Jak vyřešit v zahradě úzký a svažitý prostor? Pomozte si optickými triky

Obdélníková zahrada o výměře 100 m² patří k jednomu z řadových domků v nové berounské zástavbě. Krajinářská architektka Martina Forejtová z ateliéru Land05 se musela vyrovnat nejenom s úzkým formátem parcely 6 × 18 metrů, ale i s převýšením 3,5 m.  Požadavek investora byl přitom jednoznačný: žádné schody!

„Rodinný dvoupodlažní dům má totiž tak úzké vnitřní schodiště, že se jimi nedají stěhovat větší kusy nábytku, například klavír. Proto majitel požadoval zpřístupnit dům přes zahradu. Bylo jasné, že zahradničit na tak strmém terénu by bylo obtížné, proto jsme se shodli na konceptu zeleně nenáročném na údržbu. Důležité pro nás bylo, aby zahrada byla atraktivní z horních ložnic, odkud ji má celá rodina jako na dlani,“ říká na úvod krajinářská architektka Martina Forejtová.

Velmi svažitou zahradu je možné přehlédnout z oken domu a terasy téměř celou jako vystavené malířské plátno. Organické tvary záhonů dávají zaniknout pravidelnému obdélnému tvaru parcely. Svah je členěn třemi kamennými zídkami vysokými právě jen tak, aby se na ně dalo posadit.

„Je to osvědčený trik, jak opticky potlačit nežádoucí pravidelnost obdélného pozemku,“ říká Ing. Forejtová. „Kdo vystoupá prudkým svahem zahrady, je na konci ,odměněnʻ měsíčními jahodami, které plodí celé léto.“

Moc malá, moc úzká, moc do kopce -– to je pro architekta velká výzva. Zdroj: Land05 a Hana Connor

Zelené peřeje travin

Základním prvkem konceptu jsou okrasné traviny. Převládá dochan (Pennisetum alopecuroides), který roste v hustých trsech na svazích po obou stranách pozemku. „Dochan i Miscantus, který je tu také vysazený, mám ráda i pro jejich dynamičnost. Kdykoli zafouká vítr, dají se do pohybu a připomínají peřeje,“ vysvětluje Forejtová.

Zahrada byla již po roce od založení téměř bezúdržbová, kosení malé plochy trávníku nezabere příliš času. Zdroj: Land05 a Hana Connor

Různobarevná po celý rok

Na obou stranách dřevěné terasy jsou tvarované živé ploty z habrů clonící pohledy od sousedů. V porostech okrasných travin vysadila architektka ještě několik dřevin, které se na podzim atraktivně zbarvují: převislá bříza do zlatova, muchovník do červena, svída do ruda, javor babyka do žluta, nápadně kvetoucí komule Davidova (tzv. motýlí keř) se stříbřitě plstnatými listy, perovskia s modrofialovými květy připomínajícími levanduli. Zídky jsou osázené mateřídouškou, šalvějí, třapatkou a šuškardou.

Řešení pro úzké atrium

Druhým projektem s podobným zadáním, který krajinářská architektka Martina Forejtová řešila, bylo úzké atrium.  To se podařilo rozčlenit pomocí dřevěného obložení hlavní pohledové zdi. Lamely přecházejí v koberec příjemné dřevěné podlahy a spolu s venkovním nábytkem vytváří útulné zákoutí. Součástí atria je také malý sklad a příjemná sauna doplněná venkovní sprchou.

Zdroj: Land05 a Hana Connor

Prostor působí opticky větší, protože je velkým oknem propojen s jídelnou domu.Místo zabydlují celoročně zelené bambusy, které díky svým ohebným kmenům vnáší do jinak nehybného prostoru pohyb, dynamiku a pocit vzrostlé zahrady. V nepravidelných nádobách jsou vysázeny kvetoucí trvalky, jejichž svěže zelené listy místo prosvětlují i v tmavém zimním odpoledni.

Efektně působí i nasvícení bambusů malými reflektory. Spolu se zavěšenými žárovkami a velkými lucernami přináší příjemnou uklidňující atmosféru i ve večerních hodinách. Vistárie, která krátce po vysazení dokázala vyšplhat na kovové přemostění, vytvořila výraznou zelenou vstupní bránu do soukromého království.

FOTOGALERIE

Text: Lucia Blažiová
Foto: Land05 a Hana Connor