Co potřebují jahodníky?

Dříve, než vysadíte svoje první jahodníky, je třeba si uvědomit, že jsou na péči daleko náročnější než jiné druhy drobného ovoce.

Jahodníky proto nevysazujte tam, kde jim nemůžete věnovat tolik času, kolik potřebují. Například na chatách a chalupách bude úroda jahod mizerná, protože je za vás sklidí slimáci a kosi nebo je zničí plíseň. Pro víkendové zahrady jsou rozhodně vhodnější rybízy nebo ostružiníky.Nároky na půduJahodníky nejlépe rostou a nejvíce plodí v lehčí půdě s kyselejší půdní reakcí. Jsou citlivé na nedostatek vzduchu v půdě, se kterým se mohou setkat v půdách těžších, kde trpí nádorovitostí kořenů. Lehká půda se dříve prohřívá a po zimě v ní jahodníky rychleji obnoví růst a vytvoří květy. Plody zde brzy dozrávají, nejranější odrůdy můžete sklízet už v první dekádě června. Jediné, co pěstování jahodníku v lehkých půdách může trochu omezovat, je menší schopnost zadržovat vodu. Tento fakt je ale možné upravit dodáním organické hmoty do půdy, která tak zvýší její jímavost (i úrodnost). Dalším opatřením, které pomůže zadržet vodu v okolí trsů jahodníku, je vhodný způsob výsadby a závlahy.Údržba a péčePéče o jahodníky by měla směřovat k jedinému cíli – vypěstovat pěkné trsy se silnými kořeny, které časem vytvoří zdravý a vzdušný porost. Jen tehdy jahodníky dobře pokvetou a založené plody budou mít dost světla, aby se vybarvily a dozrály. Je proto důležité porost nepřehušťovat a také nepřehnojovat. Přehnojené jahodiště je sice pěkné na pohled, trsy jsou bohatě olistěné a velké, květů bude mít ale málo a plody budou vodnaté, se silným sklonem k napadení hnilobou. Pokud tedy před jarní či podzimní výsadbou zarýváte do půdy rozložený hnůj nebo kompost, jakékoli další přihnojování během sezony už vynechte. Nové jahodníky s několika listy příliš štědrou dávku hnojiva ani nevyužijí.Příprava jahodištěJahodiště se většinou zakládá na tři roky. Při dobré a pečlivé péči v malých zahradách vydrží i čtyři roky, pak je ale nutné porost z nových sazenic obnovit na jiném místě. Před výsadbou půdu zryjte do hloubky asi 25 centimetrů (nebo použijte rotavátor) a důsledně ji vyplejte. Jako základní dávku organického hnojiva použijte zralý hnůj či dobrý kompost. Hnůj se rozkládá postupně – nejvíce živin (asi polovinu) uvolní v prvním roce, druhý rok asi třetinu původního množství a ve třetím roce je jahodníku k dispozici ještě zhruba pětina živin. Přihnojování má proto smysl až ve třetím roce od výsadby. Při výběru hnojiva zohledněte, že je jahodník citlivý na obsah solí v půdě a také na chlor. Nespletete se, když vyberete hnojivo určené speciálně pro jahodník, ale dobře poslouží i starý známý Cererit, který patří ke klasickým bezchlorovým hnojivům s mikroprvky. Můžete ho použít v tekuté formě pro přihnojení i jako granule, které zaryjete do půdy při zakládání záhonu. Přihnojování není třeba nijak přehánět, vhodné je však na chudých kamenitých půdách s malou vrstvou kvalitní ornice.Vlastní výsadbaPro jahodníky je největším nebezpečím vlhkost a plísně. Podmáčená těžká půda je pro ně zcela nevhodná a rychle jim v ní odumírají kořeny. Vlhkost vzlínající z trvale vlhké půdy navíc ohrožuje nejen plody, ale i srdéčko, ve kterém jsou ukryty zárodky listů a květů. Vlhkou půdu můžete částečně vyřešit pěstováním jahodníku na černé fólii nebo podkládáním plodů suchým materiálem. Důležité je udržet mezi vzrostlými keříky dost místa a vzduchu, aby jejich plody nehnily. Proto vysazujte jahodník v předepsaném sponu a nenechte se zaskočit tím, že výsadba vypadá řídká, a úroda bude tudíž malá. Spon se řídí způsobem pěstování. U odrůd určených pro pěstování na zahradách je 50 x 50 cm nebo 60 x 60 cm pro vzrůstné odrůdy, při pěstování v dvojřádcích jsou rostliny od sebe vzdálené 30 cm a mezi dvojřádky jsou uličky široké 70–100 cm. Rozměry a spony vypadají nadsazeně, ale uvědomte si, že za rok budou ze sazenic půl metru široké trsy. Jahodníky vysazujte vždy tak, aby srdéčko zůstalo nad zemí, jinak za vlhčího počasí brzy zahnije a zakrátko odumře celá sazenice.FOTO: SHUTTERSTOCK

Co potřebují jahodníky?