Příprava půdy na novou sezonu

Pokud se zajímáte o možnosti péče o půdu, určitě jste se setkali s tím, že to nestojí pouze na hloubkovém rytí. Je totiž celá řada technik, které jsou mnohem efektivnější a nejsou ani tolik fyzicky náročné.
Reklama

Půda je poměrně složitý systém, jehož funkčnost záleží do velké míry na způsobu hospodaření a její osud máme svým způsobem ve vlastních rukou.

Reklama

Metody zpracování půdy závisí především na filozofii, kterou v zahradničení zastáváme. Běžný zahrádkář se zřejmě bez hlubokého rytí v potu tváře jen tak neobejde, vždyť se tato metoda zpracování používala odjakživa. Je ale třeba se zamyslet nad tím, zda to není zbytečné. Permakulturní a ekologicky smýšlející zahrádkáři na to jdou většinou z jiné strany, snaží se totiž půdu dostat do kondice, ale zároveň na své zahradě nechtějí nechat ruce. Jak si tedy můžete práci usnadnit a přitom využít co nejvíce přírodních zdrojů vlastní zahrady?

Hloubkové rytí není vždy nutné, zvláště na lehké půdě si vystačíme s mělkým nakypřením.

Hloubkové rytí není vždy nutné, zvláště na lehké půdě si vystačíme s mělkým nakypřením.

Rýt či nerýt?

Rozhodně nechceme rytí odsoudit, někdy je prostě nutné, alespoň tedy v počáteční fázi. Určitě se bez něj neobejdeme při počátečním zpracování těžké jílovité půdy. Samozřejmě lze u této techniky i nadále zůstat, je ovšem dobré se zamyslet nad tím, jestli nebude vhodnější se péči o půdu jednu nebo dvě po sobě jdoucí sezony pečlivě pověnovat a půdu odlehčit. Jakmile bude půda lehká, dobře propustná pro vzduch a vodu, máme skoro vyhráno. Taková půda se totiž nemusí obracet, naopak ji stačí pouze nakypřit rycími vidlemi. Jenže je opravdu nutné ji perfektně odlehčit. Jak na to? Máte hned několik možností, ideálně je skombinujte. Skvělým odlehčujícím materiálem je křemičitý písek. Pouze poprášit záhony a písek zapravit nestačí, ve výsledku se písku spotřebuje poměrně velké množství. Záleží samozřejmě na půdním složení. Písek je možné doplnit také kompostem, který je jak známo bohatý také na organickou hmotu. Ta totiž dokáže pravé zázraky! Kromě toho, že půdu odlehčí, vybaví ji také vydatnou „injekcí“ půdních bakterií, které jsou pro půdu opravdovým pokladem, protože se starají o všechny rozkladné procesy.

Kompost si může vyrobit praktický každý, vermikompostér se vejde dokonce i na balkon.

Kompost si může vyrobit praktický každý, vermikompostér se vejde dokonce i na balkon.

Permakulturní přístup

Pokud se na své zeleninové zahradě nechcete pouze dřít, možná se vám zalíbí permakulturní přístup při péči o půdu. Permakulturisté všeobecně podporují bezorebný přístup k péči o půdu. Půdu nechávají odpočívat a žádné rytí tím pádem nenaruší ani fungování půdních mikroorganismů ani živočichů. Posklizňové zbytky se jen mělce zapraví a další rok už můžete opět znovu pokračovat v tomto systému. Občas stačí půdu jen přihnojit.

Pokud nehnojíte stájovými hnojivy, můžete si plně vystačit s vlastním kompostem.

Pokud nehnojíte stájovými hnojivy, můžete si plně vystačit s vlastním kompostem.

Zelené hnojení jako opravdový poklad

Některé rostliny dostaly do vínku takové vlastnosti, díky kterým jsou pro zahradu opravdovým pomocníkem. Do skupiny rostlin všeobecně označovaných jako zelené hnojení řadíme například zástupce z čeledi motýlokvětých, které díky bakteriím obývajících hlízky na jejich kořenech do půdy uvolňují dusík přijatelný rostlinami. Bakterie totiž dokáží měnit formu vzdušného dusíku na přijatelnou formu pro rostliny, takže je to taková zásobárna živin. Jiné rostliny využijeme jako organickou hmotu pro vylepšení půdních vlastností. Jistě jste se setkali s názorem, že je nutné zelené hnojení zapravit rytím, jenže i to je omyl. Jakmile zelenou hmotu zarýpeme do velké hloubky, kam už nemá přístup vzduch, dochází k hnití, nikoli k přirozenému rozkladu. Mnohem lépe uděláte, když zelené hnojení jen lehce zapravíte rycími vidlemi do povrchových vrstev půdy.

Zelené hnojení lze stihnout i na jaře.

Zelené hnojení lze stihnout i na jaře.

Rostliny vhodné pro zelené hnojení

(v obchodech lze získat i směsi osiva)

Druh rostliny  = charakteristika

řepka ozimá a jarní = vytváří velké množství organické hmoty, výhodou je rychlý růst

svazenka vratičolistá = rychlý vývoj během 6 týdnů, květy poskytují pastvu pro včely

hořčice bílá = velké množství organické hmoty, snadno dostupné osivo

vikev setá = díky vydatnému růstu potlačuje vývoj plevelů

jetel plazivý = obohacuje půdu o dusík, během květu láká opylovače

špenát setý = husté prokořenění půdy, zabraňuje erozi

pohanka tatarská = zabraňuje růstu plevelů, během květu pastva pro včely

měsíček lékařský = likviduje háďátka v půdě, silně prokořeňuje půdu

vojtěška setá = obohacuje půdu do značné hloubky o užitečný dusík

směs hrachu setého a bobu polního = zdroj dusíku, vytváří drobtovitou strukturu půdy

Už předem si naplánujte, kam jakou plodinu vysadíte

Každý typ hnojiva se vyznačuje poněkud odlišnými vlastnostmi. Abyste se nedopustili zbytečných chyb, je dobré už předem vědět, kam co vysadíte nebo vysejete. Česnek a cibule totiž nesnáší čerstvou organickou hmotu, nebude tedy dobré před jejich výsadbou hnojit chlévským hnojem nebo zeleným hnojením. Naopak plodinám náročným lze dopřát klidně i čerstvým hnojem. Mezi tyto jedlíky živin řadíme třeba celer, brambory, rajčata, okurky či různé druhy tykví.

Syntetická hnojiva obsahují živiny v koncentrovaném množství, kvůli čemuž hrozí jejich nadměrné dávkování a zasolení půdy.

Syntetická hnojiva obsahují živiny v koncentrovaném množství, kvůli čemuž hrozí jejich nadměrné dávkování a zasolení půdy.

Jak je to s jíchami?

Bylinné výluhy, jak se také jíchám všeobecně říká, jsou skvělá na dusík bohatá kapalná hnojiva, kterými je ovšem zbytečné hnojit půdu před výsadbou. Vzhledem k tomu, že se jedná o hnojivo tekuté, může dojít k poměrně rychlému vyplavení živin deštěm. Jíchy určitě do péče o zahradu patří, jen je využijte spíše během vegetace, tedy v době, kdy už rostliny rostou na svém místě na záhonech.

Text a foto: Lucie Peukertová

Reklama

Komentáře

  • Zrovna nedávno jsem se bavila se zkušenými agronomy, zda je nutná hluboká orba (nebo hluboké rytí, chcete-li) či nikoliv. Říkali, že se v cca deseti- až patnáctiletých vlnách tyto názory diametrálně různí – jednou „všechnu půdu hluboce zpracovat“, podruhé „jen ne hluboké zpracování“. Stejně jako s potravinami

    Viki

Komentovat