Aby zahrada netrpěla suchem

Na srážky poměrně bohatý loňský rok bohužel neznamená, že letos nemůže opět přijít sucho. Je to dokonce velmi pravděpodobné, stejně jako střídání horkých dnů a silných přívalových dešťů. O to důležitější je co nejvíce vody zachytit, a pak s ní správně hospodařit.

foto Shutterstock

Pokud máte malou zahradu, vyplatí se investice do podzemních nádrží. Vodu navíc uchovávají dlouho kvalitní, absence slunečního záření a stálá nízká teplota brzdí rozvoj mikroorganismů. Pokud ji budete používat pouze na zalévání, žádné důkladné filtrační systémy nepotřebujete, jen základní síto, které zachytí listí, kousky větviček a další hrubší nečistoty, které by se v nádrži hromadily a mohly i ucpat přívody. Voda z podzemí je chladná, zalévejte proto velmi časně zrána, nebo ji vždy část nechejte odstát v menší nadzemní nádrži. Současné podzemní zásobárny z umělé hmoty jsou velmi trvanlivé, vyrobené ze silného odolného plastu, který nevyžaduje obetonování. Vybrat si můžete z různých velikostí a tvarů. Nejběžnější jsou válcovité, ovšem zahrady s vysokou hladinou spodní vody nebo skalnatým podložím vyžadují tvary nízké a plošší.

foto Shutterstock

Pro zalévání však postačí levnější nadzemní nádrže, kvůli jejichž instalaci si nemusíte rozkopat zahradu. Voda, která trochu zezelená, rostlinám ani v nejmenším nevadí. Nabídka je velmi rozmanitá, od plastových sudů a kádí různých velikostí po objemné rezervoáry, s jejichž instalací již musí pomoci technika. Můžete si vybrat i pěkné a stylové nádrže, které vám nebudou nijak narušovat estetiku zahrady a domu, nebo ty obyčejné opatřit zástěnou z popínavých rostlin, rákosí, vyzdobit je nátěrem. Do nádrží se dá umístit čerpadlo, do malých i přenosné, nehodláte-li zvedat desetikilovou konev. Případně na ně napojit automatický zavlažovací systém. Nádrž na podstavci lze využít i k zálivce samospádem a třebas ke kapénkové závlaze. V nadzemních nádrží má voda příjemnou teploty, proto ji můžete využít i během dne, aniž by zelenina a květiny utrpěly šok. Prší-li hodně, vůbec nevadí, že nádrže přetékají, tedy pokud jejich přepad dobře využijete například k napájení zahradního jezírka.

foto Shutterstock

I na zahradě můžete šetřit

Nejen v suchých letech se vyplatí i při zalévání vodou šetřit. Rostliny při tom nemusejí trpět, právě naopak. Vláhu dovede mnohem lépe uchovat kvalitní a na humus bohatá půda nežli chudá. Starejte se proto o ni a podporujte tvorbu humusu organickým hnojením – kompostem, hnojem, rostlinnými výluhy. S výjimkou suchomilných rostlin svědčí všem.
Ztrátám vody zabráníte mulčováním. Vysoušení půdy horkým sluncem a větrem odebere mnoho cenné vláhy. Okamžité odpařování snížíte, pokud zaléváte ráno či večer. U rostlin, které by neměly zůstat dlouho mokré, tedy například rajčata, volte ráno. Ostatně, ranní zálivka je nejlepší pro všechny rostliny, neboť je nastartuje do nového dne. Rajčata však můžete zalít i přes den – vyhnout se riziku napadení houbovými chorobami, které vlhkost na listech podporuje, je důležitější než úspora vody.

foto Shutterstock

Klíčící výsevy, mladé a čerstvě vysazené rostliny potřebují zalévat často a málo. Jakmile se ujmou, intervaly prodlužte a vodu přidejte, aby se dostala alespoň dvacet centimetrů pod povrch půdy. Zjistíte to pomocí sázecího kolíku nebo úzké lopatky. Zalévejte podle potřeb rostlin. Například listová zelenina ji potřebuje neustále, nedostatek vláhy se rychle projeví na kvalitě. Naopak kořenová ji potřebuje především v době počátečního růstu. Poté hodně vody podporuje spíše růst listů nežli kořenů. Ovšem záleží i na druhu – proti suchu jsou odolné například mrkve či černé kořeny, naopak ředkvičky a kedlubny vláhu vyžadují, aby byly křehké a dobré. Plodovou zeleninu rovněž podpořte především v počátečním růstu a před tvorbou květů zálivku snižte. Rostoucí plody vodu opět potřebují, ale rovněž přiměřenou. Nejvíc okurky a cukety, které jí mnoho odpaří svými velkými listy.

foto Shutterstock

Výhodná recyklace

K zalévání zahrady však můžete použít i odpadní, takzvanou šedou vodu z pračky, myčky, dřezu či vany. Stačí používat výhradně ekologické, a tudíž biologicky snadno odbouratelné prací a mycí prostředky. Výběr je dnes velký, nejsou nijak drahé a jejich účinnost je dobrá. Zkuste třeba nahradit aviváž octem s kapkou rostlinné silice, zvláště barevnému prádlu tak prospějete. S přírodními prostředky a trochou mastnoty si půda poradí, pro mikroorganismy jsou dokonce výživou. Zalévat šedou se dá zelenina i ovocné dřeviny, jen velmi citlivým a kyselomilným druhům ji raději nedávejte, pokud ji předem nepročistíte. Žádné rostliny nezalévejte na listy, ale přímo ke kořenům. Vodu můžete rovněž zavést do vsakovací prohlubně zvané svejl, z nějž bude vláha prosakovat na záhon.

Ovšem šedou vodu můžete také proměnit ve zcela čistou s pomocí jednoduché kořenové čistírny a rychle rostoucích bahenních druhů. Je výhodné ji založit na místě, kam voda poteče a odkud odteče samospádem. Na cestě k mokřadu by se měla ochladit v přechodné nádrži. Postupujte stejně, jako u budování zahradního jezírka. Jáma postačí třicet až sedmdesát centimetrů hluboká, vyložte ji geotextilií a jezírkovou fólií. Na dno nasypte dvaceticentimetrovou vrstvu štěrku frakce dva až čtyři centimetry, navrch můžete přidat i jemnější kamínky. Ještě lepší je porézní zeolit, který slouží jako úkryt pro mikroorganismy, ale stojí více peněz. Pro osazení zvolte rychle rostoucí bahenní druhy, jako je rákos a chrastice rákosovitá, přidat můžete krásně kvetoucí kosatec žlutý či atraktivní orobinec, který vytváří doutníkovité květenství. Přírodní čističku můžete nastartovat násadou bakterií určených k čištění přírodních jezírek. Pokud kořenovou čističku správně založíte, metr čtvereční za den profiltruje třicet litrů vody.

A lze využít k zálivce i vodu, která projde toaletou a končí v žumpě? Pokud si pořídíte výkonnou čističku odpadní vody, ať kořenovou, nebo klasickou, tak ano. Zpracuje samozřejmě i vodu šedou. Vodní cyklus tak můžete uvést k dokonalosti – dešťovku použít nejprve v domácnosti, a pak ji díky čističce veškerou znovu použít na zahradě.

Viola Martinková, foto Shutterstock