Zdroj: iStock

10 klimatických změn, které mění naše zahrady

11. 06. 2022
Diskuze (0)
Sdílet

Zatímco ekologové už dlouhá léta bijí na poplach, co se týče negativních změn přírody, a též klimatu, v důsledku lidské činnosti, stále se najde dost politiků a velkopodnikatelů, kteří to vášnivě popírají. Ale každý, kdo má zahradu už nějaký ten rok, ví své.

V některých oblastech nás v porovnání s minulostí trápí několikaletý nedostatek vody, jinde jsou časté přívalové deště. Vyskytují se také nové nemoci a škůdci, přicházející k nám z jižnějších oblastí nebo z jiného konce světa. Teploty jsou v létě často mnoho dnů za sebou prakticky nesnesitelné a překračují jakékoliv dlouhodobé průměry. I střední a severní země zažívají horka jako nikdy předtím. Problémy způsobují i nezvykle prudké deště, které příliš vysušená půda nedokáže přijmout. Když k tomu přidáme zmírňování teplot během zimy, nedostatek sněhové přikrývky, teplotní výkyvy, ohrožení kroupami, větry a požáry, je jasné, že něco se přece jen děje. Naštěstí zatím máme relativní dostatek vody na zalévání zahrad, ať už vlastní studniční, nebo alespoň z veřejného vodovodu. I když v některých obcích se v horkých letních obdobích objevuje zákaz napouštění bazénů a též zalévání.

Přečtěte si také:
Osm krásných a osvědčených rostlin k vytvoření soukromí v zahradě a na terase

Velký problém představují emise skleníkových plynů. Pokud bychom jejich vypouštění celosvětově zastavili třeba i dnes, jejich nepříznivý vliv bude přetrvávat další desetiletí. Negativní je i úbytek přirozených nepřátel hmyzu, ať už ptáků, netopýrů, žab, nebo mloků, dokonce úbytek hmyzu jako takového. Dlouhotrvající sucha vedou k oslabení, až odumírání dospělých stromů. Z jistého úhlu pohledu přinášejí klimatické změny i jisté výhody, a to v tom, že se posouvají hranice pěstování teplomilných druhů ovoce a zeleniny více na sever – jde například o mandle, kiwi, fíky, hurmikaki a podobně.

Kolekce zeleniny a ovoce

Zdroj: Shutterstock

Ze začátku se škůdci a nemoci na těchto rostlinách téměř nevyskytují, časem však můžeme očekávat, že dorazí i oni. Rizikem takovéhoto pěstování může být vymrznutí těchto jedinců ve studenějším roce, navzdory všeobecnému zvyšování teplot jednou za čas přijde. I když v malém, i my můžeme v zahradě „bojovat“ s klimatickými změnami, například tím, že dáme prostor kvetoucím keřům, louce, a pokud to podmínky dovolí, i velkým stromům. Přímo i nepřímo to pomáhá vytvářet útočiště pro ptactvo, drobné živočichy a hmyz. Kompostováním vrátíme půdě to, co jsme jí v podobě úrody vzali. Zlepšíme tak půdní život a strukturu půdy. Omezme na minimum štěrkové a betonové plochy, které akumulují teplo, „vykašleme“ se na dokonalý trávník vyžadující zbytečně hodně investic, jako jsou voda, energie, herbicidy, hnojiva a naše práce. Krokem vpřed je i management dešťové, případně i tzv. šedé vody.

Přečtěte si také:
Pěstování levandule a její možnosti využití v zahradě

Připravme se na zachytávání dešťových srážek a jejich využití. Taktéž závlahou a výběrem rostlin můžeme ušetřit vodu. Budujme úkryty pro hmyz, samotářské včely a místo prostředků chemických přejděme na přírodní (na bázi olejů nebo v podobě rostlinných výluhů) a biologické (prostřednictvím užitečného hmyzu a hub). Výsadbou různých druhů i původních rostlin podpoříme biodiverzitu. Záleží na každém z nás, na každé zelené ploše a našem přístupu k ní. Ne nadarmo se říká: „Mysli globálně, konej lokálně.“ Kde jinde je nejlepší začít, když ne u sebe?

Mulčování

Organický mulč nejen sníží výpar vody z půdy, ale zabraňuje i její erozi (při běžném průběhu počasí). Zdroj: Shutterstock

1. Půda v ohrožení

Vlivem sucha, větru, ale i přívalových dešťů je ohrožena úrodnost půdy. Větrná a vodní eroze, odnášející drobné půdní částečky, vážně narušuje její strukturu a snižuje obsah živin.

Co můžeme udělat ve své zahradě: Půdu udržujeme v dobrém stavu, aby zůstala zachována její struktura a byla schopná přijímat srážky. Pravidelně ji obohacujeme kompostem či jiným organickým hnojením. Neponecháváme ji „odkrytou“, využíváme mulč a půdopokryvné rostliny, které dokážou významným způsobem bránit erozi. Ve větrných oblastech a ve svahovitém terénu vysazujeme větrolamy a husté keřovité trvalkové linie.

Teploty jsou v létě často mnoho dnů za sebou prakticky nesnesitelné a překračují jakékoliv dlouhodobé průměry. I střední a severní země zažívají horka jako nikdy předtím.

2. Bouřky, přívalové deště, kroupy

Poslední léta ukázala, že je prakticky nemožné přesně předpovědět konkrétní lokalitu bouřek, přívalových dešťů a jejich intenzitu. Bohužel častěji se vyskytují i kroupy. Srážky bývají natolik intenzivní, že za krátké časové období jich spadne takové množství jako dříve za několik týdnů a měsíců. Počasí se mění doslova ze dne na den, ojedinělé nejsou ani desetistupňové rozdíly mezi jednotlivými dny.

kroupy v dlaních

Zdroj: Shutterstock

Co můžeme udělat ve své zahradě: Zmíněným extrémům je těžké se přímo bránit. Nejhorší působení těchto ničivých sil bývá ve svahu. Pomoci mohou spíše krajinářská opatření, například budování liniových pásů zeleně po vrstevnicích, které jsou schopny zadržet velkou část valící se vody. Máme-li jen malé a nízké záhony zeleniny nebo květin a začnou padat kroupy, rozprostřeme na ně co nejrychleji netkanou bílou nebo černou textilii. Textilie ztlumí dopad krup, a škody by tak měly být menší. Mladé sazenice se pokusíme zachránit zakrytím většími květináči obrácenými dnem vzhůru.

3. Sucho

Každý rok je sušší jaro i léto, to je jasné. Jisté přirozené výkyvy kdysi doplnily alespoň zimní srážky. Avšak i těch je v posledních letech stále méně. V některých lokalitách odumírají i dospělé stromy s hlubokými kořeny.

Co můžeme udělat ve své zahradě: Ve vlastní zahradě můžeme vyschnutí rostlin předcházet, alespoň dokud dokážeme zachytávat dešťovou vodu a dokud není zákaz zalévání z veřejného vodovodu. Ale náklady se zvyšují. U výsadeb v lokalitách postižených suchem dáváme přednost suchomilnějším druhům a kultivarům. Suchu lépe odolávají rostliny s šedými, kožovitými a sukulentními listy. Vodou šetří i cílená zálivka, mulčování záhonů a mladých výsadeb. Výsevy venku v záhoně v suchém a teplém období po zálivce přikrýváme netkanou textilií, což umožní rostlinám vyklíčit. Přikrývání porostů využíváme i později, protože se tím sníží vypařování vody listy.

Polévání bylinek

Dešťovou vodu ze střechy zachycenou v nádržích využíváme k zálivce. Zdroj: Shutterstock

4. Sezonní posuny

Dřívější nástup jara a pozdější příchod zimy nás často potěší. Ale s vyššími teplotami na jaře souvisí dřívější kvetení a s tím i větší riziko pomrznutí květů nebo malých plodů, protože v našich podmínkách může mrznout až do poloviny května. Otázkou také je, zda během předčasného kvetení létá už dostatek opylovačů. Na jejich výskyt a množství jsou zase v potravním řetězci navázáni ptáci, domácí i stěhovaví.

hnízdění ptáků

Někteří odborníci říkají, že z důvodu narušení synchronicity vrcholu hmyzí populace v období hnízdění ptáků, ale i z důvodu úbytku hmyzu jako takového je dokrmování ptactva vhodné celoročně. Zdroj: Shutterstock

V době hnízdění a péče o své potomstvo nemusí v tom „správném“ čase najít dostatek potravy. Když se tito živočichové nebudou schopni v relativně krátké době adaptovat na změny, nebudou ani schopni brzy na jaře vzít na sebe funkci opylovačů a na podzim nenajdou včas úkryt k přezimování. Posun v termínech a návaznostech, které příroda ověřila stovkami let, však může způsobit i přemnožení některých hmyzích škůdců.

Co můžeme udělat ve své zahradě: Pěstujeme co nejširší škálu rostlin s odlišným nástupem kvetení, růstu a dozrávání plodů, aby si hmyz, a následně i ptáci dokázali najít dostatek potravy. V zemědělské krajině nebo i ve městech, kde jsou přírodní vztahy zcela narušeny, můžeme ptáky přikrmovat i celoročně.

Správně zvolená ochrana pomůže vašim rostlinám spolehlivě odolat kolísání zimních teplot, náporům větru a sněhu. Jako ochranu můžete použít různé dnes už běžně dostupné materiály jako např. jutovinu.

5. Příliš intenzivní sluneční záření

Vysoké teploty, nedostatek vody a zároveň intenzivní sluneční záření vedou v některých případech ke spálení listů i plodů citlivých rostlin. Stává se to například na révových listech nebo na rajčatových plodech.

Jabloň

Zdroj: Shutterstock

Co můžeme udělat ve své zahradě: Postupujeme podle zkušeností z lokality, kde se nacházíme. Citlivé rostliny vysazujeme na stanoviště s odpoledním přistíněním (nejpřirozenější stín vrhají stromy). Spálení pletiv se může zabránit i zakrytím rostlin bílou netkanou textilií.

6. Větrné smršti

Globální oteplování a odlesňování celých velkých území vedou ke změnám v atmosféře. Větrné smršti dokážou nepříjemně překvapit. Ničí všechno, co jim přijde do cesty, lámou a vyvracejí velké stromy, způsobují erozi půdy, vysušují.

Co můžeme udělat ve své zahradě: Proti velkým větrným smrštím je téměř nemožné se ubránit. Co se týče nadprůměrně silných větrů, pomáhá pokryv půdy rostoucími rostlinami (v porovnání s odkrytou půdou) i linie hustých keřů. Při výběru stromů dáme přednost pomalu rostoucím dřevinám vytvářejícím pevné dřevo a hluboko kořenícím rostlinám, které jsou lépe schopné odolávat zlomení a vyvrácení.

Žlutá květina

Zdroj: Shutterstock

7. Mizení druhů

Čím více druhů rostlin je v přírodě tím více je i hmyzu a živočichů. Když se podíváme do zemědělské krajiny, kde chybí stromy, keře i byliny, nebo na monokulturní lesy, je jasné, že tyto plochy jsou velmi chudé na druhy. Mnohé už dokonce vyhynuly nebo k tomu směřují.

Přečtěte si také:
Srpen v zahradě: Tipy a triky pro kvetoucí zahradu a dobrou úrodu

Co můžeme udělat ve své zahradě: Naše zahrada se může stát ostrovem různorodosti života. Čím pestřejší výsadbu s různým typem květů a obdobími kvetení zvolíme, tím větší druhové spektrum hmyzu se u nás může vyskytovat.

Barevná divoká zahrada

Právě naše zahrady se v městské nebo silně zemědělské krajině mohou stát útočištěm různých druhů hmyzu a ptactva, stačí pro to vytvořit vhodné podmínky. Zdroj: Shutterstock

8. Nové druhy škůdců a nemocí

Vlivem zvyšování se průměrných ročních teplot, ale i vlivem dovozu zboží se u nás objevují nové nemoci a škůdci. Bohužel často nemají přirozené nepřátele, a tak se výrazně šíří. Musíme vynakládat mnoho úsilí, abychom vůbec dosáhli úrody zeleniny. Dobrým příkladem škůdce je plzák španělský, ale i nový škůdce ořechů vrtule ořechová. Nedávno přibyla i černopáska bavlníková, škodící na rajčatech, a zavíječ zimostrázový, jehož housenky požírají zimostráz. Za jejich šířením jsou i slabé zimy, které jim umožňují přezimovat.

mole

Zdroj: Shutterstock

Co můžeme udělat ve své zahradě: Učíme se poznávat nové nemoci a škůdce. Pokud se dá, pokoušíme se je likvidovat mechanicky, sběrem, případně umísťováním lepových pásů na stromy. Další možností je jejich likvidace prostřednictvím cizopasných organismů nebo chemie.

Nové druhy škodců, které mají často původ v teplých exotických krajinách, mají šanci na přežití v našiich zemepisních šířkách i díky slabším zimám.

9. „Plevel“, který je těžké zničit

V naší zemi přibývají nepůvodní druhy, které se začínají nekontrolovatelně šířit. Souvisí to jednak se změnou klimatu, ale i s globálním obchodem. Tyto rostliny se objevují i v našich zahradách. Mnohé z nich jsou invazní, velká většina patří mezi potenciálně invazní. Protože některé představují pro přírodu u nás nebezpečí, jejich výskyt dokonce řeší i zákon. Jejich životaschopnost je tak velká, že bývá velmi náročné zbavit se jich. Největší riziko spočívá ve vytlačování našich původních druhů.

plevel

Zdroj: Shutterstock

Co můžeme udělat ve své zahradě: Učíme se poznávat nebezpečné a invazní druhy rostlin, a když je v zahradě objevíme, co nejdříve je likvidujeme a nedovolíme jim rozrůst se. Včasné mechanické zničení navíc vyloučí pozdější použití herbicidů.

Přečtěte si také:
Zahrada pod korunami stromů? Známe rostliny, které tu budou nejen úspěšně růst, ale potěší i svým přitažlivým vzhledem

10. Prach a škodliviny v ovzduší

Čím blíže k městu, cestě nebo továrně se nachází naše zahrada, tím víc se setkáváme s prachem a škodlivinami v ovzduší. Hodně se mluví a píše i o nadbytku oxidu uhličitého v atmosféře, což vede ke skleníkovému efektu.

Chlapeček se stromečkem v zahradě

Výběr druhu dřeviny přizpůsobíme lokalitě výsadby a probíhajícím změnám. Zdroj: Shutterstock

Co můžeme udělat ve své zahradě: Zeleň je výborný mechanický i biologický filtr. Listy zachytávají z ovzduší prach a různé škodlivé látky. Každá rostlina váže oxid uhličitý, který využívá v procesu fotosyntézy na stavbu svého těla. Čím více zeleně vysadíme ve vlastní zahradě, od stromů přes keře až po byliny, tím čistší vzduch budeme dýchat. Mezi listnáče zamíchejme i jehličnany.

Text: Monika Králová, redakčně upravila Lucia Blažiová

Foto: Shutterstock, iStock

Zdroj: Časopis HOME Speciál

Kategorie: Zahrada
Tagy: celoroční záhrada klimatické změny práce v zahradě rady a tipy udrzba zahradní půda zahrady
Sdílejte článek

Diskuze