Radost_1.jpg

Zahrada znovuobjevených radostí

06. 06. 2015
Diskuze (0)
Sdílet

Zahrada, která nám tentokrát pohostinně otevřela svá pomyslná vrátka k návštěvě, byla dříve poměrně tuctová. Podobných byste našli po republice určitě více. Dospěla však do fáze, která vyžadovala změnu – a ta odstartovala rozsáhlejší obnovu.Původní […]

Zahrada, která nám tentokrát pohostinně otevřela svá pomyslná vrátka k návštěvě, byla dříve poměrně tuctová. Podobných byste našli po republice určitě více. Dospěla však do fáze, která vyžadovala změnu – a ta odstartovala rozsáhlejší obnovu.

Zahrada vznikla v devadesátých letech minulého století ve stylu, který byl pro tehdejší dobu typický a objevuje se i dnes.

Zahrada vznikla v devadesátých
letech minulého století ve stylu,
který byl pro tehdejší dobu
typický a objevuje se i dnes.

Původní výsadba Zahrada vznikla v devadesátých letech minulého století ve stylu, který byl pro tehdejší dobu typický a objevuje se i dnes. Výsadba byla provedena po obvodu celé zahrady, přičemž přesně kopírovala linie plotu. Pro založení zahrady byly až na drobné výjimky použity zejména stálezelené, převážně jehličnaté rostliny a na zahradě tak nalezly domov desítky tújí, cypřišků, smrků, jalovců, tisů a jedlí. Tyto rostliny byly vysazeny v hustém sponu, někdy až dvě či tři rostliny na běžný metr.Daň za soukromí
Trvalkový záhon propůjčuje zahradě od poloviny léta barvy, které jí před obnovou tak zoufale chyběly.

Trvalkový záhon propůjčuje zahradě
od poloviny léta barvy, které jí před
obnovou tak zoufale chyběly.

V prvních letech zahrada poskytovala majitelům radost – jejich přání získat soukromí bylo splněno. Až později se ukázalo, že daň za soukromí byla příliš velká. Vzájemně si konkurující jehličnany začaly intenzivně růst, takže zelená stěna byla najednou vzhledem k proporcím zahrady nepřiměřeně vysoká. Zpočátku něžné túje a další druhy jehličnanů vytvořily hustou stěnu, která sice zabezpečovala soukromí, ale ostatní funkce, které by měla zahrada plnit, zcela ustoupily stranou. Vysoké jehličnany začaly na zahradu vrhat dlouhé stíny a při pohledu z okna si majitelé postupně uvědomili, že je skoro jedno, jestli je duben, červen nebo říjen, protože vzhled zahrady zůstával víceméně stejný. A hlavně – zahrada přestala být místem, které by si rodina plnohodnotně užívala.Prosvětlení porostuŘešení nevypadalo složitě. Bylo jasné, že zahrada vyžaduje prosvětlení a některé rostliny musejí ze zahrady pryč. Zdálo se to jednoduché, ale vše nakonec dopadlo jinak. Stačilo totiž odstranit první dřevinu, aby se zjistilo, že kvůli extrémně hustému sponu byly jehličnany v místech, kde se vzájemně dotýkaly, zcela proschlé. Kdyby na jejich místě rostly běžné listnáče, pravděpodobně by v dolních partiích opět vyrašily a poškozená místa by tak mohla zregenerovat. U jehličnanů, až na malé výjimky, tato možnost ale neexistuje.Likvidační verdiktNezbývalo nic jiného než zlikvidovat všechny, respektive skoro všechny rostliny z původní výsadby (kromě udržovaných živých plotů). Tomuto verdiktu se vyhnula jen impozantní borovice v hlavním záhonu, která zde rostla už před první výsadbou, a také katalpa, která byla moc krásná a vitální na to, aby musela zahradu opustit. Touha po změně byla ze strany rodiny tak silná, že informaci o nutné likvidaci většiny rostlin přijala velice pragmaticky. Členové rodiny k ní přistoupili tak akčně, že ani nestihly vzniknout fotografie původního stavu. Brzy po rozhodnutí byly staré rostliny zlikvidovány a vyvezeny a zahrada byla připravena na tvořivou etapu vedoucí k velkým a pozitivním změnám.Nové uspořádáníDalší úpravy se týkaly tří důležitých částí zahrady a jedné okrajové. Vše podstatné se začalo dít ve druhé polovině roku 2011. Ani nyní, kdy vzniká tento text, není zahrada stále ještě úplně hotová – zbývá realizovat poslední malou etapu. Ostatní upravené záhony se svým novým obsahem výrazně liší, ale celkově je spojuje podobné provedení, vzdušnost a proměnlivost v jednotlivých ročních obdobích.V kropenatém stínuPřed rekonstrukcí byla terasa z jedné strany úplně zarostlá směsí jehličnanů. Nyní zde stojí malý vodní prvek, který imituje lesní studánku, a prostor navazující na terasu opravdu trochu připomíná lesní zahradu. Jsou zde vysazeny stínomilné trávy, kapradiny a v pozadí asijské javory. Také tu nově rostou hortenzie, pierisy, dřevité třezalky s okrasnými plody, několik typů půdopokryvných dřevin a trvalek. Na místě, kam dopadá více slunečních paprsků, vyrůstá nový dřín japonský (Cornus kousa). V podrostu jsou vysazeny jarní cibuloviny, protože katalpa, která záhon z velké části zastiňuje, raší později, čímž je cibulovinám zabezpečen dostatečný přísun světla. Trvalkový záhon Další záhon využívá tmavého pozadí živého plotu z tújí, který na zahradě zůstal z původní výsadby. Popisovaný záhon je ze všech obnovovaných částí zahrady nejmenší a je koncipovaný tak, aby nejvíce vynikl v druhé polovině léta a na začátku podzimu. Pro jeho založení byly zvoleny rostliny, jejichž pastelové barvy jsou vidět i při pozorování zdálky. Současně nad okázalostí zvítězila jednoduchost a tradiční sortiment osvědčených druhů, jako jsou astry, třapatky, kakosty a plamenky.Proměnlivé vřesovištěV centrální části zahrady, v bezprostřední blízkosti domu se nachází vřesoviště. Na jeho místě stála trojice sloupovitých jalovců, které celkem úspěšně bránily pohledům zvenčí, ale rozbíjely pohled na dům. Vřesoviště umožnilo dostat do zahrady pestrost a proměnlivost a přitom nebrání domu vyniknout. Je tu vysazeno několik dřevin, které jsou efektní zejména na podzim a v zimě, například zakrslý a velice kompaktní dub bahenní (Quercus palustris ‚Green Dwarf‘) nebo vzácný a zvláště na podzim a v zimě krásný javor šedý (Acer griseum) původem z Číny. Na okraji vřesoviště byla vysazena bříza himálajská (Betula utilis var. jacquemontii). Ze dřevin stojí za zmínku ještě několik odrůd zakrslých jehličnanů a pár kusů tzv. kanadských borůvek, které jsou důkazem, že krása a užitek mohou být v souladu.Práce a souvislostiObnova navštívené zahrady byla dobrým počinem. Majitelé se na všech změnách sami fyzicky podíleli a při práci pochopili souvislosti a pravidla zahradničení, což není málo. Vysazené rostliny pro ně nyní nepředstavují jen jakési věci, které na zahradu dovezl někdo cizí. Jsou to jejich rostliny, které si sami vysázeli a o které sami pečují, které jim dělají radost ve všech ročních obdobích a které jim pomohly znovuobjevit krásu a radost ze zahradničení.FOTO A ČÁSTEČNÁ REALIZACE: AUTOR

Zahrada znovuobjevených radostí

Kategorie: Zahrada
Tagy: dreviny Flóra na zahradě navsteva okrasná trvalky zahrada
Sdílejte článek

Diskuze