Kategorie

Zahrada

Časopis Flóra od č. 9/2024 přechází pod vydavatele Jaga Media. Postupně dojde ke spojení časopisů Flóra a Zahrada prima nápadů. Obsah webu Floranazahrade.cz nově naleznete na doméně Homebydleni.cz v kategorii Zahrada.
Zahrada

Návštěva v japonské zahradě

Nejen malé děti nakukují dírami v plotě a věří v tajemství, které se za ním objeví. My dospěláci už na tajemství tolik nevěříme, ale někde uvnitř nás alespoň trošičku doufáme, že za plotem nebude jenom […]

Novinky

Soutěž o benzinovou sekačku a zahradní vozík od společnosti Mountfield

Výherci soutěže jsou "Tomas holy z Libeznic" a "Hluskovi z Prahy". Blahopřejeme!

Zahrada

Duben v zahradě

Na jaře jsou zahrady opět barevnější a voňavější. Nádherné květiny však lze obdivovat i na balkonech a terasách. Vysadit si květináče kvetoucími prvosenkami, cibulovinami a dvouletými rostlinami není složité ani finančně náročné. Teď je ta správná příležitost realizovat všechny […]

Zahrada

Přirozená zahrada bez make-upu

Je jiná než většina jejích příbuzných. Možná není úplně in – nevidíme zde práci vizážistů, sledujících nejnovější trendy zahradního make-upu, ani v ní uznávaní vlasoví stylisté nezanechali přesně zastřižený travnatý účes. Má vlastní styl – nevázaný a přirozeně hravý, plný pestrých barev, tvarů a malebných obrazů.

Zahrada

Tipy na květen

Zdánlivě nešťastnými partiemi zahrady jsou ty, kam se dostane jen málo slunečních paprsků. Právě zde však můžete uplatnit trend posledního období – kombinovat různé druhy trvalek s okrasnými listy, ať už v různých odstínech zelené nebo se zajímavou kresbou – tečkovanými, pruhovanými, žlutě či bíle panašovanými. Mnohé z těchto rostlin (kopytníky, škornice, barvínek, tlustonitník, hosty, plicníky, ostřice, bergénie, kapraďorosty a podobně) se totiž výborně hodí právě do stínu. Můžete k nim přidat i bíle kvetoucí trvalky, jimž taktéž polostín či stín nepřekáží (srdcovka, kakost, náprstník, hortenzie). Bílé květy kompozici oživí a navíc mají zajímavou vlastnost – dokážou prosvětlit i velmi tmavá a ponurá místa.

Zahrada

Tajemství zapomenutých květin

Vedle všech moderních trendů současného zahradního designu jako bychom zapomínali na tradice, na to, co tu kdysi bylo a ve své době zaslouženě sklízelo obdiv. Mnoho krásných rostlin se z našich zahrad postupně vytratilo a klasické prvky drobné zahradní architektury pomalu ustupují moderním materiálům a občas až příliš vyspekulovaným řešením. Co se však stane, když se v zahradě spojí tradiční s moderním?

Zahrada

Terasa pro milovníky večírků

Sen mnoha lidí je mít u svého bytu kousek zeleně. Ideální je vlastnit alespoň malou zahradu či větší terasu. Když menší zahradu přebudujete na prostornou terasu, může se potom stát sezonním obývacím pokojem nebo místem romantických […]

Zahrada

Takové jsou všechny: něžné a skromné macešky

Jsou schopny rozveselit nás už při prvním oteplení, kdy se jejich dekorativní apoměrně odolné hlavičky objeví nad sněhovými polštáři, aby postupně vybarvily zahradu. Zvláštní na nich je, že se vyskytují vrostlinných společenstvích na všech kontinentech.

Zahrada

Rodinná zahrada

Vytvořit rodinnou zahradu, v níž vládne pohoda a kde je dobře všem věkovým kategoriím, to chce promyšlený plán jejího využití v jednotlivých etapách vývoje rodiny a samozřejmě i vzájemnou toleranci. Pokud v ní má každý alespoň kousek místa pro sebe přesně podle svých představ, bude soužití v zahradě příjemné pro všechny členy rodiny.

Zahrada

Duben v zahradě

Jaro je cítit na každém kroku. Slunečních paprsků přibývá. Zahrady se mění k nepoznání – den ode dne jsou barevnější a voňavější. V dubnu je příhodná doba pro výběr těch nejkrásnějších rostlin do zahrady a s jejich pomocí vytvoření snových míst.

Exkurze do historie zahrady

Změna funkce zahrady se během historie výrazně měnila spolu se změnou hospodářské a celospolečenské situace. Řecké a římské zahrady se objevovaly u antických vil a byly výsadou pouze toho nejbohatšího obyvatelstva.

Často se zde kombinovala reprezentativní část zahrady s hospodářským dvorem, který zajišťoval obživu majiteli a lidem, kteří se starali o samotný chod hospodářství. Zajímavou atmosférou oplývaly maurské zahrady, které se nacházely u paláců mocných vládců. Tyto formální skvosty se symbolickými vodními prvky opět upozorňovaly na moc jejich majitelů a plnily hlavně reprezentativní funkci.

Pokud se v čase přeneseme do středověku, najednou zjistíme, že zahradní umění tak trochu upadlo. Sídla vládců najednou plnily spíše funkci obrannou, zatímco reprezentativní aspekt ustoupil do pozadí. Pouze mezi hradbami se krčily malé rajské zahrady, kde svůj volný čas trávila hradní paní. Tyto malé oázy zeleně byly opět protkány křesťanskou symbolikou, která tuto dobu charakterizuje většinu společnosti. Kromě rajských zahrad se také setkáváme s lékárenskými a užitkovými zahrady u klášterů, kde se mniši zabývali pěstováním zeleniny, ovoce a nepřeberného množství bylin, které v té době představovaly jediná opravdu funkční léčiva. Situace se opět změní s nástupem nového architektonického stylu, který opět vychází ze společensko-historických souvislostí dané doby. Řeč je o renesanci, která se zahradním uměním provedla pravé divy. V té době se zahrady plošně zvětšují, nabývají opět reprezentační funkci a doslova překypují symbolikou. Obzvláště zajímavé jsou zahrady italského manýrismu, které pomocí vodních prvků či plastik vyprávěly různé mystické příběhy.

Renesanční zahrady se oproti těm středověkým výrazně rozrostly, protože se snížila potřeba obrany, společnost se uvolnila a přestala se zavírat za neprůstřelnými hradbami. Navíc se v této době začínají budovat již pohodlnější zámecká sídla.

Od monumentálnosti po sběratelskou vášeň

Postupem času se renesanční zahrada přeformovala do barokního stylu, který opět dával najevo moc jejího majitele. Zvláště ve Francii zahrady sloužily jako vizitky šlechticů, které poukazovaly na nebývalé bohatství. Dokladem tohoto trendu je jedno z největších děl zahradní architektury, francouzské Versailles.

Typickým znakem barokních zahrad je jejich napojení na městský urbanismus nebo na okolní volnou přírodu. Koncept byl stále pravidelný a většinou ho tvořily na sebe navazující tematicky odlišně zaměřené zahradní celky. Barokní zahradní architekti se rádi inspirovali antickými božstvy a hrdiny, jejichž sochy se pak v těchto zahradách objevovaly. Velký zlom v zahradní architektuře přichází s krajinářskou anglickou zahradou, která již plně ztrácí hranice a napojuje se na okolní krajinu. Mohutné zdi nahrazují rafinované ha-ha příkopy, které nebrání průhledu do dálek.

Hlavním tématem anglické krajinářské školy je okouzlení přírodou, která se najednou stává hlavním tématem. Zatímco ve francouzské barokní zahradě bylo vše striktně pravidelné, anglická krajinářská zahrada pravidelné linie zcela popírá. Ačkoliv tato nádherná díla zahradní tvorby působí na první pohled opravdu přirozeně a jakoby vycházela z původní krajiny, nenechme se tímto pocitem zmást. Za touto přírodní scenérií se skrývají pompézní terénní úpravy zcela přetvářející části původního terénu a mnohdy dokonce také odklonění koryt vodních toků. Přesto je tento zahradní styl blízký i současné společnosti.

19. století spolu s vědeckým pokrokem a rozšířenými možnostmi cestování přináší zcela odlišný směr při tvorbě zahrad. Okouzlení přírodou stále trvá, ale nastupuje nová éra zahradního sběratelství, které se v té době stává prestižní záležitostí. Z dalekých cest si šlechtické rody přivážely v té době příliš nepoznané rostliny hlavně z Ameriky a Asie. Některým těmto druhům se na našem území opravdu zalíbilo a dnes je kvůli jejich expanzivitě považujeme za obtížné plevely. Ve šlechtických zahradách mnohdy vznikly neuvěřitelně bohaté sbírky, které dnes v několika případech plní funkci arboret a botanických zahrad.

Vývojový trend současnosti

Současné zahrady vycházejí z různých zahradních stylů, které přímo ovlivňuje architektonický styl samotného domu. Negativním aspektem mnohých současných zahrad je kombinace více zahradních stylů na jednom pozemku, což způsobuje výraznou nejednotnost. Na druhou stranu si čím dál tím vice majitelů pozemků povolává na pomoc odborného zahradního architekta, který pomůže jak se sjednocením zahradního stylu, tak i s technickými stránkami celého projektu. V posledních letech se kromě klasické okrasné zahrady začíná rozvíjet trend přírodních a permakulturních zahrad, které vycházejí z toho, že vše krásné je zároveň i užitečné. Tento ryze přírodní směr popírá použití synteticky vyráběných podpůrných prostředků určených na ochranu rostlin. Stejně tak v této zahradě nemají prostor synteticky vyráběná hnojiva. V přírodních zahradách se do popředí dostává i stránka samozásobitelství, která na několik let z většiny zahrad prakticky vymizela.

Zelená zahrada

Máte rádi zahradu fungující na přírodních principech, ze které si sklidíte vlastní zdravou zeleninu, ovoce nebo třeba bylinky? Tak si vytvořte krásnou zelenou zahradu fungující i bez použitých syntetických hnojiv a chemických postřiků. Možná vás pak překvapí, kolik užitečných živočichů se vám do zahrady pak nastěhuje a pomůže vám s redukcí obávaných chorob i škůdců.

Přírodní a permakulturní zahrady jsou v současné době poměrně dost oblíbeny dokonce i u městských obyvatel, kteří si uvědomili, že tak nějak neustále s přírodou vlastně bojujeme. Přitom nám mnoho užitečných živočichů pomůže s omezením populace žravých housenek nebo třeba mšic, které tak rády okupují zeleninu i mnohé květiny.

Dokonce možná pochopíme, že je mezi rostlinami mnoho pomocníků, kteří v sousedství jiných rostlin dokážou své okolí zásobovat dusíkem a zároveň látkami vyměšovanými svými kořeny spolehlivě zahubí háďátka a jiné škůdce. Již dříve jsme si jednoduše zvykli, že všechny problémy vyřešíme pomocí několika desítek kilogramů granulek s koncentrovanými živinami, které nahradí jinak neuvěřitelně všestranný kompost a zelené hnojení. Nač řešit složité vztahy mezi jednotlivými rostlinami a půdními organismy, když nám stačí jen sáhnout po prostředku, který mi sice pomůže s housenkami, ale zároveň vyhubí i jiné druhy hmyzu. To nejjednodušší obvykle nebývá to nejlepší a dlouhodobě udržitelné. Proto je na čase změnit úhel pohledu a vytvořit zelenou zahradu, do které se budeme rádi vracet s pocitem, že něco děláme opravdu dobře.

Zelená zahrada a přehnaná ekologie

Někomu možná přijde trochu absurdní, že se v dnešní době přehlcené komerčně prodávanými zahradními přípravky vůbec zabýváme tím, co jíme a jestli náhodou své okolí spíše nezamořujeme. Jisté obavy jsou ovšem na místě.

Všechny syntetické látky totiž způsobují ekologické zatížení, protože je neumíme používat ve správném množství a ve správný čas. Zvykli jsme si na sterilní pořádek nejen ve svých domovech, ale také na zahradě, kde úzkostlivě vše hnojíme a stříkáme. Přitom si vlastně zbytečně komplikujeme situaci. Nadbytečné hnojivo z trávníku se časem vyplaví do podzemních vod, kde způsobí silnou eutrofizaci, navíc půda hnojená pouze syntetickými granuláty postupem času přichází o veškerý půdní život a běžně prodávané postřiky vyhubí kromě škůdců i užitečné živočichy. Zahrada je sice na první pohled upravená, ale pokud byste vynechali jednu z činností, systém se rychle začne hroutit. Pokud tedy chcete mít krásnou zelenou zahradu, která navíc nabídne i zdravou sklizeň a vy se nebudete muset pokaždé v případě potřeby zeleniny vydat do supermarketu, pak to s ekologií opravdu nepřeháníme.

Příroda za okny

Na přírodní zahradě vše funguje zcela jinak. Zelenina se pěstuje v pestré polykultuře, kde se kombinují klasické zeleninové druhy s bylinkami a užitečnými rostlinami, kterými mohou být třeba rostliny z čeledi bobovitých.

Bakterie na hlízkách těchto praktických rostlin totiž dokážou přeměnit vzdušný dusík na přijatelnou formu pro rostliny. V blízkosti takových rostlin pak můžete pěstovat druhy náročné na tento prvek a navíc jím nebudete muset dodatečně již hnojit. Syntetická hnojiva nahraďte kompostem nebo v případě dostupnosti zetleným chlévským hnojem. Tato hnojiva dodají do půdy organickou hmotu, která představuje bohatě prostřený stůl pro půdní mikroorganismy. Ty vytváří tu pravou podstatu půdního profilu, protože bez nich nedochází k nutným rozkladným procesům a celý systém se následně zhroutí.

Okrasné mulčovací materiály nahraďte přírodní štěpkou, kamennou drtí, jemně posečenou trávou nebo třeba slámou. Uvidíte, že i tyto materiály zahradě náramně sluší. Přírodní zahrada může na někoho působit jako změť různých druhů rostlin, které si tu dělají tak trochu co chtějí, ale i tento rádoby prales má svůj vnitřní systém. Ten pochopíte časem, až začnete sklízet množství zdravým plodů a zeleniny, které budou najednou chutnat úplně jinak a budou opravdu zdravé. Přírodě se přestaneme bránit a naopak jí otevřeme dveře a pozveme ji do zahrady, kde nám ukáže nové obzory v zahradní architektuře.