Malý pozemek nemusí být rozhodně na škodu. Jak si s ním poradit?
V současné době se zvláště ve velkých městech setkáte s malými pozemky o ploše do jednoho tisíce metrů čtverečních. Důvodem jsou poměrně vysoké kupní ceny a také samozřejmě nedostatek času, se kterým se potýkají snad všichni majitelé zahrad, kteří se tak kvůli pracovním povinnostem nemohou věnovat péči o zahradu.
Ovšem i malý pozemek může splňovat veškerá naše očekávání, chce to jen dobrý nápad a ujasnit si, co od své vlastní zahrady očekáváte.
Malé pozemky jsou trendem nejen velkých měst, ale v poslední době i venkova. Ačkoliv se poměrně hodně původně městského obyvatelstva stěhuje na venkov, i zde zahrady málokdy přesáhnou plochu tisíce metrů. Jak ale takovou zahradu vyřešit? Kam umístit zahradní stavby, jaký zvolit povrch pro zahradní cestičky a co všechno na takový pozemek vůbec dát?
Na tyto otázky není zrovna jednoduché odpovědět. V první řadě si ujasněte, co všechno chcete na své zahradě dělat, zda bude sloužit pouze pro odpočinek nebo pro aktivní vyžití. Malé pozemky nejsou nafukovací, proto berte v úvahu, že na takový pozemek zřejmě nepůjde umístit úplně vše, co byste si přáli. Pokud takovou zahradu přeplníte drobnými stavbami, cestičkami nebo jinými prvky, výsledkem bude naprosto narušená kompozice bez větší estetické funkce. U malého pozemku se řiďte pravidlem, že méně je mnohdy více.
Čím začít
Asi nejožehavější otázkou u malé zahrady je umístění některých prvků. Centrem dění rodinného života je bezpochyby zahradní terasa, která většinou navazuje na dům. Dále si ujasněte, kde umístíte například zahradní jezírko, zahradní domek, kompostér nebo třeba garáž. Na malém pozemku musí být vše pečlivě promyšleno, šetřete každým metrem čtverečním. Veškeré stavby se snažte umístit efektivně, jinak budou svou funkci plnit jen omezeně.
Kompozice jako základ
Dobře promyšlený koncept zahrady je základem veškerého úspěchu. I malá zahrada může působit mnohem větší, než tomu ve skutečnosti je. Pomocí některých prvků plochu rozdělte do několika tematicky odlišně laděných částí. Dobrým předělem mohou být například výsadby vyšších okrasných trav, živé ploty nebo třeba záhon okrasných trvalek s vyšším zastoupením vzrůstných druhů. Zahrada by neměla být shlédnutelná z jediného bodu, jinak bude působit naopak ještě menším dojmem. Rozhodně to ovšem neznamená, že jednotlivé části musíte oddělit na sto procent. Mezi jednotlivými částmi vytvořte důmyslné průhledy. Funkčním předělem může být třeba jen zajímavá solitéra okrasného keře.
Efektivita nade vše
Veškeré drobné stavby by měly být umístěny efektivně, tedy tak, abyste je využívali snadno a pohodlně. Mezi garáží a domem byste měli projít suchou nohou. Podobně tomu je u zahradního domku, do kterého se vám asi nebude chtít moc jít v době dlouhodobých dešťů po vzrostlém trávníku a podobně.
Bylinkoviště by mělo být dobře dostupné ze zahradní terasy s grilem nebo poblíž letní kuchyně. Zahradní jezírko si nejlépe užijete v místech, kam často zavítáte i v zimním období a privátní odpočinkový kout by měl být zase umístěn v klidné části zahrady, kam nedoléhá hluk z ulice a okolních komunikací. Opatrně plánujte také zahradní cestičky, s těmi to totiž v praxi mnohdy zbytečně přeháníme.
Zpevněné povrchy jsou nejen finančně náročné, ale dále také zabraňují zasakování dešťové vody do půdy a v létě se zase výrazně rozpalují a tím zhoršují mikroklima v okolí domu. Zpevněné cesty by zahradu neměly v žádném případě tříštit, ale měly by vést pouze opravdu jen tam, kam chodíte často. Klasickou vydlážděnou zahradní cestu můžete mnohdy nahradit třeba jen nášlapnými kameny, které zahradu prostorově nenarušují a působí přírodním dojmem, přesto plní svou funkci.
Opravdu malá „mikrozahrada“
Zvláště u řadových domků se běžně setkáte se zahrádkami o ploše přibližně dvě stě nebo tři sta metrů čtverečních. Ačkoliv byste si možná řekli, že se na takové ploše dá pouze vysít trávník a někam umístit lavička, ve skutečnosti může být i taková plocha opravdu příjemně vyřešená.
Takovéto zahrady bývají zaměřeny spíše na jednu nebo dvě hlavní funkce. Prostor se tak může skládat například z odpočinkové terasy, na kterou navazuje užitková plocha s bylinkovými či zeleninovými záhony popřípadě s jednou solitérou ovocného stromu. Mnohdy se zahrady mění v průběhu času.
Mladé rodiny s malými dětmi tyto pozemky většinou zasvětí svým ratolestem, které zahradu využívají jako dětské hřiště. Kromě dětských herních prvků zde hraje důležitou roli také sportovní nebo relaxační trávník, který poslouží nejen k míčovým hrám. Časem herní prvky vystřídají například okrasné výsadby nebo koupací jezírko.
Text a foto: Lucie Peukertová