Kousek pouště na okně

Pokud bydlíte v paneláku, zřejmě občas bojujete i se suchým a teplým vzduchem. Pravděpodobně jste již ve svém příbytku vystřídali všechny dostupné více či méně atraktivní pokojové rostliny, a stále nepřichází ten dlouho očekávaný efekt – byt plný reprezentativní zeleně, jaký jste viděli v knize o pokojových rostlinách. Máme pro vás tip! Sukulenty – pro váš byt jsou jako stvořené.

Bizarní krásky
V poslední době se objevilo v prodejnách množství zajímavých druhů a kultivarů sukulentů, z nichž si může vybrat náročný i méně náročný pěstitel. V současnosti je známých téměř 10 000 druhů sukulentních rostlin (včetně kaktusů). Sukulenty, které jsou nenáročné na pěstování, jsou vhodné hlavně do moderních interiérů. Jejich předností jsou neobvyklé až bizarní tvary listů a stonků, jakož i zajímavé květy a celkový habitus. A pokud se součástí rostliny stane i hezká funkční vegetační nádoba, výsledný efekt bude dokonalý. Ta může být ze skla, z kovu, plastu či keramiky. Sukulenty jsou vhodné i na vytváření efektních kompozic. Můžete je například vysadit do substrátu nebo písku a povrch posypat dekoračními kamínky či vybílenými lasturami. Samozřejmě, to je jen jedna z možností. Výsledek bude pro vás překvapením a pro váš příbytek zajímavým zpestřením.

Pro začátečníky i pokročilé
Pokud jste úplným začátečníkem v pěstování pokojových rostlin, potom si určitě pořiďte tlustice (Crassula). Většina druhů těchto rostlin bude benevolentní k začátečnickým chybám (například pokud zapomenete na zálivku nebo když poklesne teplota v bytě). Sukulenty lze velmi rychle a jednoduše rozmnožit. Nejlépe vyniknou na jižně orientovaném okně. Kromě tlustice stromkovité (Crassula arborescens) se do popředí dere i tlustice vejcovitá (Crassula ovalata), jehož bizarně působící listy vypadají, jako by jim někdo uťal konečky. Atraktivní jsou i echeverie (Echeveria), které se podobají skalním růžím, ale mají větší listy. Jejich předností je to, že je lze rozmnožit z jednoho odlomeného lístku. Při pěstování echeverií je v létě důležitá intenzivní zálivka (ne však do listové růžice), naopak, v zimě se doporučuje zalévat co nejméně. Světlomilné echeverie rostou rychle a stejně rychle i stárnou, ale vytvářejí odnože, z nichž lze získat nové rostliny. Atraktivně působí stříbřisté a na okrajích zvlněné listy cotyledonů (Cotyledon) nebo rozchodníky (Sedum), které se s oblibou pěstují v závěsných nádobách (Sedum morganianum). Mezi sukulenty patří i známá aloe (Aloe). Kromě toho, že má vysoce estetický vzhled, má i léčivé účinky a dokonale se přizpůsobí jakýmkoli bytovým podmínkám. Ve světlých a v suchých bytech lze pěstovat i půvabné havortie (Haworthia), které vynikají atraktivními listovými růžicemi, mimořádně přizpůsobivé a nenáročné jsou gastérie (Gasteria) a agáve, především druhy a kultivary menšího vzrůstu. Až z Kanárských ostrovů do našich příbytků přišly i rychle rostoucí aeoniá (Aeonium), které se pyšní obdivuhodnými růžicemi listů. Do široké rodiny sukulentů patří též známé kalanchoe (Kalanchoë) se 130 druhy a mimořádně oblíbené pachypódium (Pachypodium), který pochází z Afriky a svým vzhledem připomíná kaktusy, ale na vrcholu má korunu opadavých nebo neopadavých listů. Pachpódia vyžadují vyšší teplotu (35 ºC) a mnohem výživnější substrát než jiné sukulenty. Paletu nejoblíbenějších sukulentů doplňují nenáročné pryšce (Euphorbia).

To nejdůležitější o pěstování
Původním domovem sukulentů jsou polopouště – místa, kde se období dešťů střídá se suchem. Pro tyto rostliny jsou typické dužinaté listy, které slouží jako zásobárny vody. Bez ní dokáží tyto rostliny přežít i několik týdnů či měsíců. Nepřekáží jim ani silné slunce, ani teplo z ústředního topení, ani suchý vzduch. V bytě se jim proto bude nejlépe dařit na parapetní desce (jedná-li se o menší exempláre) a taktéž na jiných dostatečně světlých místech, například na stolcích. Vybrané druhy vyniknou i v závěsných nádobách, větší sukulenty i na podlaze. Aby v bytě vynikly i menší exempláře, pořiďte si alespoň tři kusy z jednoho druhu, a samozřejmě pro všechny musíte vybrat stejnou vegetační nádobu. A co je nejdůležitější při jejich pěstování? Pro tyto tučnolisté rostliny platí, že kromě dostatku světla (nejhůře se sukulenty pěstují v tmavých, severně orientovaných bytech) nevyžadují mnoho vody! Zalévejte je až tehdy, když substrát v květináči vyschne. Nic se nestane, když sukulenty „zapomenete“ delší dobu zalít, například v zimě stačí zálivka jednou za tři týdny. Doporučuje se hnojit je jen během hlavního vegetačního období (na jaře a v létě) jednou za dva týdny, a to speciálním hnojivem určeným na kaktusy a sukulenty. Taktéž je důležité pravidelně čistit tyto rostliny od prachu – plstnaté listy suchým štětcem, lesklé a hladké listy stačí postříkat vlažnou vodou. Aby sukulenty dobře rostli, je zapotřebí je občas přesadit, nejlépe na začátku vegetační sezóny (na jaře). Použijte zeminu určenou na kaktusy a sukulenty. Rychle rostoucí druhy je třeba přesazovat každý rok. Všem sukulentům se během letních měsíců bude lépe dařit venku, tedy v zahradě, na balkóně či terase. Vyhovuje jim teplota 25 ºC, ale v zimě nesmí klesnout pod 10 ºC. Navzdory tomu, že mnohé sukulenty rostou pomalu, vydrží v bytě mnoho let. Čím jsou starší, tím jsou krásnější.

TEXT: Daniel Košťál
FOTO: archiv autora