I drobnosti se počítají. Denní rituály a pořádek jsou klíčem k pohodě doma i v hlavě
Myslím, že každý z nás potřebuje nějaké kotvy, které nás během dne podrží. Něco, co je pořád stejné, i když se venku svět zrovna točí rychleji, než bychom chtěli. Pro mě to nejsou žádné velké věci – spíš maličkosti, které se opakují, dávají mému dni rytmus a trochu i řád. A často to začíná úplně obyčejnými předměty, které mám doma.
Někdy si toho člověk všimne až zpětně. Že když ráno sedí se šálkem kávy na stejném místě, kouká z okna a slyší ticho domu, je mu nějak líp. Že když večer rozsvítí drobná světýlka u poličky a zachumlá se do deky, tělo i mysl se zklidní. A tak jsem si začala tyhle malé rituály trochu víc všímat a vědomě je do svého dne zapojovat. Možná vás inspirují taky.
Ranní káva – ne kvůli kofeinu, ale kvůli okamžiku
Nevím jak vy, ale já potřebuju ráno chvilku ticha. I když mám den plný práce, snažím se vstát o deset minut dřív, abych si mohla vypít kávu v klidu. Vždycky si ji udělám do stejného hrníčku – takového, co už má trochu odřené ouško, ale je mi strašně příjemný do ruky.
Sedím u stolu, opírám se o topení a koukám z okna na dvůr. Je to jen pár minut, ale ten pocit „doma a v klidu“ se mnou zůstane i později, až naskočím do víru povinností.
Tenhle okamžik si můžete vytvořit i vy – a vůbec nemusí jít o kávu. Může to být čaj, sklenice vody s citronem nebo cokoliv jiného. Důležité je, že je to jen vaše chvilka, která se každý den opakuje.
Malé každodenní radosti jako je chvilka s kávou a dobrou knihou přispívají k pravidelnosti a pohodě v běžném dni. Zdroj: Shutterstock
Věci, co mají své místo
Zní to možná divně, ale některé předměty mají v mém dni své role. Třeba svíčka na stole, kterou zapaluji, když si chci udělat čas sama na sebe. Nebo pletený pléd, který si přehodím přes nohy, když se pustím do psaní nebo čtení.
Malá keramická miska, do které si večer odkládám prstýnky. Všechno to jsou obyčejné věci, ale protože mají své opakované využití, vytvářejí kolem mě pocit známého bezpečí.
Pokud máte doma něco podobného – hrnek, deku, zápisník, lampičku – zkuste jim dát „rituální“ roli. Používat je vždy ve stejný čas, na stejném místě, se stejným záměrem. Funguje to skoro magicky.
Světýlka a večerní klid
Večer to mám přesně obráceně než ráno. Když se stmívá, začínám doma rozsvěcet malá světýlka. Mám je zavěšená na knihovně, schovaná v zavařovací sklenici, nebo jednoduše pár teplých LED svíček. Dělá to úplně jinou atmosféru než ostré stropní světlo. Můj mozek už ví: teď je čas zpomalit.
Do toho si pustím něco klidného – buď hudbu, nebo jen praskání ohně z YouTube. A i když nestíhám meditovat nebo si číst, jen ten moment, kdy se všechno kolem ztiší, mi stačí. Tohle je moje večerní „pauza“.
Vůně, které mě drží
Ještě jeden detail, který dělá doma víc domovem – vůně. Každý máme jinou oblíbenou. Já miluju kombinaci levandule a citrusů. Večer si někdy kápnu pár kapek esenciálního oleje do aromalampy, jindy jen tak přejedu polštář sprejem s levandulí. Vůně je silně propojená s emocemi, a když se opakuje, mozek si ji spojí s bezpečím a klidem.
Vůně může být i čerstvě upečený chleba, káva, mýdlo, které používáte každý večer. Důležité je, že je to něco známého, co se vrací a co vás v tom shonu světa trochu uzemní.
Vůně esenciálních olejů v aromalampě je příjemným rituálem, který pomáhá navodit pohodu a zklidnění po náročném dni. Zdroj: Shutterstock
Domácí rituály nejsou rozmazlenost
Někdo by mohl říct, že tohle všechno jsou jen detaily, rozmazlenosti. Ale já věřím, že právě tyhle malé věci mají sílu. Když se svět okolo mění a my nemáme vliv na všechno, co se děje, aspoň doma si můžeme vytvořit malé jistoty. Místa, předměty, vůně, ticho.
Nemusí to stát nic. Jen trochu pozornosti a ochoty vnímat, co nám dělá dobře. A pak si z toho postupně vybudovat svůj vlastní rytmus. Ne kvůli výkonu, ale kvůli sobě.
Text: Claudie Kornelová
Foto: Shutterstock
Zdroje: Text je autorský, není převzatý z žádného konkrétního zdroje
