Když je pánem štěrk

Reklama

Mít suchou zahradu neustále vystavenou pálícímu slunci – to je i není výhra. Dobrou zprávou je, že právě extrémní slunečná, suchá a vyhřátá místa jsou nejvhodnější na založení momentálně trendových štěrkových záhonů. Hodí se hlavně do menších zahrad; pěkné kombinace štěrku a zeleně si můžete vytvořit třeba i ve velkém truhlíku na terase.

Pestrým a pěkně vykvetlým štěrkovým záhonem se můžete pochlubit už za rok, možná i dřív, předpokladem však je jeho správné situování a založení, jakož i výběr vhodných rostlin a přiměřená péče. Takové záhony či plochy jsou nejen na pohled atraktivní, ale i praktické – štěrk totiž zadržuje v půdě vlhkost a omezuje růst plevele, který jinak dokáže řádně potrápit. Z tohoto pohledu ho můžeme považovat za alternativu k drcené kůře, dokonce trvalejší. Nejde přitom o drahou či komplikovanou úpravu. Právě naopak.

Štěrkové záhony jsou vhodné především do moderních městských zahrad, pěkně se ukážou i v předzahrádkách. Velmi půvabné jsou též štěrkové chodníky, i když o pohodlné chůzi či praktické údržbě se tu moc mluvit nedá. (Jako bonus však můžete brát charakteristické zvuky, které vydávají kamínky při chůzi.) Štěrkem můžete vysypat i větší plochu, která poslouží jako alternativa trávníku. Dá se do ní vysadit zajímavá, spíš nižší solitérní rostlina, případně vytvořit zelený ostrůvek či nainstalovat malé studničky. V zahradě lze mít jen jeden štěrkový záhon (který například doplní trávník), může jich však být i více, případně si v tomto duchu můžete vytvořit celou zahradu – třetí varianta je určitě tím nejlepším řešením.

Velikost, tvar a barva kamínků
Rozhodnete-li se pro štěrkové záhony, měli byste si v prvé řadě vybrat typ štěrku, který potom budete používat v celé zahradě. Nabídka je dnes široká – ať už jde o tvary kamínků nebo o barvy. Variace jsou přípustné u velkosti (do okolí rostlin jsou ideální kamínky s velikostí do 15 mm), s barevností je třeba experimentovat opatrně, zatímco tvaru se vyplatí zůstat věrný – zde by kombinování různých druhů v jednom prostoru pravděpodobně nedopadlo dobře. Barvu můžete vybrat například tak, aby ladila s barevností fasády či oplocení, případně můžete vzít v úvahu odstíny listů vysazených rostlin. Takovým přístupem se dá v zahradě dosáhnout příjemné harmonie. Tvary kamínků mohou být pravidelné i nepravidelné, oblé, hranaté, upravené přírodou nebo strojově. Při výběru je přitom nevyhnutelné zohlednit styl, v jakém je vybudována zahrada a dům. Například do zahrady v japonském stylu se hodí především drobnější světlý štěrk (uhrabává se a často symbolizuje širé moře), naopak do high-tech zahrady je ideální hrubší, případně téměř černý štěrk či lámaná břidlice.

Vhodné rostliny
Na štěrkových záhonech se daří především suchomilným druhům – ať už trvalkám, letničkám, okrasným travám nebo dřevinám. Dobře tady porostou též rostliny, které mají rády teplo. Štěrk se totiž na slunci zahřeje a potom sálá teplo, často ještě dlouho do noci. To vyhovuje například různým druhům bylinek (tymián, šalvěj, levandule), exotickým rostlinám a mnohým letničkám. Na štěrkových záhonech ale nejlépe porostou trvalé, především šedolisté rostliny, například pelyněk (Artemisia), čistec (Stachys lanata), levandule (Lavandula angustifolia), svatolina (Santolina chamaecyparis), starček (Senecio maritima), máčka (Eryngium), šanta (Nepeta), hvozdíky (Dianthus) a také různé druhy pryšců (Euphorbia), rozchodníků (Sedum nebo Hylotelephium), šatru (Gypsophilla), denivky (Hemerocallis), juky, některé druhy okrasných trav (pěkné jsou ostřice i kostřavy) a cibulovin (například okrasných česneků), na štěrkové záhony v polostínu jsou dokonce vhodné i kapraďorosty. Na slunečném stanovišti se budou pěkně vyjímat také některé dřeviny, například tavolníky (Spiraea bumaldii), dřišťály (Berberis thunbergii ‚Atropurpurea’), zimostrázy (Buxus), kručinky (Genista), z jehličnanů borovice kleče (Pinus mugo) nebo sloupovité, případně plazivé jalovce (Juniperus). Výsadby je třeba výškově uspořádat (vyšší druhy do pozadí, nižší do popředí), ideální je kombinovat trvalky s travami, případně s jedním či dvěma druhy dřevin.

Výsadba by měla být druhově i barevně rozmanitá a výškově uspořádaná. Štěrkem můžete vysypat i okolí chodníků a následně do těchto ploch vysadit zajímavé, déle kvetoucí trvalky.
Štěrkové záhony je nutné z praktického důvodu oddělit od trávníku.

Na štěrkových záhonech jsou atraktivní i některé exoticky působící rostliny – například sukulenty či kaktusy odolné zimě. Je třeba však dát pozor na to, aby celý záhon nebyl jen stříbřitý. To by pohled spíš odpuzovalo, než přitahovalo. Takové trvalky sice mohou mít převahu, je však dobré je doplnit i těmi, které mají listy různě zelené, případně zbarvené do bordó (vybarvení bývá na slunci ještě intenzivnější). Bordó listy má například dlužicha (Heuchera brizoides ‚Palace Purple’). Nezapomeňte ani na to, že protiklady se přitahují – na záhoně je tedy dobré kombinovat druhy s listy různých tvarů a struktur. Vždy je přitom vhodné vysazovat nejméně tři kusy z jednoho druhu, určitě ne méně. Jinak by totiž výsadba nevynikla.

Založení štěrkového záhonu

Není to žádná věda ani nic, co byste nezvládli. Nejprve je třeba z místa na štěrkový záhon vytrhat všechen plevel (hlavně ten trvalý). Půdu následně dobře prokypřete a odstraňte případný odpad. Až potom na záhon natáhněte pevnou geotextilii, která propouští vodu a odolá i nepříznivému počasí. Na připravenou plochu nasypte vrstvu štěrku vysokou asi 5 cm (určitě ne víc). Teď už vás čeká jen výsadba rostlin: na vybraných místech prostě odsuňte štěrk, vyřežte do geotextilie otvor a zasaďte rostlinu. Potom štěrk nahrňte nazpět k vysazené rostlince. Druhou možností je nejprve vysadit do připravených otvorů v geotextilii rostliny a až potom jejich okolí zasypat štěrkem. Tento způsob je však pracnější a při sypání štěrku hrozí poškození rostlin.

Rostliny je nutné pravidelně zalévat, především v období sucha, hlavně však v prvním roce po výsadbě, dokud se dobře nezakoření. Potom je už příliš nerozmazlujte – zalijte je jen tehdy, když uvidíte, že vadnou. Víc se o ně není nutné zvlášť starat, musíte však pravidelně kontrolovat jejich zdravotní stav – to znamená, že všechny suché, poškozené a nemocné části (například listy) byste měli včas odstranit. Na štěrkových záhonech je totiž nemocné či poškozené rostliny jaksi víc vidět. Taktéž je třeba občas sáhnout po nůžkách a rostliny ostříhat. Nezapomínejte, že štěrk by měl být vidět, v žádném případě nedovolte, aby úplně zarostl. Dejte pozor i na to, aby byl štěrkový záhon oddělen od trávníku – určitě to oceníte při sekání.

TEXT a FOTO: Daniel Košťál

Článek byl uveřejněn v časopise HOME.

Reklama
Reklama

Komentovat