Jak odstranit plevel bez chemie

Čím škodí plevel?

• Půdu intenzivněji vysušuje − plevel průměrně spotřebovává dvakrát víc vody než pěstované rostliny; umožňuje to větší sací schopnost jeho kořenů, hlubší kořeny a bohatěji rozvětvená kořenová soustava či šlahouny. Díky tomu intenzivněji odebírají vodu z půdy.

• Zastiňuje okolní výsadby − plevel má často velkou listovou plochu, kterou se jednak odpařuje více vody a jednak jí zastiňuje okolní rostliny i půdu. Ta se méně prohřívá sluncem, a proto má i nižší teplotu, což negativně ovlivňuje růst a plodnost pěstovaných rostlin.

• Uvolňuje do půdy oxid uhličitý − kořeny plevelů uvolňují do půdy až třikrát více oxidu uhličitého, který zase intenzivněji pomáhá uvolňování živin z půdy, proto se plevelu v chudých půdách daří a jeho růst musíme potlačovat intenzivněji než na výživnějších půdách.

• Často jsou nositeli či hostiteli chorob – nejčastěji houbových (způsobují strupovitost plodů, hnilobu celých rostlin apod.) a virových (projevují se změnou barvy některých částí rostlin, listy a květy se deformují, dochází ke zpomalení růstu, semena špatně klíčí).

• Zvyšují pracnost v zahradě − likvidace či regulace výskytu plevele pěstitele obvykle dost časově i fyzicky zatěžuje, proto se je snažte co nejdřív potlačit na únosnou míru nebo i využít ve prospěch váš (např. léčivé druhy) či zahrady.

Na plevel bez chemie

8 tipů na prevenci

1. Zabraňte už rostoucímu pleveli, aby jeho semena dozrála a aby se vysemenil (včasným kosením, vytrháním, kultivací).

2. Nepoužívejte plevel s dozrávajícími a zralými semeny na mulčování půdy a kompostování. Je třeba ho spálit a až jeho popel kompostovat.

3. Nepoužívejte vytrhaný či pokosený plevel, jehož zelené nadzemní části jsou schopné zakořenit, na zelené mulčování.

4. Nedávejte do nedostatečně teplého kompostu (v malých hromadách a v chladném období se nevyvine při kompostování dostatečná teplota na likvidaci živých, aktivních částí rostlin) živé kořeny a šlahouny plevelů, které se jimi rozmnožují: pampeliška, kostival, přeslička, svlačec, bršlice, pýr, pcháč. Nejsou-li jedovaté, je lepší nechat je zkrmit nebo spálit.

5. Nepoužívejte na hnojení neznámý, zaplevelený kompost nebo hnůj.

6. Zabraňte prorůstání kořenů plevele z vedlejšího pozemku podbetonováním plotu nebo zapuštěním silnější fólie do půdy.

7. Nepřehnojujte půdu dusíkem, ten podporuje růst plevele (svízel, kopřiva, durman, bažanka, blín). Částečně pomůže snížení půdní kyselosti a vápnění, které znevýhodňuje růst některých kyselomilných plevelů (přeslička, máta rolní, heřmánek, violka trojbarevná).

8. Používejte čistá osiva bez plevelných semen, především při výsevu trávníku a zeleném hnojení. Vhodnější je, když si balíčkované sazenice vypěstujete sami.

Na plevel bez chemie

2 tipy, jak odstranit plevel bez chemie

Při ošetřování vysázené pěstitelské plochy v průběhu vegetace se dají využívat tradiční i moderní způsoby bezchemického odstraňování či potlačení plevele.

1. Tradiční pravidelná kultivace půdy

Zde jsou nápomocny motyka, rýč a ruční či motorové kultivátory. Tak žádoucím způsobem ovlivníte strukturu půdy, ochráníte ji před nadbytečným vysušováním hlubších vrstev a samozřejmě zlikvidujete vyrostlý plevel. Nevýhodou je větší pracnost.

2. Modernější a variabilní mulčování

• Mladý, nesemenící se, ale ani ne trvalý plevel ručně vytrhejte a uložte jako zelený mulč mezi řádky pěstovaných rostlin; pomáhá udržovat půdní vlhkost, pomáhá rozmnožovat půdní bakterie i dešťovky a po zakopání zvýší množství humusotvorných složek v půdě.

• Takto můžete využít i pokosenou trávu nebo rostliny z jiných ploch či zeleného hnojení na jiném místě.

• Jako mulč můžete použít i zralý nebo polozralý bezsemenný kompost.

• Dobrým mulčem je posekaná sláma, jen musíte počítat s tím, že vpravená do půdy z ní při svém rozkladu odebírá mnoho dusíku, který následně musíte půdě dodat, abyste o něj neošidili pěstované rostliny.

• Kolem okrasných rostlin se často mulčuje i drcenou kůrou, která vlivem deště či závlah uvolňuje i na plevel herbicidně působící látky, proto se častěji používá k mulčování dřevin, které jsou odolnější.

• Herbicidně na okolní rostliny působí i mulč z ořechových či akátových listů.

• V poslední době jsou k mulčování bohatě využívány umělohmotné, hlavně černé fólie, které se mezi řádky buď ukládají, upevňují se, nebo se touto fólií pokryje celá plocha záhonku a rostliny se vysazují do otvorů vyřezaných do fólie; je to jednoduchý a účinný způsob, jímž je možné udržet plevel na uzdě, ale také chránit strukturu a vlhkost půdy (a také plody, například jahod, před zablácením).

1. etapa − snižování množství plevelných semen

Za léta, co plevel rostl a vysemeňoval se, se na zapleveleném pozemku (na půdě i v ní) nasbírala velká zásoba semen. Ta byste měli odstranit. Vyklíčení zásobních semen plevelů v půdě urychlíte tak, že jim vytvoříme lepší podmínky. Vhodnou závlahou nejprve odplavíte brzdící látky nacházející se v semenu a potom zvýšením teploty půdy i ovzduší nad ní – např. přikrytím průsvitnou fólií – vyprovokujete jejich rychlejší klíčení. Po odstranění krycí fólie plevel hned pokoste nebo motykou seškrábněte, a potom půdu mělce zkultivujte, abyste zásobní semena zpod povrchu půdy dostali do malé hloubky vhodné na klíčení. Potom znovu zopakujte celý proces se závlahou i s překrytím průsvitnou fólií.

1. etapa − snižování množství plevelných semen

2. etapa − snižování množství trvalých plevelů

V první etapě jste s velkou částí semen také odstranili nebo alespoň oslabili část vegetativních orgánů trvalých plevelných rostlin, tedy kořenů, šlahounů a hlíz. K odstranění převážného množství těchto částí z půdy můžete použít další dva postupy. U prvního postupu odplevelování plochu nejprve znovu zavlažte a potom zase zakryjte průsvitnou fólií. Když rostliny vyrostou asi do výšky 20 cm, seškrábněte je a půdu středně hluboko kultivujte. Proces zopakujte jednou až dvakrát, dokud ještě vyrůstá velké množství trvalých plevelů. Druhý způsob je tradiční, spočívá v dlouhodobém (ročním i delším) pokrytí půdy materiálem nepropouštějícím světlo. Jde o pohodlnější, avšak méně aktivní způsob ničení plevele.

2. etapa − snižování množství trvalých plevelů

3. etapa − zlepšení struktury půdy

Na toto je vhodné využít zelené hnojení, například hustě setými jetelovinami. Ty dokončí potlačení růstu zbylých plevelů a po zaorání pomohou zlepšit strukturu půdy, obohatí ji o humusotvorné složky a dusík. Před jejich vysetím je třeba půdu kultivovat a pohnojit kompostem obohaceným hlavně o draslík, fosfor a stopové prvky. Před vysazením či vysetím těchto rostlin by půda měla být vyčištěná od semen plevelů a zakořeňujících se částí trvalých plevelů. To dlouhodobě usnadní udržení pěstitelských ploch v bezplevelném stavu. Potom už menší výskyt plevele dokážete udržet na uzdě několika preventivními opatřeními, jako jsou střídání kultur pěstovaných na dané ploše, pěstování smíchaných kultur či hnojení „čistým“ kompostem.

3. etapa − zlepšení struktury půdy

Využití plevele

Vytrhaný nebo zkosený plevel či trávu (bez vyzrálých semen) můžete použít:

• na mulčování mezi řádky zeleniny,
• jako biomasu do kompostu,
• jako biomasu při tvorbě kopcovitého biozáhonku,
• zakopáním do půdy jako zelené hnojení, především jde-li o jednoleté či dvouleté rostliny,
• na přípravu hnojivého zákvasu.

Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: Thinkstock
Redakční úprava: Dominika Záveská