibule perlovka: ‘Pompei‘
• cibule na uskladnění: ‘Alice‘, ‘Dagmar‘, ‘Karmen‘ (červená), ‘Lucy‘, ‘Tandem‘, ‘Tosca‘, ‘Všetana‘
• cibule svazková: ‘Duo Line‘, ‘Entita‘, ‘Rossa di Firenze‘
• cibule ozimá: ‘Augusta‘, ‘Hiberna‘
• cibule zimní: ‘Gerda‘
• cibule pro přímý konzum: ‘Agostana‘, ‘Avalon‘, ‘Blanco Duro‘, ‘Elista‘, ‘Globo‘, ‘Grenada‘ (červená), ‘Štutgartská‘, ‘Unico F1‘

4 x pro a proti pěstování cibulové zeleniny+ snadná výsadba, není třeba náročné předpěstování (částečně jen pór)+ rostliny není třeba vyvazovat či vyštipovat+ dobře se skladuje a používá v kuchyni+ ozimé druhy využívají záhon i přes zimu- potřebuje dobře zpracovanou lehčí půdu- vyžaduje častou okopávku – pór se neobejde bez ochrany proti vrtalce pórové- ke sklizni pro uskladnění je nutné pěkné počasí, pečlivé dosušení a tříděníPohled ekologaCibuloviny potřebují půdu ve výborném stavu, nezaplevelenou. Samy mají malou krycí schopnost, úzké listy půdu nekryjí a je potřeba ji čas od času okopat a vyplít. Výhodné je proto pěstování cibulovin se zeleninovými druhy, které půdu kryjí – smíšený porost pak lépe hospodaří s vodou a lépe odolává plevelům. Dobrou kombinací je pěstování s okurkami, polníčkem, hlávkovým salátem, mrkví, červenou řepou, rajčaty či cuketou. Póru se navíc daří i s celerem a kedlubnami. Špatné sousedství vytvoří cibule s fazolemi, hráškem, košťálovinami, ředkvičkami a černou ředkví.FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Pěstujeme cibulovou zeleninu