Péče o užitkovou zahradu bez chemie

V minulosti jsme si zvykli dělat věci co nejrychleji pokud možno s minimem námahy. Ovšem tato cesta často vede do slepé uličky. Pokud se již dlouhá léta spoléháte na syntetické přípravky určené pro péči o zahradu, možná jste si již dávno všimli, že na zahradu jen tak nezavítá tolik užitečných živočichů jako před lety a že ani půda nepůsobí zrovna nejzdravěji.

I na zahradě je třeba používat syntetické přípravky s mírou. Nadměrné množství hnojiv totiž způsobuje zasolení půdy a její celkovou degradaci, což je nejen zbytečné, ale také nežádoucí. Nikdy ovšem není dost pozdě zvolit jiný přístup, jen si budete muset na výsledný efekt nějakou dobu počkat.

Zahrada se může obejít i bez syntetických hnojiv a postřiků. foto: Lucie Peukertová

Nahrazujeme syntetická hnojiva

Na uměle vyrobených hnojivech jsme vždy oceňovali jednoduchou aplikaci. Na pohnojení zahrady totiž potřebujete zlomek množství jiných materiálů, jako je třeba kompost nebo hnůj. Běžně prodávaná granulovaná hnojiva totiž obsahují koncentrované živiny, proto stačí hnojivo plošně rozhodit po povrchu půdy a zapravit pomocí hrábí do vrchní vrstvy půdy.

Na první pohled se zdá být všechno v pořádku, proč tedy nezvolit tuto jednoduchou cestu? Pokud hnojivy příliš nešetříte, vždy se jejich část vyplaví do půdního podloží, kde již živiny nemohou být spotřebovány kořeny rostlin. Dále pak putují do podzemní vody, kde způsobují její eutrofizaci, tedy skvělé podmínky pro rozvoj nebezpečných sinic a řas, které kvalitu vody degradují.

Půda hnojená kompostem bude mít přirozenou drobtovitou strukturu. foto: Lucie Peukertová

Syntetická hnojiva na rozdíl od těch organických v podobě hnoje a kompostu neobsahují žádnou organickou hmotu, která představuje jeden ze stavebních prvků každé zeminy. Výjimku tvoří syntetická hnojiva s obsahem organické hmoty, u kterých není dopad na kvalitu půdy tolik vážný. Pokud vás od použití organických hnojiv odrazuje jejich nedostupnost, což je v dnešní době pochopitelné hlavně u chlévské mrvy, kompost si jistě na zahradě může vyrobit každý.

Navíc smysluplně využijete hmoty, jejichž likvidaci byste museli jinak opět řešit. Do kompostéru můžete kromě kuchyňských zbytků přidat zeminu, nekvetoucí plevele, spadané listí či posečenou trávu. Další možností je výroba bylinných jích, které je třeba ředit v poměru 1:10 s vodou, aby nedošlo k popálení rostlin. Před aplikací jíchy by měl být povrch půdy mírně vlhký, aby nedošlo k poškození citlivého kořenového vlášení.

Zeleninu pěstujte v polykultuře nebo plošně malých monokulturách. foto: Lucie Peukertová

Péče o půdu tak trochu jinak

Permakulturní zahradníci si libují v pěstování zeleniny a bylinek v druhově bohaté polykultuře. Tento způsob má hned několik výhod. Vedle sebe totiž rostou druhy s rozdílnými nároky na živiny a vodu, takže nedochází k jednostrannému vyčerpání půdy.

Jejich kořeny navíc zasahují do rozdílné hloubky, takže čerpají živiny z rozdílných vrstev půdy, čímž nedochází k takové konkurenci jako v případě plošně rozsáhlé monokultury, která je běžná na většině zahrad. Takovou zeminu pak není nutné příliš často hnojit, postačí jen trocha kompostu nebo zelené hnojení. Polykultura stejně tak není tolik náchylná na přemnožení chorob a škůdců.

Nevýhodou velkoplošných monokultur je jejich ohrožení chorobami a škůdci, kteří se zde rychle šíří. foto: Lucie Peukertová

Vedle užitkové zeleniny lze dále pěstovat druhy rostlin, které svými kořeny produkují léčivé výměšky nebo přímo odpuzují škůdce. Do zahrady si také nalákejte užitečné živočichy, kteří představují přirozené predátory druhů, které si jinak rády smlsnou na vaší úrodě. Tímto způsobem se můžete časem zcela obejít bez syntetických postřiků, které kromě škůdců hubí i užitečné pomocníky.

Berte ovšem v úvahu, že změna k lepšímu, zvláště pokud jste dlouhodobě používali syntetické přípravky, bude trvat třeba i několik let. Náprava tedy bude chvíli trvat, přesto stojí za to, protože jedině tak zachováte současnou kvalitu půdy nebo ji dokonce vylepšíte pro další generace.

Zahradu založte na druhové pestrosti. Využijte zvláště potenciál užitečných druhů bylinek. foto: Lucie Peukertová

Tip redakce

Pokud nejste příznivcem hlubokého rytí půdy, které je běžně používáno na zapravení hnoje či kompostu, můžete si tuto jinak nepříjemnou práci usnadnit. Na lehkých půdách totiž stačí kompost nebo zelené hnojení zapravit jen do vrchní vrstvy půdy pomocí rycích vidlí.

Při hlubokém rytí totiž dochází k narušení půdní struktury a hloubkově zapracovaná organická hmota nepřichází do kontaktu se vzduchem. Proces rozkladu je tedy nahrazen hnitím, při němž vznikají pro půdu škodlivé látky.

Pokud chcete šetřit zálivkovou vodu, namulčujte zeleninové záhony slámou. foto: Lucie Peukertová

Užiteční pomocníky, díky kterým se můžete obejít bez postřiků

Užitečné rostliny

bazalka pravá – láká včely, silnou vůní odpuzuje škůdce
saturejka horská – odpuzuje mšice
brutnák lékařský – medonosná rostlina užitečná pro včely
česnek – proti plísním, odpuzuje hryzce
kopr – odpuzuje běláska zelného
heřmánek – láká opylovače
agastache – láká motýly
zavinutka podvojná – láká včely
kopřiva – housenky babočky admirál, babočky paví oko či babočky kopřivové se živí jejími listy
hořčice, špenát, svazenka, pohanka – zelené hnojení, zlepšují kvalitu půdy
sporýš argentinský – láká čmeláky a motýly
lupina – na kořenech má hlízkové bakterie, které do půdy uvolňují dusík ve formě přijatelné pro rostliny
aksamitník – hubí háďátka v půdě
křen – odpuzuje běláska zelného
levandule lékařská – působí proti plošticím
řebčík královský – odpuzuje hryzce
šalvěj lékařská – odpuzuje slimáky
měsíček lékařský – odpuzuje půdní háďátka

Užiteční živočichové

zlatočka – jejich larvy se živí mšicemi
škvoři – loví mšice, housenky, dřepčíky a štítenky
včely – opylují rostliny, zvláště důležité pro opylení ovocných stromů
pestřenky – živí se mšicemi, molicemi a sviluškami
lumci – jejich larvy likvidují mouchy
ježek – živý se slimáky a ponravami
ještěrka obecná – živí se hmyzem
ropucha obecná – žere slimáky
slepýš křehký – živí se slimáky a hmyzem
slunéčka – živí se mšicemi
střevlíci – živí se slimáky, mandelinkami a housenkami
červenky – živí se hmyzem
vážky – loví komáry a další hmyz

Text a foto: Lucie Peukertová