Poradíme si i bez syntetických hnojiv

Nakonec si vlastně umíme poradit i sami bez jakýchkoliv umělých látek. Dobrým pomocníkem vám bude třeba všestranný kompost, bylinná jícha nebo zelené hnojení.

foto: Lucie Peukertová

foto: Lucie Peukertová

Pokud dlouhodobě používáte syntetická hnojiva a najednou je vyměníte za přírodní prostředky, zlepšení zřejmě nepoznáte hned, protože bude nějakou dobu trvat, než se do půdy vrátí život a než se sama půda odsolí a uzdraví. Aby v půdě vše fungovalo, jak má, musí v ní žít půdní mikroorganismy a drobní živočichové, kteří zde rozkládají organické látky na živiny přijatelné pro rostliny a které ji všelijak kypří a provrtávají, takže je přístupná pro vzduch a vodu. Bez těchto malých organismů se prostě žádná půda neobejde, ale v praxi děláme vše pro to, aby byla půda mrtvá a neobešla se bez dodávek komerčních hnojiv. Časem se tak může stát, že v takové půdě všechno dokonce přestane růst nebo budou plodiny mnohem náchylnější na ataky chorob a škůdců.

foto: Lucie Peukertová

foto: Lucie Peukertová

Proč zvážit používání synteticky vyráběných hnojiv

Dlouhodobým používání syntetických hnojiv se půda postupně ochuzuje o přirozené složky, které do ní prostě patří. Stájová hnojiva do ní kdysi přidávala kromě hotových živin i podestýlku, tedy organickou hmotu, která je důležitá právě pro půdní mikroorganismy, které ji potřebují jako potravu. Tím, že ze záhonu vše odklízíme, aby bylo vše čisté a uklizené a hnojíme pouze umělými hnojivy, půda postupně strádá a půdní život upadá. Veškerá hnojiva obsahují koncentrované živiny, kterých je ale často v půdě najednou moc a rostliny je nedokáží zužitkovat. Půda se postupně zasoluje, přichází o svou přirozenou drobtovitou strukturu, která je přístupná pro vzduch a vodu a přebytečné živiny se vyplavují do podzemí, kde již nejsou jakkoliv využitelné kořeny rostlin a putují do podzemních vod. Co provedou v těchto místech, si asi každý umí představit. V posledních letech se také můžete z různých zdrojů dozvědět, že v české půdě stále ubývají minerály, což představuje další nebezpečí, které se promítá do obsahu vitamínů pěstované zeleniny, která je méně výživná než v dřívějších dobách.

foto: Lucie Peukertová

foto: Lucie Peukertová

foto: Lucie Peukertová

Jak si pomoci

Stájová hnojiva má dnes k dispozici jen málokdo, ale pokud je můžete získat od místního zemědělce, máte částečně vyhráno. Nejkvalitnějším hnojem, který je běžně dostupný, je ten koňský. Všeobecně platí, že kvalitnější jsou hnoje s nižším obsahem vody, proto je nejméně kvalitní prasečí. Obejdete se ale i bez stájových hnojiv. Kuchyňský odpad a zbytky rostlin po sklizni zeleniny perfektně poslouží pro výrobu kompostu v kompostéru, který se určitě vejde na každou zahradu. Můžete zvolit také vermikopost, který produkují speciálně chované žížaly. Obsah minerálů v půdě zvýšíte například kamenným prachem z lomu nebo kamennou moučkou. Sami uvidíte ten rozdíl při pěstování zeleniny. V přírodních zahradách se také často používají bylinné jíchy nebo zákvasy ze slepičinců. Jedná se o staré dobré metody, jejichž nevýhodou je méně vyrovnaný poměr živin, přesto se jedná o dobré pomocníky na zahradě. Zelené hnojení zná jistě každý. Dá se pěstovat před plodinou, mezi jednotlivými kulturami nebo po sklizni. Je ovšem otázkou, jak přistupovat k jeho zpracování, názory se dost různí. Zatímco někteří zahrádkáři preferují hloubkové zarytí těchto rostlin do půdy, přírodní zahradníci raději preferují jen mělké zapravení rycími vidlemi, aby nenarušili radikálním postupem půdní život. Dusík do vyčerpané půdy dodají hlízkové bakterie, které žijí na kořenech bobovitých rostlin. Jejich funkce spočívá v přeměně vzdušného dusíku na formu přijatelnou pro rostliny. Mezi zeleninu si tak můžete vysadit jetel nebo lupinu a zlepšit si tak výživu dusíkem na své zahradě. Už jste někdy slyšeli o náhradě rašeliny listovkou? Ano, právě listovku si každý snadno vyrobí a zároveň se zbaví na podzim spadaného listí. Tento materiál je lehký a perfektně vzdušný, takže se místo rašeliny přidává třeba k borůvkám chocholičnatým, okrasným vřesům, vřesovcům, azalkám nebo pěnišníkům.

foto: Lucie Peukertová

foto: Lucie Peukertová

Čím jednoduše nahradíte synteticky vyráběná hnojiva

– kompost ze zahradního a kuchyňského odpadu
– vermikompost, který tvoří speciální druh červených žížal
– bylinné jíchy – například z kopřivy, vratiče, kostivalu nebo heřmánku
– zákvas ze slepičinců
– zelené hnojení
– dusík lze doplnit výsadbou bobovitých rostlin, které mají na kořenových hlízkách užitečné bakterie
– listovka – vhodná pro kyselomilné rostliny, v přírodních zahradách nahrazuje rašelinu

foto: Lucie Peukertová

foto: Lucie Peukertová

Recept na výrobu kopřivové jíchy

Kopřivová jícha je asi nejběžnější z bylinných zákvasů vůbec. Je opravdu hodně koncentrovaná, proto ji před použitím zřeďte v poměru 1:10 vodou. Na 1 díl jíchy připadne 10 dílů vody. Tato hnojivá zálivka je bohatá hlavně na dusík, proto ji dopřávejte hlavně zelenině náročné na živiny. Určitě ji ocení cukety, rajčata nebo brambory. Pro výrobu jíchy se perfektně hodí mladší ještě nekvetoucí kopřivy, které nařežte na menší kusy, které zalijte vodou nejlépe v plastovém sudu nebo kbelíku. Jíchu nikdy nevyrábějte v nádobě vyrobené z materiálu, který by mohl vlivem agresivní tekutiny měnit své vlastnosti. Naprosto nevhodné jsou například kovové barely nebo dřevěné sudy. Zákvas každý den pečlivě zamíchejte, aby se do kapaliny dostal vzduch. Proces je ukončen asi za dva až tři týdny, kdy se přestanou uvolňovat bublinky. Pro zmírnění zápachu lze přidat kamennou moučku.

Text a foto: Lucie Peukertová