Jak hnojit na počátku sezony?

Zatímco od okrasných rostlin – trvalek a letniček, ale i trávníku a dřevin – zahradník očekává, že budou zdravé a krásné, na zeleninu a klasické i drobné ovoce má nároky vyšší, chce bohatou úrodu. Rozdílnému pěstování je třeba přizpůsobit i hnojení.

foto: Shutterstock

Pro výsevy do truhlíků se používá speciální substrát, který je záměrně ochuzen o základní živiny. Klíčící rostliny je nepotřebují, v této etapě vývoje jim stačí zásoby čerpané ze semen a z půdy si berou jen minimum. V substrátu pro výsev je méně dusíku, který vede k rychlému narůstání zelených částí, jež ale v prvních týdnech vývoje rostlin není potřeba. Nemáte-li tento výrobek k dispozici, připravte si jej z klasického zahradního substrátu tak, že do něj přimícháte v poměru jedna ku jedna písek nebo perlit. Semena vysetá přímo na záhony se také nepřihnojují, stejně jako mladé vyřádkované plodiny.

Hnojení sazenic

Přihnojit musíte všechny sazenice, které se pěstují v sadbovačích nebo květináčích déle než čtyři týdny. Prvních čtrnáct dní po přesazení zakořeňují, pak čerpají potřebné živiny ze substrátu a po uplynutí této doby jim je musíte pravidelně dodávat, a to v desetidenních nebo týdenních intervalech tekutým hnojivem pro start a růst. Platí to hlavně pro druhy s dlouhou dobou vývoje, což jsou zeleninové papriky, rajčata, bulvový celer a velké druhy košťálovin. Z letniček mezi ně patří drobnokvěté begonie neboli voskovky, astry, hledíky, nestařec, šalvěje, nevadlec, tedy všechny druhy, které je třeba vysévat už v březnu.
Protože na jaře si rostliny musí vytvořit silný kořenový systém, používejte hnojiva, v nichž převažují draslík a dusík nad fosforem, kterého v hnojivech určených na začátek sezony bývá zhruba třetina oproti dalším dvěma prvkům. Dávkují se deset gramů na deset litr vody a používáte je zpravidla jednou týdně. V jejich obchodních názvech v naprosté většině najdete slovo start, tedy Kristalon start, Extra – start a podobně.

foto: Shutterstock

Po přesazení

Péče po přesazení závisí na tom, jaké sazenice máte. Zdravé a dobře ošetřované v kvalitní půdě zpočátku další živiny nepotřebují. Jsou-li slabé a vytažené, můžete jim správným hnojením pomoci, ovšem až po zakořenění, tedy přibližně po dvou týdnech. Malou dávku hnojiva start jim dopřejte po dvou týdnech, další opět po deseti až čtrnácti dnech. Stále ještě nepoužívejte hnojiva pro plod a květ, která mají více draslíku a méně dusíku, poměr živin N–P–K je v procentech 15–5–30. Budete je potřebovat až v době, kdy se na rostlinách objeví první poupata nebo plody, tedy obvykle na přelomu jara a léta.

Podle délky pěstování

Další způsob hnojení se řídí především podle délky pěstování. Rychle rostoucí druhy živiny navíc nepotřebují, získají je zvolné půdy. Platí to především zeleninu druhé trati, tedy listovou, luskovou, ředkvičky, kedlubny a také bylinky. Jiné je to u plodové zeleniny nebo košťálovin pro skladování či brokolice na druhou sklizeň. První plodí řadu týdnů, druhé zase rostou i několik měsíců, proto potřebují koncem léta, tedy od srpna do poloviny září, přidat živiny. Použijte k tomu výrobky s označením plod a květ nebo i kompost a různá organické hnojiva, která v teplé prokořeněné půdě dobře účinkují. Do skleníku a nádob zvolte tekutá a ve vodě rozpustná, protože pevná by se v malém množství zeminy rozkládala na potřebné složky velmi pomalu.

Jahodníky a ovoce

Jahodníky potřebují přihnojit, než začnou kvést, tedy nejčastěji na přelomu dubna a května. Osvědčuje se speciální přípravek pro jahodníky a drobné ovoce s nulovým obsahem chloru, například AG Biomin, Natura, Kristalon jahody, Orgamin, Hoštické organické na jahody a podobně – na metr čtvereční záhonu se buď nasype 50 až 80 gramů, nebo se rozpustí kolem deseti gramů v deseti litrech vody. To platí pro starší jahodiště, u těch založených loni na podzim se dává poloviční množství. Drobné ovoce koření velmi mělce, proto mu můžete pomoci i vrstvou kompostu nebo i jinými organickými hnojivy. Minerální se používají jen před výsadbou – nejlepší je Cererit s mikroprvky.

Pokud jste na podzim vysadili do zahrady několik stromků a kolem hradby živý plot, na jaře je přihnojte. U jarních výsadeb to není nutné. Na chudých půdách se doporučuje přidat živiny ještě v době rychlého růstu, tedy v červnu. Dbejte ale na dostatečnou zálivku, sucho mladé dřeviny ohrožuje víc než nedostatek živin.

Hnojiva pro biopěstování

Pokud si přejte sklízet zeleninu a ovoce bez chemie, hnojte výrobky doporučenými pro biozemědělství. Označují se jako organická a pod tímto názvem je koupíte i v obchodech. Jde o nejrůznější typy kompostu, sušené chlévské mrvy či slepičinců ve formě pelet nebo granulátu, dále o rohovinu, vápenec, dolomitický vápenec či vermikompost. Ekologičtí zahradníci si vyrábějí rostlinné jíchy a zákvasy. Pozor, všemi těmito přípravky lze rostliny přehnojit, proto dodržujte doporučené dávkování a správnou dávku nikdy pouze neodhadujte.

Dagmar Cvrčková