Idylická botanická zahrada Peradeniya

Královská botanická zahrada Peradeniya na ostrově Srí Lanka patří k nejvýznamnějším tropickým zahradám světa a všem milovníkům rostlin vezme dech.

Původ a vznik Historie zahrady sahá až do 14. století, kdy král Wickramabahu III. nastoupil na trůn a založil královskou rezidenci. Samotný park byl ale vytvořen později, až v 18. století, a to zásluhou krále Kirtisrího Rádžasinhy, a měl sloužit jako místo pro zábavu a odpočinek zdejší šlechty. V roce 1821 byl park přeměněn na botanickou zahradu a roku 1824 zde byl zasazen první čajovník.Procházka zahradouPřímo u vchodu do zahrady se nachází orchidárium a menší japonská zahrada. Od vchodu vede hlavní cesta, široká Royal Palm Avenue, která protíná celou zahradu až k řece Mahawelli Ganga a prochází částí zvanou Great Circle. Na západ od této cesty se táhne velká travnatá plocha, tzv. Great Lawn. Na něm se nachází ohromný exemplář fíkovníku povislého (Ficus benjamina), jehož výhony a větve vytváří úžasný přírodní pavilon. Natáčela se zde i Kniha džunglí, ostatně na malého Mauglího si tu pravidelně hrají i malí návštěvníci zahrady, kteří mezi jednotlivými větvemi různě prolézají. Opodál vede cesta zvaná Double Coconut Palm Avenue lemovaná kokosovými palmami (tzv. mořský kokos – palma seychelská), které plodí masivní kokosy vážící až 20 kilogramů. Jde o největší a zároveň nejtěžší ovoce na světě, které svým tvarem připomíná lidské pozadí, a proto se mu také říká „ořech nemrava“. Roste zde i pár obřích stromů kauri neboli damarovníků a na východ od Great Lawn vede dlouhá řada podivně tvarovaných araukárií, tzv. Cookovy borovice. V příjemném okruhu se dále můžete procházet podél řeky s nádhernými scenériemi až k místu, kde se cesta napojuje na Cabbage Palm Avenue. Ta je lemovaná livistoniemi australskými (Livistona australis), štíhlými palmami nápadnými svou kšticí vějířovitých listů na samém vrcholu. Vlevo pak odbočuje Palmyra Palm Avenue roubená špičatými palmýrovými palmami (Borassus flabellifer – lontar vějířovitý). Na suché listy této palmy se psalo ještě dříve než na egyptský papyrus a rostlina se pěstuje mj. pro pevná vlákna z řapíků, tzv. borassus piasava, používaná na kartáče, štětky apod. Na jih odtud roste skupina nádherných jávských mandloní (Canarium commune), jejichž obrovské vzdušné kořeny lemují cestu. V zahradě dále naleznete majestátní talipotové palmy (Corypha umbraculifera), které poznáte podle zvláštního klikatého vzoru kůry u paty (zbytky po odumřelých listech) a obrovských listů. Jedná se o druh, který kvete jen jednou za život po zhruba 40 letech růstu a vytváří největší trsy květů na světě. Velkému zájmu se ale těší i jeho listy proslulé jako zdroj tzv. listů ola, místní alternativy papíru, který se vyráběl na Srí Lance a v Indii již pět set let před naším letopočtem. Ola se vytváří z mladých talipotových listů, které se uvaří, usuší na slunci, nechá se na ně působit rosa, uhladí se a vypnou. Na takto zpracovaný list je možné psát či spíše škrábat ocelovým hrotem. Aby se písmo stalo zřetelným, potře se speciální směsí podobnou inkoustu (pryskyřice smíchaná s dřevěným uhlím). Dosud existují knihy psané na ola, které jsou staré přes 500 let. Vrátíte-li se zpět na Cabbage Palm Avenue, dostanete se k cestě zvané Cannon Ball Avenue, kterou doprovázejí stromy, jimž se trefně říká dělové koule. Konkrétně se jedná o kuropitu guajanskou neboli lončatník guyanský (Couroupita guaianensis). Květy této dřeviny vás naprosto uchvátí a v noci intenzivně voní, čímž lákají netopýry, kteří je opylují. Sinhálci tyto květy považují za posvátné, neboť jim květ kuropity připomíná maličkou dágobu (stúpu) chráněnou roztaženým štítem kobry a obklopenou kvítečky, jež mají představovat zástupy věřících. Plody kuropity jsou velké a kulovité a skutečně připomínají dělové koule. Zajímavé je, že jejich kašovitá dužina po dozrání značně páchne. Častou dřevinou, nejen v této botanické zahradě, ale v celé Asii, je známý „džekfruit“, jinými slovy žakie nebo také chlebovník různolistý (Artocarpus heterophyllus). Tento strom vysoký až 30 metrů je nápadný především svými plody, které často rostou ve skupince přímo z kmene a mohou vážit až deset kilogramů. Uvnitř plodu je sladká dužina, která je oblíbenou místní pochoutkou a chutí připomíná něco mezi broskví a banánem. Jediné její negativum je, že nevoní příliš vábně.Bohatá faunaZahrada nabízí také ideální podmínky pro pozorování ptactva. Domov zde nalezlo více než 80 ptačích druhů, z čehož deset je endemických. Je zde k vidění i 80 druhů motýlů, jejichž životní cyklus je možné sledovat. Obdivovat můžete zhruba 20 druhů plazů zahrnujících opět několik srílanských endemitů, 15 druhů obojživelníků, mezi nimi také červora cejlonského, který je považován za živoucí fosílii. Budete-li mít štěstí, můžete zahlédnout i jednoho z osmnácti druhů savců, například poletušku severní (létající veverku), která však v zahradě „poletuje“ hlavně v noci, ovíječe skvrnitého (cibetku) nebo třeba kočku cejlonskou. V arboretu pak naleznete velkou kolonii kaloňů, kteří visí přímo nad vašimi hlavami. Naštěstí se živí ovocem. A kdyby vám výčet fauny nestačil, všude kolem pobíhají stále dovádějící makakové.Cestovatelské info

• Peradeniya se rozprostírá šest kilometrů jihozápadně od města Kandy, zabírá plochu 150 akrů a oplývá neuvěřitelným množstvím místních i cizokrajných druhů rostlin.
• Roste zde asi 10 tisíc stromů, a pokud nejste zrovna botanik či dendrolog, u vchodu si můžete za symbolickou cenu zakoupit mapku s názvy jednotlivých druhů rostlin.
• Botanická zahrada má otevřeno každý den od 8 hod. do 17.30 hod., vstupné pro dospělého činí 600 Rs, pro děti do 12 let 300 Rs a děti do pěti let mají vstup zdarma. Zahradu ročně navštíví okolo 1,5 milionu návštěvníků.
• Pokud se do botanické zahrady Peradeniya vypravíte a kromě rostlin máte rádi i zvířata, počítejte s tím, že zde budete až do zavírací doby.

FOTO: AUTORKA

Idylická botanická zahrada Peradeniya