Ekologické náhrady hnojiv, které udělají vaší zahradě dobře

Na syntetická hnojiva jsme si během let tak zvykli, že už jsme mnohdy zcela zapomněli na to, jak je jejich použití zbytečné.
Reklama

Samozřejmě jistě namítnete, že hnojiva pro okrasný trávník jen těžko nahradíme jinou alternativou, což je pravda, ale v užitkové zahradě, na které konec konců pěstujeme svoji vlastní potravu, bychom měli dát zelenou spíše ekologickým náhradám, které byly naprostou samozřejmostí ještě nedávno.

Reklama

Někteří zahrádkáři stále v této době hnojí zahradu výhradně přírodními hnojivy a syntetické hnojivo je pro ně prakticky neznámé, ale ne vždy tomu tak je. Ono totiž použití chemických hnojiv je snadné a pohodlné, protože na pohnojení zahrady použijeme ve srovnání s kompostem a hnojem jen malé množství, zatímco použití přírodních hnojiv, jejichž prostřednictvím do půdy kromě živin dodáváme i organickou hmotu, je prostě náročnější.

Abychom ale ze syntetických hnojiv nedělali jen černou ovci, je třeba zmínit, že problém jejich užití je hlavně v nesprávné aplikaci. Vzhledem k tomu, že hnojiva obsahují živiny v koncentrovaném množství, stačí jich do půdy zapravit jen malé množství. Jenže s tím se většinou nespokojíme a hnojení několikrát během sezony zopakujeme, takže půdu zasolíme a přebytečné živiny eutrofizují podzemní vody, kterých je už tak málo.

Stejně tak je pravdou, že jen těžko najdeme ekologickou alternativu trávníkových hnojiv. Pokud se tedy nechcete perfektního zeleného koberce vzdát, zkuste hnojení pokud možno minimalizovat a raději se zaměřte na hnojiva pomalu rozpustná, která sice stojí o něco víc, ale živiny se z nich uvolňují postupně, takže nedochází k takovým škodám.

Hnůj k nezaplacení

Hnůj od hospodářských zvířat vždy byl základem výživy pro všechny polní i zahradní plodiny, dnes už tomu ale tak není a hnojí jím spíše ti, co sami chovají hospodářská zvířata nebo k tomuto skvělému materiálu mají snadný přístup. Hnoji bývá vyčítáno nerovnoměrné zastoupení živin, což je pravda, ale všeobecně je zahalen jen samými pozitivy. Kromě živin do půdy doplní pěknou zásobu živin a užitečných mikroorganismů, které jsou pro fungování půdního systému nepostradatelní. Jenže i hnůj od různých druhů zvířat má různé vlastnosti. Pro hnojení se nejlépe hodí hlavně hnůj s nízkým obsahem vody, což splňuje hlavně ten kravský či koňský. Lze použít i ovčí, ale ten bývá obtížně dostupný. Naopak nevhodný je prasečí.

Nejkvalitnějším hnojem je ten kravský nebo koňský. foto: Lucie Peukertová

Kompost je klasika

Na každé zahradě kromě úrody sklízíme také velké množství organické hmoty, která by určitě neměla končit na skládce. Raději ji využijte na výrobu kompostu. Ten samozřejmě nevyrábíme pouze z organické hmoty, důležitá je také hmota „hnědá“ neboli minerální. Kompostem lze hnojit prakticky všechny skupiny rostlin a ten dobře zetlený snesou dokonce i jedlé cibuloviny, které nesnáší hnojení hnojivy s obsahem organické hmoty.

Dobře rozložený kompost je vhodným hnojivem prakticky pro všechny skupiny okrasných i užitkových rostlin. foto: Lucie Peukertová

Dřevěné uhlí

Dřevěné uhlí patří zatím k nevyužívaným hnojivům, která ještě stále čekají na své objevení, ale přesto to není žádná novinka. Tímto materiálem hnojili svou půdu lidé již před mnoha tisíciletími. Je dokázáno, že půda hnojená dřevěným uhlím, nikoli popelem, což se často zaměňuje, nedegraduje a je trvale úrodná.

Zelené hnojení

Skvělou náhradou umělých hnojiv jsou také výsevy rostlin označovaných jako zelené hnojení. K tomuto účelu se používají různé druhy bylinek i pícnin, které jsou pro půdu užitečné z mnoha důvodů. Některé druhy mají na svých kořenech kořenové hlízky osídlené bakteriemi, které přeměňují vzdušný dusík na sloučeniny přijatelné pro rostliny, takže půdu vlastně hnojí dusíkem, a jiné jsou zase prospěšné, protože půdu obohatí svou organickou hmotou. Navíc zabraňují i vzcházení plevelů a kryjí půdní povrch. Dají se pěstovat jako předplodina, meziplodina, podsev pod vzrůstnými druhy zeleniny nebo na konci vegetace.

Zelené hnojení lze vysévat od jara do podzimu, dokonce i v průběhu pěstování hlavní plodiny. foto: Lucie Peukertová

Výroba bylinné jíchy

Bylinná jícha je zřejmě na výrobu nejméně náročné hnojivo, se kterým si poradí prakticky každý, na jeho výrobu budete potřebovat pouze dvě základní suroviny, a to nať planě rostoucích bylin a vodu. Všeobecně nejpoužívanější je jícha nebo zákvas z kopřivy dvoudomé, která je všudypřítomná. Ideálně k tomuto účelu využijte ještě nekvetoucí a mladé rostliny.

Bylinnou jíchu si připravíte snadno z planě rostoucích rostlin. Hodí se hlavně na přihnojování během vegetace.foto: Lucie Peukertová

Na jeden kilogram čerstvých kopřiv spotřebujete 10 l vody. Kopřivy nakrájejte na menší kusy a zalijte vodou. Jícha je poměrně agresivní, takže by její výroba měla probíhat v nádobě z odolného materiálu. Zapomeňte na nádoby z kovu a raději volte třeba plastový kbelík, ke kterému máte i víko. Hnojivo bude hotové přibližně za dva týdny, každý den jíchu promíchejte, aby se do kapaliny dostal vzduch. Pro zmírnění zápachu se doporučuje přidat kamennou moučku.

Bylinné zákvasy lze vyrobit z různých druhů na zahradě rostoucích bylin, ale chybu neuděláte ani planě rostoucím sortimentem. Dobrou službu odvede také heřmánek pravý, vratič nebo kostival. Jíchu nikdy nepoužívejte v koncentrované podobě, ale řeďte ji v poměru 1:10 vodou. Hnojivou zálivku aplikujte výhradně na mírně vlhký povrch, aby nedošlo k popálení kořenového vlášení pěstovaných rostlin.

Hnojíme během vegetace a hnojivo nejlépe dopřejte plodinám náročným na dusík, což jsou tykve, rajčata, brambory, řepa nebo okurky.

Text a foto: Lucie Peukertová

Reklama
Reklama

Komentovat