Čím ošetřit dřevo v exteriéru

Abyste si vybrali správný nátěr, respektive systém, který dřevu zabezpečí vhodnou ochranu, musíte si nejdříve ujasnit, co přesně potřebujete a jaké dřevo chcete ošetřit.
Reklama

Dřevo, které je vystavené vnějším vlivům, je obvykle potřebné chránit proti biologickým škůdcům, hlavně houbám a dřevokaznému hmyzu, a také proti povětrnostním vlivům, tedy vodě, vlhkosti a působení UV záření a vzdušného kyslíku.

Takováto ochrana se nejčastěji zabezpečuje dvěma typy přípravků – první nátěr tvoří napouštědlo, které chrání proti biologickým nepřátelům, další nátěr (lazura, lak nebo barva) chrání před působením vody a slunce. Existují však i přípravky, které se postarají o obojí – například napouštědlo a lazura v jednom. Dvojitou ochranu dokážou zabezpečit i některé oleje. Nabídka je opravdu široká a možností je mnoho. Podle čeho si tedy vybrat?

Podle dřeva

Každé dřevo se chová jinak – záleží na tom, zda jde o měkkou, nebo tvrdou dřevinu, zda je dřevo nové, nebo staré a narušené sluncem, jak je upravený jeho povrch… Ve všech případech je pro výběr nátěru důležitá nasákavost.

Tvrdé dřevo je hustší a mnohem méně nasákavé než měkké dřevo. Na impregnační ošetření tvrdých druhů se všeobecně doporučují hlavně oleje, na ochranu měkkých dřevin jsou zase vhodnější olejové lazury. Hlavně u exotických dřevin, které bývají mimořádně tvrdé a husté, je nutné vybírat nátěr velmi pozorně a zvolit pouze takový, který je na ně vyloženě určený.

Běžné staré neošetřené dřevo, které je narušené povětrnostními vlivy, mívá zase mimořádně nasákavý povrch. V tomto případně je nejvhodnější hloubkové napouštění – impregnační nátěry totiž dobře vsáknou do hloubky dřeva. Naopak, u krycích nátěrů, které vytvářejí na povrchu vrstvu, hrozí, že se časem odloupnou spolu s narušenými povrchovými vrstvami dřeva. Proto pokud je chcete použít, musíte staré dřevo odstranit až po zdravý masiv.

Broušené dřevo má na povrchu roztřepená vlákna, která fungují jako knoty, proto ochotněji vpíjí nátěry (čím hrubší je broušení, tím lépe se nátěry do dřeva vpíjejí). Může se napouštět, ale také chránit nátěry, které vytvoří na povrchu krycí film. Naopak, při hoblování vzniká velmi hladký povrch, který vpíjí nátěry velmi špatně. Proto je dobré ho buď přebrousit, nebo upřednostnit krycí nátěr před impregnačním.

zahradní nábytek

Foto iStock

PRAKTICKÝ TIP

Pokud chcete porovnat ceny výrobků, neporovnávejte sumy za balení či litr, ale to, kolik vás bude stát natření 1 m2 v potřebném počtu vrstev. Každý přípravek může mít totiž jinou vydatnost a jiný postup při aplikaci.

Podle místa použití a pravidel obnovování

Důležité je i to, kde je dřevěný prvek použitý – v jaké míře je vystavený povětrnostním vlivům nebo mechanicky namáhaný a jaká je možnost renovování nátěru. Ve všeobecnosti totiž platí, že každý nátěr je nutné obnovit dřív, než se opět viditelně poškodí. Jelikož poškozený nebo narušený nátěr dřevo dostatečně nechrání, může dojít k jeho degradaci, nabobtnání, deformacím, praskání nebo napadení mikroorganismy.

Například impregnaci olejem je nutné obnovovat minimálně jednou za rok, proto se používá hlavně na terasy, jejichž plocha je dobře dostupná, nebo na zahradní nábytek. Obnova nátěru je ale zcela jednoduchá – není potřebné přebroušení, stačí nanést novou vrstvu oleje. Pokud pro vás není každoroční natírání problém, klidně tedy můžete použít olej i na fasádu či zahradní altánek.
Naopak, silnovrstvé lazury mají asi nejdelší životnost – asi 6 až 8 let, renovace je však podstatně náročnější. Nejdříve se totiž musí starý nátěr obrousit, aby se nový mohl znovu ukotvit do dřeva, a pokud promeškáte dobu obnovy, nevyhnete se důkladnému broušení. Podobně jako lak, i lakové lazury vytvářejí na povrchu vrstvu, která je náchylná na poškození při větším namáhání prvku, například při prohýbání trámů. Proto se doporučuje používat je pouze na prvky, u nichž se neočekává změna tvaru nebo objemu působením zatížení či vlhkosti a které jsou bezproblémově dostupné.

Při přípravě povrchu a nanášení nátěru je vždy potřebné řídit se návodem výrobce. Dřevo musí být odmaštěné, čisté a suché, povrch se musí přebrousit tak, aby se odstranily poškozené vrstvy až po zdravé dřevo. Při renovaci je prvním krokem odstranění všech starých neprůdušných nátěrů, průdušné nátěry stačí důkladně vyčistit.

Podle složení

V tomto případě jde hlavně o ekologické hledisko. Nejvíce přírodním, a tedy ekologicky nejšetrnějším způsobem ošetření dřeva v exteriéru, je olejování. U ostatních typů ochranných nátěrů jsou obvykle k dispozici rozpouštědlové nebo vodou ředitelné přípravky. Rozpouštědlové nátěrové hmoty mají o něco delší životnost, do dřeva pronikají hlouběji a bývají pružnější. Časem však obvykle žloutnou a při práci s nimi se nevyhnete použití organických rozpouštědel. Pro životní prostředí jsou šetrnější nátěry ředitelné vodou, které neobsahují žádná rozpouštědla či jiné škodlivé látky. Při práci nezapáchají a při čištění štětců či použitých nástrojů si vystačíte s vodou. Mají sice obvykle o něco kratší životnost, ale jejich výhodou je výborná UV stabilita (časem nežloutnou).

Podle vzhledu

Jde vám o přirozený vzhled a kresbu dřeva? V tom případě zvolte olej nebo tenkovrstvou lazuru, které se do dřeva úplně vsáknou, takže nemění ani pocit při dotyku. I když ani laky a silnovrstvé lazury výrazně nemění vzhled dřeva, na jeho povrchu vytvoří viditelnou a citelnou vrstvu. Ta však chrání dřevo nejen před povětrnostními vlivy, ale i před mechanickým poškozením, navíc se snadno čistí – stačí hadr a voda. Pokud máte rádi pestré barvy, chcete sjednotit různorodou barevnost staršího dřeva nebo skrýt skvrny po tmelení, vhodné jsou zase barevné nátěry.

dřevěné fasády,

Na dřevěné fasády, které by měly působit přirozeně, a konstrukční prvky jsou ideální tenkovrstvé lazury, případně oleje. Pronikají totiž hluboko do dřeva, jehož povrch zůstává přirozený a pružný. Tmavší lazury mají všeobecně lepší odolnost proti UV záření, proto se světlejší odstíny doporučují spíše do interiéru. Foto archiv redakce

Napouštědla

Pronikají hluboko do dřeva a chrání ho před dřevokazným hmyzem, modráním či různými druhy hub a plísní. Používají se jako úplně první nátěr, který slouží na preventivní ochranu suchého a zdravého dřeva. Pokud je dřevo už napadené, musíte hmyz nejdřív zlikvidovat na to určenými přípravky. Plísně nebo houby je potřebné nejdříve mechanicky odstranit a následně dřevo přebrousit. Až potom ho můžete ošetřit napouštědlem.

Jelikož napouštědla nechrání před vlhkostí ani ultrafialovým zářením, po této impregnaci by měla následovat další ochranná vrstva – lazura, lak nebo barva. Vrchním nátěrem se zároveň napouštědlo zafixuje, aby se ze dřeva nevymylo.

Tenkovrstvé lazury

Setkáte se u nich i s označením napouštěcí či olejové lazury. Vsáknou do dřeva a stanou se jeho součástí, nevytvářejí tedy na povrchu vrstvu, která by mohla popraskat nebo se olupovat. Chrání dřevo před ultrafialovým zářením a dodávají mu schopnost odpuzovat vodu, která se do něj nevsakuje, ale stéká po povrchu, pára však může uniknout ven. Zachovávají tedy přirozenost dřeva a spolehlivě chrání i to, které pracuje a praská. Tenkovrstvé lazury se také snadno obnovují – stačí dřevo očistit a jednoduše ho znovu natřít. Bez broušení či pracné přípravy. Jsou proto vhodné i na méně vyschlé prvky, na altánky, přístřešky či jiné dřevěné konstrukce. Lazury jsou v nabídce v různých odstínech, takže s nimi můžete „přeměnit“ například smrk v ořech. V exteriéru vydrží asi dva až šest let.

Různé druhy nátěrů chrání dřevo různými způsoby před vlhkostí a účinky UV záření, některé zvyšují tvrdost povrchu, usnadňují čištění či mění vzhled dřeva. Vybírat byste si z nich měli podle typu dřeva, podmínek, jakým bude vystavené, způsobu používání a požadavků na údržbu, vašich představ o vzhledu, ale i podle možností obnovy nátěru.

Silnovrstvé lazury

Nebo také lakové lazury. Vsakují se do dřeva jen minimálně, ale vytvoří na povrchu ochrannou vrstvu podobně jako lak. Zabarví dřevo na požadovaný odstín, chrání ho před UV zářením, vodou i mechanickým poškozením. Jelikož vytvářejí na dřevě hezký neprůdušný film, který brání pronikání vody a páry v obou směrech, používají se na prvky z dobře vysušeného dřeva, které se neprohýbají ani jinak výrazně nemění tvar ani rozměry (vlivem zatížení nebo změn vlhkosti) – například na dveře, okenní rámy či okenice. Uplatní se i při renovacích, kde je potřebné překrýt starší nátěry nebo částečně skrýt nedostatky povrchu. Jelikož povrch vytvořený lakovou lazurou se dobře čistí, hodí se tam, kde se dřevo snadno ušpiní – kromě oken a dveří to může být i zahradní nábytek či zábradlí, ty by však měly být chráněné střechou. Silnovrstvé lazury určitě nejsou vhodné na trámy a jiné konstrukční prvky, z nichž by se po čase začaly olupovat. Při vhodném použití jsou poměrně trvalé, jejich obnova je ale pracnější a její zanedbání se nevyplácí.

modré okenice

Na okenice, okenní rámy, dveře a další stabilní dřevěné prvky jsou vhodné nátěry, které na povrchu vytvářejí odolnou ochrannou vrstvu, jako jsou silnovrstvé (lakové) lazury, laky nebo krycí barvy. Zvyšují pevnost povrchu a dobře se čistí, nátěry vhodné na okna mívají i tzv. anti-blocking efekt, který zabezpečí, aby se rámy neslepily. Barevným nátěrem můžete překrýt drobné chybičky krásy a dodat dřevěným prvkům osobitý styl. Foto iStock

Bezbarvé laky

Dosáhnete s nimi ještě tvrdšího povrchu a dokonalejšího uzavření pórů dřeva než u lakových lazur. Vytvářejí tvrdou průsvitnou vrstvu odolnou proti otěru, která může být matná, lesklá i polomatná. Laky určené do exteriéru obvykle obsahují i UV absorbéry, které chrání dřevo před žloutnutím. Předností laků je hlavně zvýšení mechanické odolnosti povrchu, druhou stranou této mince je však to, že se při opravách hůř odstraňují. Vytvářejí spolehlivou ochrannou vrstvu – patří sem i známý lodní lak, který je vhodný i na nátěry dřeva ve vlhkém prostředí. Nevýhodou naopak je, že lak povrch dřeva uzavře a hůř odolává vysokým teplotám, což se projeví hlavně na místech vystavených intenzivnímu slunci. Na exponovaných plochách je proto nutné nátěr častěji obnovovat.

Oleje

Nejčastěji je jejich základem lněný olej, jde tedy o nejpřírodnější ochranu dřeva. Vysychavé oleje se vlivem kyslíku a ultrafialového záření mění na tvrdý polymer, který se naváže na dřevěná vlákna. Olej proniká hluboko do dřeva, zvýrazňuje jeho kresbu a na povrchu nezanechává žádnou vrstvu. Dřevo ošetřené olejem odpuzuje vodu, a jelikož povrch zůstává průdušný, případná vlhkost z něj může unikat. Oleje jsou vhodné na dřevěné fasády, terasy, přístřešky, zahradní nábytek, okna a okenice, dokonce i na zvětralé dřevěné plochy. Mohou obsahovat i barevné pigmenty či účinné látky na preventivní ochranu před řasami a houbami, do bezbarvých se přidávají UV absorbéry, které brání zešednutí dřeva.

Oleje vytvrzují povrch dřeva a chrání ho před vodou, účinkují však jen krátkodobě, proto se musí nátěr obnovovat asi 1- až 2krát ročně. Stačí ale jen přetření bez broušení. Je také potřebné počítat s tím, že takováto úprava je definitivní, protože mastný povrch už nelze lazurovat ani lakovat.

Krycí barvy

Barevný nátěr úplně překryje původní povrch, zvyšuje jeho mechanickou odolnost a chrání ho proti vodě i UV záření. Po naimpregnování dřeva napouštědlem se obvykle nanáší základní barva. Jejím úkolem je překrýt všechny nedostatky (po jejím přebroušení získáte ideální hladký povrch) a zlepšit spojení vrchního barevného nátěru s podkladem. Základní barvy se vyrábějí jen v několika odstínech, což však není podstatné, protože na závěr se překryjí vrchní barvou – obvykle jde o univerzální barvy vhodné na různé materiály, které mohou být matné, polomatné i lesklé a podobně jako u lazur si můžete vybrat mezi syntetickými a vodou ředitelnými (akrylátovými).

Krycí barvy jsou vhodné v podobných případech jako lakové lazury, na rozdíl od nich však nabízejí širší škálu barev a výraznější odstíny. Používají se hlavně tehdy, když chcete překrýt starší nátěry, skrýt opravy tmelem či jiné chybičky krásy, sjednotit barevný odstín dřeva nebo se vám jednoduše jen žádá oživení.

PŘIPRAVILA: ERIKA KUHNOVÁ
FOTO: ISTOCK, CHEMOLAK, HORNBACH
Zdroj: časopis HOME

Reklama

Komentovat