Pěstujeme košťáloviny

Klasické košťáloviny patří svými nároky k náročné zelenině. Vypěstovat slušnou úrodu květáku, kapusty nebo zelí se proto podaří je zkušenějším zahrádkářům, kteří mají k dispozici větší pozemek s vhodnou půdou.

Co jsou začKošťáloviny patří bez výjimky mezi brukvovité (Brassicaceae). Postupem času byla z původního druhu Brassica oleracea vytvořena šlechtěním řada tvarově i chuťově odlišných zelenin. Náleží k nim zelí a kapusta, dále květák a brokolice, růžičková kapusta, kadeřávek a také listová kapusta. Stranou stojí kedlubny, které mají časové i pěstební nároky trochu odlišné. Základní rysem košťálovin je skutečnost, že neumějí nahradit vzrůstný vrchol (jako třeba rajčata). Při jeho poškození škůdci proto rostlina prakticky končí, a to jak z hlediska užitkového, tak i botanického. Nevytvoří totiž užitkovou část ani květní stvol, který z ní vyrůstá.)Nezapomeňte to nejdůležitější

• Košťáloviny potřebují těžší, dobře vyhnojenou půdu.
• Lepší je vždy pěstování košťálovin ze sadby.
• Dávka vody musí být dostatečně velká a pravidelná.
• Poškozený vzrůstný vrchol rostlina nedokáže obnovit.
• Pozdní odrůdy zelí a kapusty se sklízejí až po prvních mrazících.

Jak se rozmnožujíKošťáloviny se množí výhradně semenem, vegetativní množení vůbec neznají. Mají také dost omezenou schopnost regenerace a vůbec neodnožují. Některé druhy ale umějí vytvářet další orgány ze spících pupenů – tuto schopnost dovedla k dokonalosti růžičková kapusta. Také brokolice dokáže po sklizni založit další malé růžičky v paždí listů. Některé odrůdy to umějí ve zvýšené míře (zejména ‚Calabrese‘), prakticky u každé rostliny brokolice se ale můžete těšit na další, menší sklizeň. U zelí se někdy využívá nařezávání košťálu, při němž se po hlavní sklizni košťál ponechaný na záhonu nařízne do kříže a za několik týdnů vyrostou ze spících pupenů malé hlávky čerstvých listů.Pohled ekologaKošťáloviny mají poměrně pomalý vývoj a půda v jejich okolí tak zůstává dlouho obnažená. Proto je pro ně vhodná smíšená kultura. Pro společné pěstování se dobře hodí třeba celer, hrášek, fazole, kopr, špenát, salát nebo i červená řepa a mangold. V těsném sousedství košťálovinám prospívají okurky a rajčata. Nevhodné je sousedství a společné pěstování s jakýmikoli cibulovinami.Vhodný záhonKošťáloviny jsou na místo náročné, určitě se nespokojí s nouzovým umístěním. Potřebují hluboce zrytou a na živiny bohatou těžší půdu. Platí to především pro pozdní odrůdy, rané odrůdy rostou lépe v lehčích hlinitopísčitých půdách. Košťáloviny mají vysoké nároky na organickou hmotu v půdě, pěstují se proto v první trati, tedy v pořádně vyhnojených půdách. Jelikož košťáloviny tvoří velké rostliny s hlubokými kořeny, potřebují spoustu vody. Zemědělci je tak často pěstují pod pravidelnou závlahou, protože sucho košťálovinám ani trochu nesvědčí. Mají rády dlouhý podzim s nižšími ranními teplotami a silnou rosou, která zajistí vyšší vzdušnou vlhkost.Potřebná péče

Většina košťálovin má ve srovnání s listovou nebo cibulovou zeleninou dost dlouhou vegetační dobu, výjimku tvoří jen kedlubny (50–80 dní). Brokolice stráví na záhonu 90 dní, květák pozdní 130 dní a zelí na skladování od výsevu po sklizeň potřebuje i 150 dní. Aby rostliny vydržely na záhonu tak dlouho, musejí být zdravé. Nejdůležitější je start. Mladé sazeničky jsou ohroženy vyslepnutím srdéček kvůli nedostatku molybdenu nebo plodomorkou zelnou, která vyžírá vzrůstné vrcholy mladých rostlin. Další nebezpečí představují larvy květilky zelné, které pod povrchem půdy ožírají kořínky sazenic, jež následně uschnou. Hluboké rytí a důsledný úklid posklizňových zbytků by proto měly být samozřejmostí. Z košťálovin je nejnáročnější květák, dobrou náhradou do méně příznivých poloh je za něj brokolice. Náročné na péči jsou i všechny druhy zelí a také hlávková kapusta (zejména pozdní), méně náročná je kapusta růžičková. Nejmenší nároky má kadeřávek a listová kapusta – oba druhy lze pěstovat i v podhorských chladných polohách. Košťáloviny jsou ale obecně dost odolné vůči mrazíkům, není tedy třeba se sklizní spěchat. Právě kadeřávek s růžičkovou kapustou se na záhonech nechávají přes zimu, a jejich chuť je dokonce po prvních mrazících lepší.Výběr odrůd pro domácí pěstování

• brokolice: ‘Apolena F1‘, ‘Calabrese‘, ‘Fellow F1‘, ‘Limba‘, ‘Lord F1‘
• kadeřávek: ‘Kadet‘, ‘Kapitán F1‘, ‘Kaprál‘, ‘Winterbor F1‘
• kapusta raná: ‘Entira F1‘, ‘Předzvěst‘
• kapusta pozdní: ‘Blistra F1‘, ‘Vertus 2‘
• kapusta růžičková: ‘Casiopea‘, ‘Dolores F1‘, ‘Lunet F1‘, ‘Rosella‘
• kapusta listová (krmná): ‘Inka‘
• kedluben raný: ‘Azur‘, ‘Ballot F1‘, ‘Dvorana‘, ‘Kref F1‘, ‘Luna‘, ‘Modrava‘, ‘Viola‘
• kedluben pozdní: ‘Blankyt‘, ‘Gigant‘, ‘Kossak F1‘, ‘Troja F1‘, ‘Violeta‘
• květák letní: ‘Beta‘, ‘Bora‘, ‘Opal‘
• květák pozdní: ‘Brilant‘, ‘Snow Lady‘, ‘Octavian‘
• zelí rané: ‘Dynamic F1‘, ‘Korino F1‘, ‘Lena F1‘, ‘Unikát F1‘
• zelí kruhárenské: ‘Madison F1‘, ‘Megaton F1‘, ‘Pavlo F1‘, ‘Ritmo F1‘
• zelí pro skladování: ‘Kalibos‘, ‘Pourovo červené‘, ‘Target F1‘, ‘Trvalo‘

Nenáročné kedlubnyKedlubny sice mezi ostatní košťáloviny botanicky patří, pěstováním se blíží ale spíše listové zelenině. Nejpodobnější jsou asi hlávkovému salátu, mají totiž stejně jako on slabší kořenový systém, a proto potřebují dostupné živiny. Podobnost s hlávkovým salátem se promítá i do délky pěstování (asi 80–90 dní, rané odrůdy i 55 dní) a shodný je také spon (zatímco pozdní zelí vyžaduje spon 60 x 60 cm, kedlubnám stačí asi 25 x 30 cm). Díky své menší náročnosti se kedlubny stávají nejčastěji pěstovanou košťálovinou na českých užitkových zahradách. Rané odrůdy se předpěstovávají, je ale možné je vysévat i přímo ven.3x pro a proti pěstování košťálové zeleniny

• + využije i místo s vyšší vlhkostí a vyšší hladinou spodní vody
• + některé druhy jsou mrazuvzdorné
• + výborně využije hnojení kompostem či hnojem
• – potřebuje hluboce zrytou kvalitní půdu
• – sazenice je třeba chránit před napadením škůdci
• – nedokáže po poškození obnovit růst

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Pěstujeme košťáloviny