fasáda ze sibiřského modřínu

Komunitní bydlení v podobě pěti domů na jedné parcele? Soukromí vyřešili chytře
Na rozlehlejším pozemku v bratislavském Lamači vznikl zajímavý projekt mikrourbanismu. Představuje komunitní bydlení v podobě pěti domů na jedné parcele. Dva z domů už existují, další tři jsou navrženy. Podívejme se blíže na nejnovější z nich – „Dům LM“ z dílny architektů z ateliéru GRAU.

Chatu z padesátých let přizpůsobili dnešním nárokům bez toho, že by museli bourat
Chaty z padesátých let mají určitě své kouzlo, ale obvykle i mnoho nánosů z různých částečných úprav. Dalším negativem starých staveb jsou menší a tmavé prostory, jaké nevyhovují dnešním představám pohodlného bydlení, i kdyby mělo jít jen o rekreační. Rekonstrukci této zděné chaty v Jizerských horách s kapacitou čtyř až šesti osob řešila architektka Kateřina Margoldová.

Moderní dřevostavba v pasivním standardu navzdory dvěma podlažím neprovokuje
Poslední roky nám ukazují, že dřevostavba nemusí vypadat jen tradičně, ale může vypadat úplně jinak – moderně, může poskytovat mnoho prostoru pro pohodlné bydlení, a přitom být stále v souladu s přírodou. Společnost 3AE realizovala na jihu Prahy – v městská části Zbraslav – stavbu, kterou navrhl architekt Lukáš Pejsar. Je v pasivním standardu.

Rafinovaně řešená dřevostavba chrání soukromí majitelů pomocí neobvykle řešeného laťování
Přírodní prostředí pozemku a jeho okolí vyžadovalo promyšlené a citlivé řešení ze strany architekta. Petr Kundrát ze studia Ark navrhl dřevostavbu na betonových základech, která zachovává morfologii terénu a celkový ráz krajiny. Vychází z klasických ověřených archetypů, přidává však nový doplněk ve formě modřínového laťování připomínajícího struny harfy.