Jak se žije v nejjižnějším městě světa? Prohlašuje o sobě že jsou konec světa. Občas tady potkáte i tučňáky

23. 01. 2025

Odpověď na otázku, které je nejjižnější město světa, je sporná. O titul se hlásí více kandidátů. Pokud považujete jako město i osadu, kde se převážně zdržují výzkumníci, tak je nejjižnější Esperanza na Antarktidě. Pokud hledáte obec se stálými obyvateli, tak je nejjižnější Puerto Toro v Chile. Ovšem pokud hledáte plnohodnotné město s nákupními centry a továrnami, tak zamiřte do argentinské Ushuaii. Právě v tomto městě se zastavíme v dnešním článku.

Ushuaia je opravdu velké město, bydlí zde přes 82 tisíc lidí, takže už se málem vyrovná Ústí nad Labem. Je to poměrně izolované místo, odsud do hlavního města Argentiny Buenos Aires je to přes tři tisíce kilometrů. To už se rychleji dostanete lodí k antarktickým ledovcům, protože neobydlený kontinent je z města Ushuaiy „jen“ něco přes tisíc kilometrů.

Přečtěte si také:

Nemáte rádi zimu a nejraději byste se přestěhovali do tepla? Země, kde vám koupě nemovitosti otevře dveře k novému životu

Počet obyvatel zde roste, je tu k vidění i chudoba

Přestože je Ushuaia konec světa (což o sobě i pyšně prohlašuje), počet obyvatel tady roste. To proto, že se vláda snaží motivovat Argentince k tomu, aby i tento opuštěný kraj zalidnili. Vládní pracovníci zde dostávají vyšší příjmy než ve zbytku země, neplatí zde daň z přidané hodnoty, takže tu většinu zboží koupíte levněji.

Levnější je také pivo. Ochutnat tady můžete mok zvaný Beagle, pojmenovaný podle lodi, na které na jihoamerický kontinent připlul slavný Charles Darwin.

Bohužel, mimo centrum a hlavní turisticky zajímavá místa město trpí stejnými problémy, jako mnoho dalších argentinských sídel. I zde najdete chudé „slumy“, i zde není nouze o vandalismus, obchodování s drogami a loupežná přepadení. Ale pokud si odpustíte dobrodružné procházky na kraj města po setmění, měli byste být v Ushuaie zcela v bezpečí.

Turistický průvodce Rodrigo si pochutnává na maté. Zdroj: Travel Stories

Černou kaňkou na krásné přírodě jsou bobři

Krajina je zde jednoduše kouzelná. Vypadá to zde jako v Norsku – hledíte na divoké moře a když se otočíte o 180°, můžete se pro změnu kochat majestátními horami s ledem pokrytými vrcholky. Co má toto místo navíc oproti Norsku, to je výborné víno, které je do Ushuaii dováženo ze severních argentinských regionů, a tučňáci. Tito populární nelétaví ptáci až do lidnatého města nechodí, ale rádi se zdržují na blízkých plážích. Uvidíte tučňáky oslí, uzdičkové a královské a častými hosty jsou zde také tuleni.

Pak Patagonii obývají také bobři, konkrétně bobři kanadští. Ti jsou zde ale nevítanými hosty. Byli zde vysazeni ve 40. a 50. letech, obyvatelé si slibovali, že by z bobrů mohli získávat kožešiny. Byl to mimořádně špatný nápad. Bobři se přemnožili a vzali okolní lesy útokem. Až 16 milionů hektarů vzácného patagonského lesa bylo nenávratně poškozeno bobřím pustošením.

Pohled na hlavní ulici v Ushuaie. Zdroj: iStock

Turistický průvodce se neřídí žádným harmonogramem

V Ushuaii žije Rodrigo, který se zde živí jako turistický průvodce. Žije zde celý život a nemůže si to vynachválit. Ráno ho budí hluk bouřících vln, když vyjde ven s prvním maté (oblíbený místní nápoj), užívá si dramatických výhledů na hory.

Podle Rodrigova popisu je zřejmé, že srovnání s Norskem rozhodně není mimo mísu. V zimě musí lopatou vyházet sníh před svým domem, v létě rád vyráží lodí na ryby. Lodí protíná vlny Drakeova průlivu také tehdy, pokud jeho zákazníci touží po projížďce.

Rodrigo je na turisty zvyklý. Nemá žádné plány, žádný daný harmonogram, co s turisty podnikne. Turisti jej vyhledávají a sami mu řeknou, co by chtěli zažít. V Patagonii toho můžete dělat opravdu hodně. Někdy Rodrigo se svými hosty vyrazí džípem po horských serpentinách, jindy s nimi vyjde pěšky až k ledovcům nebo k jezerům. Také je možnosti projet se na koních, lze si rovněž zalyžovat a samozřejmě si projít národní park.

Život na tomto místě je ideální pro ty, kteří vidí život tak jako Rodrigo. „Nežiju pro budoucnost ani minulost, žiju pro přítomnost,“ říká tento Argentinec. „Tady je každý den jiné počasí, takže ani nemá smysl dělat si plány. Navíc, lidé, kteří za mnou chodí, jsou každý jiný a každý chce něco jiného. Pokaždé, když jdu večer spát, tak vůbec nevím, co budu dělat zítra.“

Tučňáci hnízdí na blízkém Ptačím ostrově. Zdroj: iStock

Život je jako telefon

Společnost Rodrigovi dělá bílý pejsek jménem Nieve (Sníh). Jestliže někteří lidi nákup pejska dlouho zvažují, u Rodriga se asi nebudete divit, že k němu přišel jako slepý k houslím: „Někdo ho nechal u dveří mého domu. Když jsem se probudil, čekal tam před dveřmi na mě. Zrovna jsem měl narozeniny. Tak jsem si ho nechal.“

Rodrigovi ochotně uvěříte, že myslí vážně tato slova: „Život je jako telefon. Nemáte na něm moc místa. Musíte smazat fotky, které se vám nelíbí, abyste uvolnili místo pro nové fotky, které se vám líbit budou.“

Jestliže pojedete do Patagonie, řiďte se tím také. Vymažte si z paměti spoustu nepotřebných materiálů (teď nemluvíme jen o vašem telefonu). Krásná příroda tohoto regionu na vás zapůsobí. Rozhodně budete mít co sdílet s vašimi blízkými, až se vrátíte.