I v městské zahradě se můžete těšit z koutku plného užitečných stromů a kerů
S tímto pojmem jste se určitě už někdy setkali. Dnešní doba totiž přeje jedlým zahradám. Mnozí zahrádkáři se striktně distancují od všeho syntetického a snaží se zužitkovat každý metr čtvereční své zahrady. Jenže oproti předešlým desetiletím se vše snažíme dělat tak nějak jinak, více ekologicky a smysluplně s odkazem na hospodaření našich předků.
I v městské zahradě se můžete těšit z koutku plného užitečných stromů a keřů, pod kterými se bude skvěle dařit bylinkám nebo ovocným rostlinám. Jedlý les má prostě své kouzlo, navíc vás toto nenáročné pěstování bude bavit a rok co rok se budete těšit na zdravou sklizeň.
S jedlým lesem se nejčastěji setkáte v přírodních nebo permakulturních zahradách, jejichž majitelé se snaží na svém pozemku hospodařit ekologicky a s heslem, že vše krásné je zároveň i užitečné. Toto společenstvo jedlých rostlin, které poskytují skvělé plody nebo i léčivé listy či květy, má klasické patrovité uspořádání, s nímž se setkáte ve volné přírodě. Nejvyšší patro tvoří stromy, pod nimi pak najdete keře a povrch půdy pokrývají byliny a půdopokryvné ovocné rostliny. Každý prostor je efektivně využit a přináší majitelům zahrady skvělý užitek. Je jen na vás, jak pojmete údržbu. Zatímco permakulturní pěstitelé ponechávají dřeviny svému osudu, tradiční zahrádkáři jistě rádi každý rok dřeviny prořežou a zmladí. Intenzita údržby plně závisí tedy na vás, v každém případě se do jedlého lesa můžete od jara do podzimu chodit odreagovat při sklizni výborného ovoce a bylinek.
Využijte zahradu jako cenný zdroj zdravých surovin.
Když víte jak, poskytne vám zahrada spoustu dobrot, které využijete nejen v kuchyni, ale jako lék.
Proč zrovna jedlý les?
Podstatou jedlého lesa jsou jedlé rostliny, které doplní váš jídelníček. Nikde není přesně psáno, jak tento vegetační prvek musíme pojmout. Jedno je ovšem jasné, rostliny rostoucí v jedlém lese efektivně využívají prostor a mohou pro sebe být navzájem i užitečné. Vzrostlé stromy vytváří stín, který vyhovuje některým stínomilným rostlinám. Bylinné patro zase pokrývá půdní povrch, takže plní funkci jakéhosi zeleného mulče, díky němuž se z půdy neodpařuje nadměrné množství vody. Navíc přirozeně brání vývoji plevelů, které by zde nebyly vítány. Inspiraci lze hledat i ve volné přírodě.
V každém případě si do jedlého lesa vysaďte své oblíbené rostliny, z nichž dokážete sklizeň efektivně zužitkovat. Pokud tedy rádi zavařujete, pak volte tradiční ovocné druhy poskytující plody vhodné pro výrobu zavařenin a džemů. Milovníci léčivých bylinných čajů pak jistě ocení dřeviny léčivé a bylinky.
Zjistěte, kterým plodinám která půda svědčí.
Do zahrady patří i tradiční ovocné dřeviny.
Vhodný i pro malé zahrady
Jedlý les může pro mnohé představovat plošně náročnou výsadbu vhodnou na velký pozemek, jeho rozloha ovšem plně závisí na našich požadavcích. Velká plocha samozřejmě umožní pěstování bohatého sortimentu rostlin nebo dřevin, které dosahují značných výšek a pro menší městské zahrady by se tedy nehodily, ale věřte, že se jedlý les vejde i na pozemek o několika stech metrů čtverečních.
Záleží jen na výběru rostlin. Na menší pozemek se hodí zvláště keře a neomezené možnosti přináší především patro bylinné. Se vzrůstnými stromy buďte raději opatrní, sousedům byste nemuseli stínem a opadem listů na podzim udělat příliš velkou radost. Ovšem i maloplošný jedlý les může být tvořen třeba i trojicí stromů s keřovým a bylinným podrostem.
Seznamte se s permakulturním zahradničením.
Máte malou zahrádku? I tam můžete vytvořit jedlý les.
Od jahod až po lípu srdčitou
Při tvorbě jedlého lesa se inspirujte třeba i při procházce lesem, ale fantazii se meze nekladou. Jedinou podmínkou dobrého fungování této specifické výsadby je správný výběr rostlin do daných podmínek. Vždy volte tedy takové rostliny, kterým budou plně vyhovovat stanovištní podmínky, jako je typ půdy, vlhkostní poměry i světlo. Ušetříte si tak plno starostí s úpravou podmínek, navíc to není vždy úplně možné. Stromové patro mohou tvořit třeba ovocné stromy v podání starých odrůd jabloní (Malus domestica) a hrušní (Pyrus communis), slivoně (Prunus domestica), třešně (Prunus avium) nebo dřeviny s léčivými vlastnostmi.
Výběr rostlin do keřového patra do značné míry ovlivňuje hustota zápoje patra stromového. Pokud tedy stromy propouští méně světla, pak volte raději dřeviny do stínu nebo polostínu. Porostní okraj pak nabízí již širší možnosti uplatnění i světlomilných dřevin. Na výběr máte z mnoha odrůd angreštů (Ribes uva-crispa), rybízu (Ribes), jost (Ribes nidigrolaria), malin (Rubus idaeus), ostružiníku (Rubus fruticosus), ale můžete vysadit třeba i růži šípkovou (Rosa canina) či její příbuznou, růži svraskalou (R. rugosa).
Pokud chcete plody sklízet i pozdě na podzim, bude dobrou volbou mišpule obecná (Mespilus germanica), jejíž plody jsou nejlepší po prvním mrazíku. Většině druhů drobného ovoce vyhovují především slunná stanoviště, ale co poroste v polostínu nebo ve stínu? Zkuste třeba borůvky chocholičnaté (Vaccinium corymbosum), které lze dále podsadit brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea), brusnicí borůvkou (V. myrtillus), klikvou velkoplodou (V. macrocarpon) nebo třeba jahodníkem (Fragaria vesca).
Zjistěte, jaké plodiny jsou pro vaši zahradu nejvhodnější.
Jahodník a bylinky vedle sebe dobře koexistují a budou i skvělou surovinou pro bylinkový čaj.
Řezat, nebo ponechat vlastnímu osudu
Poměrně často diskutovaným tématem zvláště v přírodních a permakulturních zahradách je pravidelný řez ovocných dřevin. Je jen na vás, zda budete jeho přívržencem či nikoli. Dřeviny porostou bez řezu i tehdy, když každý rok vezmete do ruky nůžky. Jedno je ovšem jasné. Při řezu odstraňujeme i poškozené či chorobami a škůdci napadené větve, takže zároveň udržujeme dřeviny v dobrém zdravotním stavu. Každý rok prořezávaná koruna dřevin je prostupná pro vzduch a světlo, takže i plody mnohem lépe dozrávají. Sice jich bude méně v porovnání s bezřezovou technikou, ale budou zase o dost kvalitnější.
Víte, co by nemělo v jedlém lese chybět?
Plody, které využijete v kuchyni, jsou na vypěstování jedodušší, než si myslíte.
Bylinné patro
Většina bylinného patra bude zasahovat do podrostu vysazených dřevin, proto budou dobrou volbou především rostliny, které snesou přistínění. Jaké to jsou? Kromě jahodníku lze pod keři a stromy bez obav pěstovat poslední roky oblíbený česnek medvědí (Allium ursinum), kostival lékařský (Symphytum officinale), ze kterého si vyrobíte skvělé masti na bolavé klouby a svaly nebo třeba mařinku vonnou (Galium odoratum).
Pozvěte na svou zahradu léčivé stromy
V jedlém lese se nemusí uplatnit pouze klasické jedlé rostliny v podání ovocných stromů a keřů, ale zajímavé možnosti nabízejí i léčivé stromy. Většina z nich dosahuje po mnoha letech větších rozměrů, proto budou ideální spíše do větších zahrad. Univerzální využití má lípa srdčitá (Tilia cordata), jejíž mladé jarní listy doplní zeleninové saláty. Z květů pak vyrobíte limonády, sirupy nebo léčivé bylinné směsi proti nachlazení. Listy břízy bělokoré (Betula pendula) pak poslouží pro jarní očistu organismu.
Kůra z mladých větviček dubu letního (Quercus robur) ošetří v podobě odvaru špatně se hojící rány a urychlí hojení jizev po operacích či porodu. Široké uplatnění v kuchyni i při léčbě horeček a chřipky má i menší strom nebo vzrůstný keř, bez černý (Sambucus nigra), který se dříve vysazoval k hospodářským stavením, protože se tradovalo, že v něm žijí dobří duchové, kteří budou stavení a hospodáře ochraňovat.
Vyvýšené záhony a bylinná patra zajistí komfort při péči o úrodu.
Je dobré dřeviny nechat vlastnímu osudu, nebo je krotit zahradnickými nůžkami?
Permakulturní přístup pro trvale udržitelné zahradničení
Při zakládání jedlého lesa se můžete řídit pravidly permakulturního zahradničení, které je šetrné k životnímu prostředí a udržuje kvalitu půdy i pro budoucí generace. Při výsadbě dřevin si bohatě vystačíte s dobře zetleným kompostem. Pokud se v okolí nachází chovatel hospodářských zvířat, pak ho požádejte o stájová hnojiva, která dodají živiny i náročnějším rostlinám. Kyselomilným druhům, jako jsou brusnice a borůvky, místo komerční a neekologicky těžené rašeliny dopřejte vlastní listovku, při jejíž výrobě alespoň zužitkujete na podzim spadané listí.
TEXT: MARTINA PAULOVÁ
FOTO: ARCHIV FIREM
ZDROJ: časopis HOME