Pohled do vřesovištní zahrady

Milovníci silných příběhů olásce až za hrob mívají kvřesovištím zvláštní vztah. Ponuré viktoriánské zámky, věčně foukající vítr ahlavně syrová krása pustých vřesovišť yorkshirského panství se vryly hluboko do každého romantického srdce díky románu Emily Brontëové Bouřlivé výšiny. Máte-li chuť přinést ido své zahrady alespoň trochu této drsné azároveň něžné romantiky, máme pro vás návrh.
Reklama

Naše přírodní vřesoviště tvoří hlavně vřes obecný (Calluna vulgaris). Jsou to nízké keříkové biotopy, společenství spřevahou jemných vřesovištních rostlin, které se vyskytují na chudých, neúrodných, kyselých půdách. Půda bývá často písčitá, proto neudrží vodu. Hlavně vlétě vyžadují suché ateplé podnebí.


Inspirace zpřírody – lokalita Plachta, Hradec Králové


Inspirace zDendrologické zahrady vPrůhonicích

Výběr správného místa pro různé vřesovištní rostliny
Pokud jde ovzhled zahrady, patří ucelené vřesovištní partie díky svému charakteru jen do volně uspořádané (nepravidelné) přírodní zahrady.

Zhlediska nároků rostlin můžeme pro vřesoviště vybrat dva typy stanovišť:
A) slunečné asuché místo (typické pro vřesy avřesovce),
B) mírný polostín sběžnou vlhkostí (typické pro rododendrony).
Vobou případech je přitom nutné, aby půda byla propustná, ideálně ikyselá. Nevhodná jsou hlavně místa svysokým obsahem vápníku jak vpodloží, tak ina povrchu (například po stavebních pracích).

Vlastní sazeničky vřesů avřesovců se můžete pokusit vypěstovat vsrpnu. Zrostlin, které už začínají dřevnatět, odeberte asi 3 až 6 cm dlouhé vrcholové řízky. Napíchejte je do substrátu zrašeliny apísku audržujte ho mírně vlhký. Rostliny zakoření za čtyři týdny amohou se použít na rozšíření nebo doplnění vřesoviště.


Úprava půdy před výsadbou

Vřesovištní rostliny potřebují humusovitou, průměrně vlhkou asilně kyselou půdu (pH 4 až 5,5). Jestliže nemáme na vybraném místě správně kyselou půdu, musíme vykopat lůžko (nejlépe vcelém prostoru budoucího vřesoviště) avyplnit ho vhodnou zeminou. Podle místních podmínek by rašelinové lůžko mělo být hluboké 15 až 40 cm (vpřirozeně kyselých půdách stačí menší vrstva, vostatních případech musí být rašeliny více).

Je-li půda jen oněco méně kyselá (pH 5 až 6), obohatíme ji do hloubky asi 30 cm kvalitní kyselou rašelinou (50až 100litrů na každý čtvereční metr). Slatinná rašelina azahradnický rašelinový substrát nejsou vhodné pro svou víceméně neutrální reakci. Do těžších půd doplníme ipísek, hrabanku nebo částečně zetlelou borovicovou hrabanku.

Na vlhčí polostinná místa, kde plánujeme vysadit rododendrony (skupina B), je potřebné hlubší lůžko – 40 až 50cm. Je-li půda neúrodná, přidáme do ní idobře odležený hnůj (kravský, ne slepičí) nebo kvalitní nevápněný kompost (2 až 4 kg/m2). Výborný je ošetřený substrát po pěstovaní žampiónů.

Slunečná asuchá místa na výsadbu vřesů, vřesovců apodobně (skupina A) mohou mít chudší půdu. Rostliny mají mělčí kořeny astačí pro ně lůžko hluboké asi 25 cm.

TEXT, FOTO aNÁVRHY: Ing.Hana Říhová

Reklama
Reklama

Komentovat