Proč se pustit do pěstování Bio zeleniny

Právě teď je ta nejlepší doba na plánování. Připravte si pěstební plán a porozhlédněte se po ekologických osivech.

Používání chemických přípravků určených na ochranu rostlin v podobě syntetických hnojiv a postřiků sice nemusí být vždy pouze škodlivé, ale v praxi to s těmito látkami zbytečně přeháníme. Zelenina po těchto hnojivech sice perfektně prospívá a rychle vyroste, ale právě tento efekt rychlého růstu se zase podepíše na jiných vlastnostech zeleniny.

Při rychlém růstu se totiž v zelenině neukládá potřebné množství vitamínů a minerálů, které jsou hojně zastoupeny v plodinách pěstovaných tradičním způsobem. Výzkumy bylo totiž prokázáno, že zelenina pěstovaná pouze za pomocí organických hnojiv, jako jsou chlévská mrva nebo kompost, mají mnohem vyšší výživové hodnoty. Nadměrné využívá chemických hnojiv má ovšem i jiná negativa, která mají spíše ekologickou podstatu. Stejně tak by se to nemělo příliš přehánět s používáním pesticidů, jejichž rezidua se mohou v plodinách objevit.

Ekologicky pěstovaná zelenina obsahuje mnohem více minerálů a vitamínů než ta, která je ošetřovaná syntetickými hnojivy a pesticidy. foto: Lucie Peukertová

Všeho s mírou

Na výběr máte hned několik možností. Prostředky na syntetické bázi určené pro výživu a ochranu rostlin mohou být sice skvělými pomocníky, ale nesmí se to s nimi přehánět. Pokud s jejich používáním nechcete přestat, snažte se najít zlatou střední cestu. Občasné použití není vždy na škodu, vždy ovšem dodržujte doporučení výrobce. Samozřejmě nejlepší cestou k úspěchu v podobě pěstování zdravé zeleniny v Bio kvalitě je úplné vynechání použití těchto „pomocníků“. Je na místě zmínit, že se při hospodaření na zahradě bez těchto látek obejdete naprosto snadno. Syntetická hnojiva nahradíte chlévskou mrvou nebo kompostem.

Bylinné jíchy perfektně nahradí hnojiva i postřiky proti některým škůdcům. foto: Lucie Peukertová

Dobrou volbou jsou také bylinné jíchy, které lze vyrobit například z kopřiv, vratiče, kostivalu nebo jiných bylin, které rostou od jara na podzimu téměř všude. Výhodou používání těchto materiálů je většinou dobrá dostupnost, jsou prakticky zadarmo a navíc s nimi do půdy dodáme nejen živiny, ale také důležitou organickou hmotu. V současné době je někdy složité se zcela úplně obejít bez herbicidů, insekticidů a fungicidů, které jsou vždy určeny na likvidaci určité skupiny organismů. Ekologický systém je totiž poměrně dost narušen a tak se během roku můžeme setkat s nadměrným výskytem různých typů škůdců. Pro ně jsou zeleninové zahrady prostřeným stolem, na kterém dokáží již během několika málo dní napáchat neskutečné škody.

Kompostér se vejde i na malou zaradu. foto: Lucie Peukertová

Pesticidy lze do určité míry nahradit naředěnými bylinnými jíchami, které jsou účinné například na některé houbové choroby nebo třeba mšice. Nejlépe ovšem uděláte, pokud na své zahradě podpoříte diverzitu. S některými škůdci totiž dokáží doslova zatočit někteří užiteční živočichové, které je ovšem nutné na zahradu nalákat ve větším množství.

Ekologická stránka věci

Rozumné množství chemických přípravků sice nemusí hned způsobit ekologickou nerovnováhu, ale problém je spíše v tom, že ne každý zahrádkář umí najít tu správnou míru. Mnohdy zcela zbytečně hnojíme výsadby i v době, kdy to nemá smysl, nebo hnojivo vyplavujeme přemírou závlahové vody. Živiny se tak dostávají do půdního podloží, kde už nemohou být přijaty kořeny rostlin, a tak dále putují do podzemních vod, kde se podílejí na jejich eutrofizaci. Některé insekticidy jsou sice skvělé na různé druhy savého a žravého hmyzu, ale s těmito škůdci hubíme i hmyz, který by byl za normálních okolností naopak užitečný.

Spadané listí je pro většinu zahrádkářů obtížným odpadem, ale hodí se například od kompostu, kam doplní důležité živiny. foto: Lucie Peukertová

Pěstujeme zdravou zeleninu

Konec sezony je ideální na to, abychom si rozmysleli pěstební plán na příští rok. Popřemýšlejte, odkud si objednáte osivo zeleniny. Pokud vás nadchla myšlenka ekologického pěstování oproštěného od jakýchkoli chemických látek, můžete navštívit některé podobně smýšlející zahrádkáře. Většinou totiž mají v zásobě osiva z ekologicky pěstované zeleniny. Poměrně zajímavé možnosti pěstování umožňují staré nebo plané druhy zeleniny, které jsou vůči moderním chorobám a škůdcům perfektně rezistentní. Takto si můžete vypěstovat například odolná rajčata.ěkterých ekologických pěstitelů seženete Bio osiva, která si mezou sebou můžete vyměňovat.

Čím snadno nahradíte syntetická hnojiva

Pěstování zeleniny v Bio kvalitě není nic složitého, pro naše předky to byla naprostá samozřejmost, a to nikdo z nich neměl ani tušení, že se takto pěstované zelenině bude dávat přízvisko Bio. Dnes toto slovo označuje všeobecně zeleninu pěstovanou ekologicky šetrným způsobem, a aby některý z pěstitelů mohl toto označení používat na svých produktech, musí splňovat celou řadu poměrně přísných pravidel. V dnešní době jsme si díky uspěchanému životnímu stylu zvykli na používání materiálů, které nám dokáží usnadnit život, jak je tomu například v případě syntetických hnojiv. Ta obsahují živiny v koncentrovaném množství, takže na pohnojení zahrady budete potřebovat jen zlomek množství ve srovnání s organickými materiály, jako je kompost nebo chlévská mrva.

Při pěstování zeleniny se můžete jednoduše obejít bez syntetických hnojiv. Stačí použít kompost nebo chlévskou mrvu či jíchu. foto: Lucie Peukertová

Velkou nevýhodou těchto hnojiv, která jsou dostupná nejčastěji ve formě granulátu, je jejich vysoká schopnost zasolování půdy, která tak ztrácí své přirozené vlastnosti. Zasolená půda ztrácí drobtovitou strukturu a stále více se z ní vytrácí půdní mikroorganismy, které se starají o správné fungování půdního systému. Skvělou alternativou komerčních hnojiv jsou stájová hnojiva. Kravský nebo koňský hnůj jsou nejkvalitnější, protože obsahují méně vody. Tato hnojiva bývají dostupná nejčastěji u místních zemědělců. Kompost si snadno založíte i na poměrně malé zahradě. V posledních letech jsou zvláště oblíbené vermikompostéry, které se vám vejdou třeba i na balkon.

Text a foto: Lucie Peukertová