Vychází březnové číslo časopisu HOME
Právě vychází březnové číslo časopisu HOME, podívejte se, jaká témata a inspirace v něm najdete.
Editorial
Čtu, běhám, sním, předělávám.
Která čtyři slovesa by charakterizovala vaše volné chvíle v posledních měsících?
Pracuji převážně z domova, cestovat se nedá a vzhledem ke všem opatřením, zákazům a příkazům mám volného času víc než předtím. Co s ním? Pro zachování duševního zdraví (máme doma dvě školou povinné děti a hyperaktivního psa) se věnuji činnostem, které mě drží psychicky nad vodou. Vždyť asi jako všichni… Mnohem víc knih čtu, mnohem delší trasy běhám a mnohem velkolepěji sním.
O zasněžených horách. O ruchu velkoměsta. O cestě vlakem kamkoli. O otevřených kavárnách. O hlučných koncertech. O úsměvech s neznámými lidmi. O červené rtěnce. O příležitosti vyvětrat nové šaty, které smutně visí na ramínku a čekají na svou chvíli. (No dobře. Když se už opravdu „opouštím“, tak se namaluji rtěnkou, dám si ty hezké šaty a „úřaduji“ v nich.) O objetích. O návštěvách. O cestách. O životě před pandemií. O životě beze strachu a zákazů. A víte co? Mně to pomáhá. Protože vím, že bude lépe, a alespoň takto v hlavě jsem už připravená (i sbalená) na všechno hezké, co teprve přijde.
Tyto mentální činnosti (běh je pro mě také především o hlavě) ráda vyvažuji těmi manuálními, nejčastěji v interiéru našeho domu. A věřte, že po deseti letech je v něm co vylepšovat. Tu chybí práh, tam by se hodila tapeta, nové grafiky sem, komodu přesunout tam. Pavučiny pod stropem bych tentokrát už opravdu mohla omést a fotky batolat na stěnách po letech aktualizovat. Ale počkat – chci vyměnit roztomilá bezzubá miminka za mračící se rebely? Toto asi ne. A tak tedy vymýšlím, předělávám, přesouvám, vyměňuji, maluji, deleguji na šikovnější členy domácnosti a raduji se alespoň z takovýchto změn. A víte, co je na tom celém úplně nejlepší? Že mi stačí opravdu málo a uspokojení je přitom velké.
I při tvorbě tohoto čísla jsem narazila na několik inspirací, které už vidím u nás. Uložila jsem si je do speciálního šuplíku v hlavě, a když mi bude doma zase jednou „příliš dlouhá chvíle“, otevřu ho, vezmu do rukou štětec a budu se realizovat. A to je i výzva pro vás. Najděte si tu i vy nějakou, třeba i malou inspiraci, kterou si přenesete domů. Bude to těžké, protože těch super inspirací je tu opravdu hodně. Ale garantuji vám, že to pomůže. Alespoň na chvíli. Alespoň trochu… 😊
Mnoho pozitivních změn a splněných snů vám přeji.
Katarína