Plodová zelenina ještě nemá po sezoně. Některé druhy teprve ke konci léta začínají opravdu plodit.Na záhonechK zářijovým premiantům patří především dýně hokkaidó, patisony a baklažány. Na rozdíl od klasických zelených cuket, které se sklízejí už […]
Plodová zelenina ještě nemá po sezoně. Některé druhy teprve ke konci léta začínají opravdu plodit.
Tykve a cukety jsou ve srovnání s ostatními druhy plodové zeleniny méně ohrožovány chorobami, proto se jejich pěstování v poslední době hodně rozšířilo.
K zářijovým premiantům patří především dýně hokkaidó, patisony a baklažány. Na rozdíl od klasických zelených cuket, které se sklízejí už od poloviny července, potřebují uvedené druhy více času pro vyzrání dužniny. Zvláště dýně hokkaidó mají poměrně hutnou, masitou dužninu, která potřebuje čas, aby dozrála. Díky této dužnině jsou dýně typu hokkaidó prakticky jedinými drobnějšími dýněmi, které se dají uložit do sklepa na zimu. Při dobrých podmínkách tam vydrží i několik měsíců, někdy až do května. Pro uložení je ale nutné vybrat nejkvalitnější plody, bez mechanického poškození, krásně vyzrálé. Uložit samozřejmě lze i dýně velkoplodé, které se ale v našich chladnějších podmínkách nepěstují tolik jako na sousedním Slovensku a v Maďarsku. Také baklažány začnou pořádně plodit až na sklonku léta. Proto je účelné je trochu i v této době přihnojit, pokud jste je pořádně nepohnojili před výsadbou. Baklažány pěstované na záhonech i v krytých prostorech budete sklízet ještě v říjnu. Přihnojit můžete trochu i polní okurky nebo nakládačky, musejí být ovšem v dobrém stavu. Ten poznáte podle listů – když je jich dost a mají svěží barvu, je porost vitální a přihnojení mu pomůže vyživit plody i na koncích dlouhých šlahounů. Naopak rostliny s listy napadenými plísní na většině plochy už ani s chemickou ochranou nestačí zregenerovat, a jejich přihnojení je proto zcela zbytečné. Takové okurky je lepší zlikvidovat a na uvolněné místo vysít špenát, kozlíček nebo vysadit raný salát.
Ve skleníkuV chráněném prostoru se rostliny lépe vyvíjejí, rychleji vstupují do fáze plodnosti a také dříve stárnou. Při vyšších teplotách a vyšší vzdušné vlhkosti se ve skleníku daleko více šíří choroby a škůdci, což je často důvod, proč je plodová zelenina ve skleníku v září doslova na odpis. Týká se to hlavně rajčat a okurek hadovek, které plodí už prakticky čtvrt roku. Mnohem déle vydrží v dobrém zdravotním stavu papriky a baklažány. Oba druhy jsou výrazně náročnější na teplotu a jejich vývoj je na jaře znatelně pomalejší, tím pádem začínají i později plodit, a jejich životnost je proto delší. Méně je napadají svilušky a netrpí ani plísní bramborovou, což jsou typičtí zabijáci skleníkových rajčat a hadovek. Myslete na to při jarním plánování výsadby a pořiďte si do skleníku i tyto druhy. Nikdy je ale nestřídejte s rajčaty a hadovkami – vysaďte je do oddělených skupin. U paprik a baklažánů je třeba si ohlídat mšice, napadají totiž vzrůstné vrcholy a květy a jejich plody jsou potom deformované a bývá jich 2 i méně.
Zálivka
Pravidelná sklizeň zajistí nasazování a vyzrávání plodů i po prázdninách.
Pokud chcete plodovou zeleninu sklízet až do mrazů, potřebuje hodně vody. Platí to hlavně pro skleník, v němž se dost vody odpaří. Odpar lze ale výrazně omezit zakrytím záhonu netkanou textilií. Máte-li cukety vysazené venku, nenechte se ukolébat chladnými rány se spoustou rosy. Postačí sotva pro drobné saláty, nikoli pro robustní rostliny dýní a cuket. Zálivka by proto měla být pravidelná a vydatná. Udržet vodu v půdě pomůže i přiměřená vrstva mulče. Pravidelná sklizeň a zařezávání dlouhých výhonů je zárukou, že rostliny budou až do října nasazovat květy a plodit. Totéž platí i pro nakládačky a polní okurky.FOTO: PROFIMEDIA.CZ
Plodová zelenina v září
