Co zasadit pod stromy?

Reklama

S potřebou vysázet místa pod vysokými stromy se můžeme setkat jednak ve velkých zahradách, kde budeme chtít například přetvořit okraj lesa, jednak na malých pozemcích, kde je potřeba umět využít opravdu každý kout.

 

Pravidla podsadby stromů K vysázení pestré spodní bylinné etáže jsou vhodné především ty stromy, které mají hlouběji uložený kořenový systém (viz tabulka). Tato zásada platí hlavně u extenzivně udržované zeleně, například v okolí chat a chalup. Před plánovanou podsadbou je dobré velmi tmavým a hustým stromům prosvětlit korunu, případně zkrátit některé větve. Rostliny je nejlepší vysazovat brzy na jaře, kdy jsou stromy ještě bez listů a propouštějí více světla. Saďte opatrně, a je-li to možné, pokuste se vybírat místa mezi hlavními kořeny.


Výpis druhů:
1 – jeřáb (Sorbus)
2 – keříková růže – šípková nebo svraskalá (Rosa canina nebo R. rugosa)
3 – skalník vodorovný (Cotoneaster horizontalis)
4 – ořechoplodec klandonský (Caryopteris clandonensis)
5 – svída (dřín) kanadská (Cornus canadensis)
6 – ostřice Buchananova (Carex buchananii)
7 – bergenie srdčitá (Bergenia cordifolia)
8 – kakost himalájský (Geranium himalayense)
9 – bříza (Betula)
10 – svída bílá (Cornus alba ‚Sibirica‘)
11 – líska (Corylus)
12 – rodgersie znožená, stopkolistá (Rodgersia podophylla)
13 – kakost krvavý (Geranium sanguineum)
14 – náprstník červený (Digitalis purpurea)
15 – ostřice japonská (Carex morrowii ‚Variegata‘)
16 – slivoň, trnka obecná (Prunus spinosa)

Aby trvalky pod korunami stromů úspěšně rostly, je dobré obnovit zde humusovou vrstvu. Měli byste půdu měkce okopat nebo alespoň provzdušnit vidlemi tak, abyste neporušili kořenový systém dřevin. Potom na povrch přidejte listovku, kompost a kvalitní zahradní zeminu, maximálně však v tloušťce 20 cm v nakypřeném stavu, jinak budou stromy trpět nedostatkem kyslíku.

I když se občas můžeme dočíst, že pod ořechy se pro agresivní půdu po rozložení jejich listů podrostovým rostlinám nedaří, zde vidíme pravý opak. Tuto scenerii vytvořil zahradní architekt Reinhard Oberleitner ve své ukázkové zahradě v rakouském Orndingu, ale nevíme, jak dlouho zde rostliny jsou – tento kout jeho zahrady však dokazuje, že stínomilné rostliny při správné péči bujně porostou i pod ořechem. Právě pod ním a pod dalšími ovocnými stromy je umístěno toto příjemné jednoduché letní odpočívadlo. FOTO: Ing. Hana Říhová Kořeny bříz jsou husté a rostou mělko pod povrchem, proto se pod ně dají vysadit jen rostliny, které snášejí sucho. Vřes je pro břízu i pro borovici ideálním partnerem. FOTO: Ing. Hana Říhová
V přírodně laděných zahradách jsou vhodným podrostem borovic vřesy a vřesovce. U nich starosti se zálivkou odpadnou. FOTO: Ing. Hana Říhová Kdo dává přednost estetice před užitkem, může například pod starými slívami vytvořit půvabnou přírodní scenerii v asijském stylu FOTO: Ing. Hana Říhová

Na jaře, během pučení a v hlavní růstové fázi (do konce června), odčerpávají stromy z půdy nejvíce vláhy, jejich koruny navíc fungují jako deštníky, proto hlavně v tomto období sledujte vlhkost zeminy pod nimi a podle potřeby rostliny zalévejte.

 

Podrost pod starými smrky je záměrně komponován tak, aby z bývalého okraje lesa vytvořil něco mezi lesem, parkem a zahradou. Díky prořídnutí stromů se půda pod nimi prosvětlila a udrží se zde i trávník, díky němuž zahradní prostor působí upraveně a útulně. Ve velkých plochách se tu skvěle uplatňují vděčné kakosty.  FOTO: Ing. Hana Říhová Různé druhy bohyšek (host) vytvořily malebný podrost pod mohutným javorem.  FOTO: Ing. Hana Říhová

V létě pomůže udržet vlhkost v půdě po delší dobu vhodný mulč. Často používaná kůra není přitom jediným řešením, můžete tu například ponechat část listí z minulé sezóny nebo využít rozdrcenou slámu, jemnou štěpku ze zahradního odpadu, suchou trávu v malé vrstvě a podobně. Kdo chce rostlinám přilepšit a má dost času a sil, může vytvořit z nahrubo rozdrcených přesliček, kostivalu, meduňky či jeteliny hnojivý mulč, který dodá půdě potřebné minerály.

Na podzim je dobré nechat opadané listí ležet pod stromy.

Některé z trvalek, vhodných pro výsadbu pod stromy

Některé z trvalek
mochnička (Waldsteinia)
zběhovec plazivý (Ajuga reptans)
kopytník (Asarum)
sasanky japonské (Anemone japonica ‚Honorine Jobert’)
tlustonitník klasnatý (Pachysandra terminalis)
svída (dřín) kanadská (Cornus canadensis)
dlužicha purpurová (Heuchera Palace Purple)
mitrovka velkokvětá (Tellima grandiflora)
papratka japonská (Athyrium niponicum ‚Metallicum‘)
ostřice japonská (Carex morrowii ‚Variegata‘)
ostřice chabá (Carex flacca)
ostřice převislá (obrovská) (Carex pendula (maxima))
ostřice (Carex petriei)
ostřice Buchananova (Carex buchananii)
rodgersie znožená (Rodgersia podophylla)
bohyška (Hosta)
pomněnky (Myosotis)
škornice (Epimedium)
sasanka hajní (Anemone nemorosa)
kokořík (Polygonatum)
dymnivka dutá (Corydalis cava)
jaterníky (Hepatica)

 

čechrava Arendsova (Astilbe x arendsii)
vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata)
čemeřice (Helleborus)
kakosty (Geranium) – horský, himalájský, vznešený, oddenkatý a další
metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa)
podezřeň královská (Osmunda regalis)
pérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris)

Vždyzelené trvalky
barvínek (Vinca)
hluchavka pitulník (Lamium galeobdolon)
břečťan (Hedera)
bergenie (Bergenia)
ostřice (Carex)
polštářovité kostřavy (Festuca gautieri)
 
Rostliny přetrvávající na místě samovýsevem
náprstník červený (Digitalis purpurea)
mákovník velšský (Meconopsis cambrica)
 
Cibuloviny
ladoňka sibiřská (Scilla siberica)
šafrán (Crocus tommasinianus)
brambořík (Cyclamen)
talovín zimní (Eranthis hyemalis)
sněženky (Galanthus nivalis)
bledule (Leucojum vernum)

TEXTNÁVRHY: Ing. Hana Říhová 
FOTO: Ing. Hana Říhová 
Odpovědná redaktorka: Zuzana Hošková
Zdroj: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.
{R1}

Reklama
Reklama

Komentovat