Samozásobitelská zahrada přináší nové možnosti

V posledních letech se stále častěji snažíme na svých zahradách vypěstovat i trochu zdravé zeleniny a ovoce, kterými pokryjeme alespoň malou část jejich roční spotřeby. I na menší okrasné zahradě většinou rostou bylinky, tu a tam je vysazen ovocný strom a v koutku se rozvíjí výsadba drobného ovoce a zeleniny, jež přináší potěšení dospělým i dětem.

Samozásobitelství je možné téměř na každém pozemku, protože nezáleží jen a pouze na počtu čtverečních metrů. Důležitou roli totiž hraje i efektivita hospodaření, která je jádrem pudla v každé samozásobitelské zahradě. I na pozemku o velikosti 500 metrů čtverečních dokážete pokrýt velkou část roční spotřeby čtyřčlenné rodiny, ale na pěstování rostlin se už musí jít takříkajíc pěkně od lesa. Pokud se i vy chcete co nejvíce odpoutat od nutnosti nakupovat zeleninu a ovoce v obchodech, budete si muset připravit každý rok pěstební plán, díky kterému si ujasníte, jaká plodina a v jaké době nahradí plodinu již sklizenou.

Ačkoliv se to může zdát zvláště začátečníkům složité, věřte, že si tento šikovný postup hospodaření rychle osvojíte a možná i zamilujete. Vlastní zdroj potravy je totiž vždy ten nejkvalitnější a samozřejmě i nejchutnější. Na svém pozemku si tak zajistíte skvělou sklizeň bylinek, ovoce a zeleniny, a vše máte možnost vypěstovat zdravým způsobem úplně bez chemie. Co si vypěstujete, to si také sníte, takže je jen na vás, jak k samozásobitelství budete přistupovat. Pokud se vám už teď na hlavě ježí vlasy při představě neskutečných přebytků, věřte, že po nich rychle sáhnou i vaši blízcí nebo kolegové z práce. Zdravé potraviny totiž teď zažívají zlaté časy, tak hurá do toho!

Reklama

Na malé zahradě můžete některé plodiny vytáhnout do výšky například na konstrukci z proutí. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Na malé zahradě můžete některé plodiny vytáhnout do výšky například na konstrukci z proutí. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Svačinka z jedlých plevelů

V oblasti samozásobitelství se poměrně často používají i jedlé plevele, které jsou takřka všudypřítomné. Rostou v chemicky neošetřovaném trávníku i mezi zeleninou na záhonech. Bylo dokonce dokázáno, že pokud se sklidí ve správnou dobu, obsahují mnohem více minerálů a vitamínů v porovnání s běžně prodávanou zeleninou. Zvláště na jaře mají plevele opravdovou sílu a zajímavou chuť. Zkuste si vyrobit třeba zdravou pomazánku z nakvétajícího česnáčku lékařského, špenát z mladých kopřiv nebo zeleninový salát z prvosenek, sedmikrásek, mladých listů smetanky lékařské a bršlice kozí nohy. Možná vás až překvapí jejich svěží chuť.

Z vypěstované zeleniny si lze připravit třeba výborné saláty nebo pomazánky. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Z vypěstované zeleniny si lze připravit třeba výborné saláty nebo pomazánky. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Proč se snažit o samozásobitelství

Samozásobitelství není žádná povinnost, sami si můžete stanovit, v čem chcete být samostatní. Je třeba dobré začít s pěstováním vlastních bylinek, které jsou opravdu nenáročné a navíc jsou i krásné, takže zabraného místa na zahradě nebudete určitě litovat. Postupem času se ovšem můžete rozhodnout i pro jiné směry. Pěstování ovocných stromů většinou zvládne i úplný laik, který se ovšem bude muset trošku poradit s řezem, aby při něm nenapáchal moc škody, nebo si na něj může pozvat rovnou odborníka. Někteří mnohem odvážnější zahrádkáři se pouštějí do velkoplošného hospodaření na rodovém statku, takže jsou schopni zde vypěstovat takřka vše od obilovin až po veškeré potřebné ovoce a zeleninu.

Ano, v tomto případě už můžeme mluvit o stoprocentním samozásobitelství, ale to chce už mnohem více prostoru, zkušeností a znalostí. Pokud se samozásobitelstvím teprve začínáte, začněte od toho jednoduššího a postupujte krůček po krůčku k dalším metám. Proč se vůbec někteří zahrádkáři pouštějí do pěstování vlastních plodin? Protože vědí, co při jejich pěstování používají za látky. Mají možnost vypěstovat si ekologickým způsobem zeleninu nezatíženou chemickými látkami, protože možná nahlédli pod pokličku komerčních potravin, které spíše připomínají chemickou laboratoř.

I samozásobitelská zahrada muže byt krásná. Některé tykvovité druhy dosahují nevídaných rozměrů. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

I samozásobitelská zahrada muže byt krásná. Některé tykvovité druhy dosahují nevídaných rozměrů. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Tip redakce

V současné době se opravdu rádi vracíme ke starým odrůdám ovocných stromů, takže se v ovocných školkách setkáte například s odrůdami Bílé průsvitné, Matčino, Panenské nebo třeba Hornokrajský malináč a s mnoha jinými ovocnými poklady, které byste našli také ve starých zanedbaných sadech. Pokud nemáte žádné zkušenosti s použitím těchto odrůd, určitě si na svou zahradu zkuste vysadit alespoň jeden nebo dva stromy. Staré odrůdy jsou poměrně zajímavé pro každého pěstitele, protože jsou odolné vůči celé řadě běžných rostlinných chorob, se kterými bojují moderní odrůdy. Některé z nich se dají navíc dlouho skladovat nebo se třeba hodí pro zimní výrobu křížal či jiných dobrot.

Plané druhy kolem nás dokážou překvapit. Vité, že se jahodník dříve používal jako náhražka pravého čajovníku? FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Plané druhy kolem nás dokážou překvapit. Vité, že se jahodník dříve používal jako náhražka pravého čajovníku? FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Může být samozásobitelská zahrada krásná?

Každá zahrada může být krásná, ale stejně tak i poměrně nepovedená. V žádném případě to ovšem neznamená, že zeleninová, kuchyňská nebo právě samozásobitelská zahrada musí připomínat chaos a nepořádek. Ba naopak. Samozásobitelská zahrada je totiž koncipována tak, aby se v ní snoubily užitkové i jinak užitečné rostliny. Rozhodně sem není vstup zakázán krásným trvalkám či kvetoucím keřům. Právě ony představují důležitý článek pro hmyzí opylovače, kteří se zase postarají o skvělou úrodu ovocných stromů. Vše tedy záleží na vašich schopnostech plánování a tvorbě zahradní kompozice. Vždyť při špatném plánování může působit nevzhledně i okrasná zahrada, která byla pojata poněkud nešťastně.

V samozásobitelské zahradě se běžně používají i prvky z okrasné zahrady. Kromě vodních prvků se zde mohou objevit i květinové či bylinkové záhony, květnatá louka a mnoho jiných zajímavostí. Také nezapomínejte na okrasnou funkci zeleniny. Její krásy si všímali i zahradní architekti v období renesance, kdy byly speciálně zakládány právě zeleninové zahrady u šlechtických sídel nebo měšťanských domů.

V bylinkové zahradě mohou byt vysazeny kulturní i plané bylinky. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

V bylinkové zahradě mohou byt vysazeny kulturní i plané bylinky. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Co by na takové zahradě určitě nemělo chybět …

Každá zahrada je originál, takže nelze jednoznačně říci, co zde musí být a co ne. Záleží na ploše zahrady a také na vašich samozásobitelských plánech. Všeobecně je ovšem možné zmínit několik prvků, které se opakují asi nejčastěji. Patří mezi ně bylinkové či zeleninové záhony, výsadby drobného ovoce a ovocných stromů, jedlý trávník, květnatá louka, rybníček určený na chov ryb, ale stejně tak by zahrada měla sloužit i k odpočinku, takže nejsou výjimkou ani posezení s grilem, odpočinkové terasy nebo také tiché koutky určené na četbu či jiné vyžití.

Včelaření se opět vrací do módy i mezi mladými zahrádkáři. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Včelaření se opět vrací do módy i mezi mladými zahrádkáři. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Okrasné druhy zeleniny rozhodně nezklamou

Až neskutečně často se setkáváme s názorem, že je třeba zeleninovou zahradu pohledově odclonit od okrasné kompozice. Ovšem i zelenina má své kouzlo, zvláště pokud je zasazena v malebné kompozici. V současné době se na trhu navíc setkáte i se speciálně vyšlechtěnou zeleninou, která je právě pěstována s okrasným záměrem. Pestrobarevná mrkev, lilky v bílé a fialové barvě, patisony a cukety v barvách bílé, žluté, zelené či v proužkaté kombinaci a bizarně tvarované dýně, tím ale výčet okrasné zeleniny rozhodně nekončí, takže i samozásobitelská zahrada zaměřená na pěstování plodin může mít nevšední kouzlo.

TEXT A FOTO: LUCIE PEUKERTOVÁ
ZDROJ: časopis HOME

Komentovat