První jarní kedlubny

Kedlubny patří spolu s ředkvičkami a salátem k první jarní zelenině. Najdete mezi nimi ale i řadu kultivarů, které je možné pěstovat také v létě a na podzim, proto můžete kedlubny sklízet prakticky po celou sezonu.

Co potřebujíKedluben je rychle rostoucí zelenina vhodná pro pěstování na zahradě i ve fóliovnících. Daří se jí ve středně těžké, snadno záhřevné půdě bohaté na humus a živiny, nejlépe s neutrální nebo slabě alkalickou reakcí. Doporučuje se podzimní vyhnojení půdy dobře rozloženým kompostem a častá a pravidelná zálivka.Předpěstování a výsadbaU raných odrůd je vždy nejvhodnější klasická hrnkovaná sadba, vypěstovaná z únorového výsevu do poloteplého pařeniště. V přitápěném skleníku se vysévají kedlubny dříve, a to do truhlíků, z nichž se následně přepichují do sadbovačů. Možný je samozřejmě i přesný výsev přímo do sadbovačů s malými hnízdy. Pozor ale, kedlubny nelze vysévat v bytě, je tu na ně příliš teplo. Vysazovaná sadba by měla být vyšší než pět centimetrů. Rané venkovní výsadby se na volné ploše chrání perforovanou folií nebo netkanou textilií. Také u odrůd určených pro letní a podzimní sklizeň je vhodnější výsadba vypěstovaných sazenic ze sadbovačů, ale je možný i přímý výsev na výsevní záhonek nebo do studeného pařeniště, odkud se potom nejsilnější rostlinky přesazují na místo pěstování. Kedlubny pro letní sklizeň se vysévají v první polovině dubna a vysazují koncem května, sazenice pro podzimní úrodu se vysévají v květnu a červnu a vysazují nejpozději do poloviny července. Kedlubny se rychle vyvíjejí a během růstu nepotřebují mnoho péče s výjimkou pletí. Podle odrůdy a ročního období dorůstají do sklizně za pět až devět týdnů po výsadbě.Škůdci kedlubenNejhorším obdobím je pro kedlubny doba po vyklíčení, kdy mohou klíční rostlinky „padat“ kvůli napadení houbovými chorobami. Tomu lze zabránit mořenou sadbou, řídkým výsevem a pravidelným větráním. Kedlubny potom rychle rostou a vysazují se do volného sponu, díky čemuž se jim plísně vyhýbají. Nyní je více ohrožují škůdci. Nejnebezpečnější je určitě krytonosec, který u rostlin vykusuje srdéčko – rostliny následně nerostou, bulvy jsou malé, deformované nebo pukají. Bránit se je možné důkladným zpracováním půdy, které ničí larvy nakladené v půdě. V případě většího ohrožení lze porost chránit netkanou textilií. Podobné poškození má na svědomí také plodomorka, která poškozuje vzrůstné vrcholy rostlin a platí pro ni obdobná ochrana. Spíš nepříjemnými než nebezpečnými jsou pro kedlubny dřepčíci, kteří okusují typickým způsobem listy, rostliny ale ohrožují jen při velikém napadení nebo při poškození hodně mladých rostlin. Nemají však rádi kropení, a proto je můžete omezit pravidelnými postřiky vodou. Kalamitnímu napadení je třeba se bránit insekticidními postřiky nebo pečlivým překrytím porostu netkanou textilií.Odrůdy od jara do zimy‚Dvorana‘ – bílá odrůda tvoří jemně šťavnaté, ploše kulovité světle zelené bulvy se středním ojíněním. Vyniká raností a odolností proti vybíhání a deformaci bulev při nízkých teplotách. Je určena pro všechny způsoby rychlení.’Korfu F1′ – tato bílá hybridní odrůda je rovněž velmi raná a určená k rychlení všemi způsoby a pro celoroční pěstování. Je odolná proti dřevnatění, praskání a přerůstáníbulev. Bulva je ploše kulovitá, s kvalitní jemnou dužninou.’Kossak F1′ – poloraná odrůda kedlubny bílé je vhodná pro polní pěstování. Její velké chutné bulvy odolávají praskání a nedřevnatějí.’Modrava F1′ – odrůda kedlubny modré vyniká raností a odolností k dřevnatění a praskání bulev i vybíhání do květu. Je určená pro jarní a podzimní pěstování. Středně velké ploše kulovité bulvy s kvalitní dužninou lze krátkodobě skladovat, zejména z podzimní sklizně.’Gigant‘ – nezastupitelné místo mezi kedlubnami patří této odrůdě, kterou můžete pěstovat i na vysloveně těžké půdě. Bulvy se sklízejí až do zámrazu, a pokud jsou dobře uskladněné, vydrží až do jara. Kedlubny dorůstají hmotnosti 3–5 kg, proto rostliny vysazujte do sponu50 x 50 centimetrů. Při pěstování z přímého výsevu se semena vysévají na záhon koncem dubna.Kuchyňské použitíBulvy kedluben mají bílou nebo modrou dužninu, nasládlou chuť a charakteristickou vůni. Ke kuchyňské úpravě se však hodí jen mladé a nedřevnaté. Výborně chutnají například zasyrova s čerstvým pečivem, mohou se dusit, vařit a větší kedlubny i plnit masovou nádivkou. Obsahují vitaminy C a PP, z minerálních látek jsou bohaté na draslík, fosfor, železo, vápník a hořčík.FOTO: SHUTTERSTOCK

První jarní kedlubny