Choroby a škůdci pokojových rostlin

Zdálo by se, že v bytě mají rostliny lepší podmínky pro růst než na zahradě. Lze je tady lépe kontrolovat, jsou chráněné před nálety škůdců a také třeba nákazami ze sousedního pozemku. To je sice pravda, ale pěstování v květináči omezuje růst kořenů, živiny se vyčerpávají a květiny ztrácejí na vitalitě. Pak je častěji napadají choroby a škůdci.

Klíčové pro zdraví rostlin v interiéru není pouze zalévání a hnojení, ale také výběr správného místa. Při něm je třeba respektovat nároky květin na vhodné podmínky pro růst. Čím více se jim přiblížíte, tím budou odolnější vůči chorobám a škůdcům a déle vydrží pěkné.

Použití lepových destiček je jednoduché a ekologické.

Škůdci

Na pokojovky se škůdci dostanou vždy zvenku. Buď si přinesete na rostlině jejich vajíčka nebo larvy již z obchodu, nebo se na ně dostanou třeba při letnění v zahradě či na terase. Dalším původcem může být půda, do které je přesazujete.

Mšice

Mšice se nejčastěji vyskytují na spodní straně listů nebo na vrcholu rostliny, napadají mladé rašící pupeny přezimujících rostlin. Často je doprovázejí cukernaté výměšky. K jejich rychlému množení přispívá suchý vzduch, vysoká teplota a květináče blízko u sebe. Tito škůdci sají rostlinné šťávy a květiny oslabují. Při větším napadení deformují mladé listy. Mohou přenášet virózy rostlin.

Doporučená ochrana: Rostliny můžete umýt proudem vody či mšice mechanicky zničit. Pomůže i větrání a zvýšení vzdušné vlhkosti. Při velkém výskytu rostlinu opakovaně po týdnu ošetřujte insekticidem mimo obytný prostor.

Molice

Drobné bílé mušky napadají hlavně skleníkové rostliny, svědčí jim teplý a suchý vzduch. Produkují cukerné povlaky, na kterých se množí černě. Sají šťávy, ale jsou nebezpečné jen ve velkém množství, potom rostliny vadnou. Černěmi zasažené části rostlin nevypadají pěkně.

Doporučená ochrana: Molice lze zachytávat na žluté lepové destičky, silně napadené rostliny postříkejte insekticidem, a to v intervalu osmi až deseti dní. Ve sklenících a uzavřených prostorách jako ochrana poslouží i parazitická vosička Encarsia, jejíž samice klade vajíčka do larev molice a tím je zničí. Tuto biologickou ochranu ale nelze využít jako prevenci, pomáhá až při prvním výskytu škůdce.

Třásněnky

Drobný bílý až žlutočerný hmyz s třásnitými křídly saje na listech, čímž je deformuje a může také přenášet virové choroby. Bílé tečky, které zde zanechává, se později spojí do stříbřitých ploch. Třásněnky se vyskytují v blízkosti radiátorů, kde je teplý a suchý vzduch.

Doporučená ochrana: Jako prevence pomůže pravidelné větrání a rosení, jsou-li listy napadené, lze je omývat nebo zasáhnout insekticidem.

Chvostoskoci

Tito velmi drobní živočichové žijí v půdě, spatříte je hlavně při zálivce, kdy vyskakují nad její povrch. Rostliny nijak vážně nepoškozují, živí se odumřelými zbytky. Daří se jim ve slehlé a přelité půdě, v níž neprospívají kořeny rostlin. Chvostoskoci tedy upozorňují na to, že rostlinu pěstujete ve špatných podmínkách.

Doporučená ochrana: Nechte povrch půdy zcela vyschnout nebo jej pokryjte slabou vrstvičkou písku. Pomůže i přesazení do čerstvého substrátu, u velkých rostlin výměna alespoň vrchní části půdy. Pouze v krajním případě použijte postřik, například Mospilan.

Vlnatky

Pevně přisedlé bílé třásnité chomáčky se přichytávají k listovým žilkám. Vláknité výměšky mají voskový původ, proto odolávají vodě. Škůdci napadají příliš husté porosty, oslabují rostliny a znečišťují je medovicí, v níž se rozmnožují a přežívají černě.

Doporučená ochrana: Listy opakovaně omývejte zředěným insekticidem nebo ekologickým Bioolem. Účinné je i mechanické odstraňování vlnatky zubním kartáčkem nebo vatovou tyčinkou.

Puklice

Pevně přisedlé polokulovité útvary puklic žijí na mladých výhonech či rubu listů rostlin, často je najdete podél listového žebra. Čerstvě vylíhlý hmyz saje šťávu a dlouhodobě oslabuje rostliny, při tom vylučuje sladkou medovici, která přitahuje černě.

Doporučená ochrana: Listy a mladé výhony opakovaně omývejte zředěným insekticidem, Bioolem či Frutaponem. Účinné je i pečlivé mechanické odstraňování zubním kartáčkem. Silně napadené části rostlin odřízněte.

Choroby

Choroby rostlin se rozvinou rychleji a výrazněji u květin přehnojených, oslabených špatnou výživou nebo trpících nedostatkem světla. Původci nejčastěji žijí v půdě.

Černě

Na různých částech rostlin se tvoří tuhé černé povlaky, které lze poměrně snadno setřít. Této nákaze předchází vždy napadení listovými škůdci, nejčastěji mšicemi, ale i molicemi či puklicemi. Rostliny vypadají nevzhledně, houba ale žije jen na medovici, kterou vylučuje hmyz, nezasahuje a nepoškozuje vnitřek listu.

Doporučená ochrana: Vždy je třeba zamezit rozvinutí listových škůdců, a to insekticidy nebo žlutými lepovými destičkami. Povlaky lze opatrně smýt měkkou přírodní houbičkou.

Plíseň šedá (botrytida)

Na listech, stoncích i květech se při napadení plísní šedou nejprve objevují tmavší místa, která později pokryje šedavý povlak. Rostlinné tkáně měknou a degradují. Šíření napomáhá vlhké, málo větrané místo, husté porosty a přehnojení dusíkem.

Doporučená ochrana: Nejprve zlepšete rostlinám podmínky – rozestavte květináče dále od sebe, pravidelně větrejte, odstřihněte zasažené části. Vzácnější a vzrostlé rostliny ošetřete fungicidem, sezonní hrnkové druhy vyhoďte.

Rez

Při napadení rzí na lícové straně listů najdete světlé skvrny, na rubu se objevují prstencovitá rezavě hnědá místa, která se kruhovitě rozšiřují. Houba žije uvnitř listů, které časem opadají.

Doporučená ochrana: Při zalévání se snažte nenamočit listy, choroba se šíří jen na mokrých. Stavte rostliny dále od sebe. Při postřiku fungicidem ošetřete líc a hlavně také rub listů.

Padlí pravé

Padlí tvoří na líci listů či stoncích moučný bílý povlak, který se rozšiřuje. Houba žije jen na povrchu listů, ovšem napadená místa zaostávají v růstu a květiny nevypadají pěkně.

Doporučená ochrana: Choroba se šíří při výrazných výkyvech teploty, proto se jich snažte vyvarovat. Povrch listů lze chránit přípravkem s obsahem minerálního oleje. Silné napadení se zastaví postřikem fungicidem s obsahem síry či mědi.

Dagmar Cvrčková, profimedia.cz a Shutterstock