Stavební spoření na rozcestí

Vládní snahy o omezení státní podpory financování bydlení stále pokračují. Zatímco o změnách v daňovém odpočtu úroků z hypotečních úvěrů se pořád diskutuje, snížení podpory stavebního spoření již proběhlo. O dodatečné dani dokonce musel rozhodovat Ústavní soud. V rozhovoru s Manfredem Kollerem, místopředsedou představenstva Českomoravské stavební spořitelny, jsme hledali odpovědi na otázky, zda je stavební spoření pořád dostatečně atraktivním způsobem financování bydlení.

V současnosti se vody stavebního spoření dají označit minimálně jako neklidné. Jak byste je popsal z pohledu poskytovatele stavebního spoření?
Vycházíme z toho, že Ústavní soud konstatoval, že zdanění státní podpory nebylo podle práva. A že klienti toto 50 % zdanění státní podpory musí dostat zpátky. To se už stalo – 10. května byla prémie doplacena a peníze byly připsány na účty klientů. Od ledna platí snížení horní hranice státní podpory na 2000 korun. Toto snížení je z hlediska Ústavního soudu v pořádku, jen musí být příslušný zákon opět předložen do sněmovny ke schválení.

Jeden z hlavních argumentů pro snížení podpory stavebního spoření je reálné (ne)využívání spoření pro účely bydlení. Tedy že se původní smysl spoření jakoby vytratil…
Tyto diskuse probíhají neustále. Hovoří se o tzv. účelovosti spoření. Existují dvě varianty – první hovoří pouze o účelovosti využití státní podpory. Stát tímto způsobem chce zajistit, aby prostředky, které na podporu poskytne, byly využity pouze na stavební účely. Druhá varianta je, že by se všechny nashromážděné prostředky musely používat k tomuto účelu. Pokud by byla přijata druhá varianta, lze ji aplikovat, ale pouze pro nové smlouvy. A nikoli recipročně pro někoho, kdo si uzavřel spoření před 10 až 15 lety.

Jak lze charakterizovat postavení stavebního spoření na trhu finančních produktů pro širokou veřejnost?
Momentálně tento produkt zažívá boom – ovšem nikoli v České republice, ale v jiných zemích. My dnes můžeme říci, že finanční krize se České republiky dotkla jen okrajově. V sousedním Německu spousta bank přišla o peníze svých klientů a stát rád uznal, že je důležité, aby byly finanční systémy různorodé. Jedním z pilířů velkého bezpečného finančního systému je i stavební spoření, produkt, který obstál i ve finanční krizi. Proto je dnes v Německu na vzestupu. Druhým důvodem je i očekávání růstu úroků v nejbližší budoucnosti. Pozitivní trend lze pozorovat i v dalších zemích, kde je stavební spoření zavedeno. Ale nejenom tam – i mnohé další země se začínají o stavební spoření zajímat. Třeba  Spojené státy americké, kde jsou systémy Freddie Mac a Fannie Mae, které se během krize úplně zhroutily. Politici si tam kladou otázku – jak je možné, že někde ve střední Evropě existují stabilní systémy, které krizí nebyly postiženy, kdežto ty jejich se zhroutily? Proto se naše mateřská společnost Bausparkasse Schwäbisch Hall momentálně angažuje v USA, kde se vedou rozhovory o možnosti zavedení stavebního spoření. Růst zájmu vnímáme i v jiných zemích – v Číně dochází k rozšíření stavebního spoření do dalších provincií, v Rusku a v Polsku se o zavedení tohoto produktu intenzivně uvažuje. 

Na domácí scéně hraje momentálně prim diskuse o důchodové reformě. Ale jen velmi málo se v této souvislosti objevuje stavební spoření jako finanční produkt vhodný pro zajištění na stáří. Lze jej tedy využít i k těmto účelům?
Ano, je to dokonce velmi vhodný produkt. Lidé pokládají stavební spoření a zejména pak vlastní nemovitost, pořízenou za toto spoření, za klíčový nástroj  zajištění na stáří. Proto si myslíme, že by stavební spoření mělo být zohledněno i v úvahách státu o budoucí penzijní reformě. V Německu se tak stalo už před třemi lety. Dříve se v této souvislosti počítalo pouze s penzijními fondy, ale když kvůli krizi přišli lidé ve fondech o spoustu peněz, stalo se stavební spoření součástí německé důchodové reformy. Dnes dostává ve třetím pilíři stejnou státní podporu jako penzijní připojištění. Bylo tedy postaveno na stejnou úroveň jako penzijní fondy. Celý koncept zajištění na stáří vychází z předpokladu, že hledáme něco bezpečného, stabilního… a to právě stavební spoření je.  Je to uzavřený systém, který funguje nezávisle na proměnách trhu.

Nejsilnější motivací pro zřízení stavebního spoření byla státní prémie. Platí to i dnes, kdy se její výše neustále omezuje?
Myslím, že tak to tady bylo zavedeno a platí to stále. Ovšem stavební spoření prožívá určité cykly – třeba před několika lety nebyly spořitelny vnímány jako poskytovatelé úvěrů.  Až do roku 2002 byly spořitelny jen ústav, kde se spoří – nic jiného. V současnosti došlo k proměně, kdy se hlavním úkolem stavebního spoření stalo poskytování úvěrů ze stavebního spoření.  My jsme největším poskytovatelem úvěrů na bydlení v České republice. Třeba v Německu je stavební spoření produkt, kterým si zajišťujete budoucí výhodné úroky. Lidé si uzavřou smlouvu o spoření, protože se obávají, že úroky mohou jít nahoru a že by právě v  době kulminace úroků mohli potřebovat peníze. Díky stavebnímu spoření vědí, že i v budoucnu budou mít nárok na úrokově výhodný úvěr.  Ale je třeba říci, že na začátku to bylo stejné jako tady. Stavební spoření v Německu za posledních čtyřicet let prodělalo vývoj – a ten vývoj vidím i v České republice –, na základě něhož můžeme říci, že se cykly stavebního spoření postupně zrychlují. Stavební spoření tu má vyšší dynamiku.

I když jste říkal, že se z vašeho pohledu krize České republiky skoro nedotkla – přesto byla na hypotečním trhu patrná stagnace. Jak ovlivnila stavební spoření?
To bylo způsobeno zejména nemovitostní krizí, kterou zapříčinila nemovitostní bublina. Ceny narostly příliš rychle a teď došlo k jejich narovnání. Hypoteční trh je více závislý na cenách nemovitostí, než je tomu u stavebního spoření, a tím pádem jsme my na rozdíl od hypotečních bank takový propad neměli. Mírný propad jsme sice zaznamenali, ale ne takového rozsahu jako u hypoték.

Zaznamenala i Českomoravská stavební spořitelna zvýšený počet neplatičů?
My máme daleko menší počet nesplácených úvěrů. U stavebního spoření je to tak, že si lidé dopředu spoří, takže operují i s vlastním kapitálem. Máme také víc informací o našich klientech. Hypoteční banky dělají obvykle obchody s neznámými lidmi, kteří nikdy předtím nespořili a najednou si potřebují půjčit.

Ekonomika se pomalu vzpamatovává, což je vidět i na zvyšování počtu poskytnutých úvěrů na financování bydlení. Problémy se – jak je vidět – přesouvají spíše do roviny politické.  Přesto, dokážete odhadnout budoucnost stavebního spoření u nás? 
Já to vidím velmi pozitivně. I přes snížení státní podpory v letošním roce je stavební spoření – zejména ve fázi nízkých úroků – stále velice atraktivní. Obecně se očekává, že úroky porostou. Evropská centrální banka už třeba zvýšila úrokovou sazbu, takže někdy ve třetím čtvrtletí začnou úroky růst. Proto je právě teď výhodné uzavřít smlouvu o stavebním spoření a zajistit si výhodný úvěr do budoucna. V příštích letech by úroky měly neustále narůstat. Tím pádem je hlavně možnost zajistit si do budoucna výhodnou úrokovou sazbu tím nejlepším argumentem pro uzavření stavebního spoření.

Děkujeme za rozhovor.