Výhody i úskalí kořenové čističky odpadních vod

Pro lidi žijící ve městech s fungující kanalizační sítí není špinavá voda, která odtéká z jejich domácností, žádný problém. Je ale množství obcí, kde o kanalizaci mohou pouze snít. V takovém případě však není nutné vymýšlet komplikované konstrukce čistíren − někdy stačí okopírovat to, co příroda už dávno vymyslela a s úspěchem i zrealizovala.

Kořenové čističky odpadních vod jsou alternativním ekologickým systémem čištění, který je sice limitován několika vážnými omezeními, ale i jsou lokality a pozemky, kde je vysloveně vhodný a má velký přínos pro ekologii krajiny. V kořenové čističce čistí vodu organismy, které přirozeně žijí na povrchu štěrkové náplně a na kořenech vodních a bahenních rostlin. Kyslík získávají přes svá stébla a celý systém (biotop) funguje podobně jako přírodní mokřad. Pro jeho optimální činnost je ideální umístění na pozemku s mírným spádem, dá se ale vyřešit i na rovině.

Jak to bylo dávno vymyšleno

Čištění odpadní vody tímto způsobem se dělí do dvou stupňů: předčištění a samotné čištění v kořenové čističce. Ve stupni předčištění se odpadní voda zbaví velkých a tuhých částí, které by mohly ucpat podloží a poškodit celý systém. Může k tomu sloužit například dobře zaizolovaný septik nebo žumpa. Dalším stupněm je samotná kořenová čistička. Je to nádrž vyplněná štěrkem v tloušťce asi 80 cm, kam se kanalizací přivádí odpadní voda. Nádrž musí být zaizolována dostatečně silnou hydroizolační fólií, která je oboustranně ochráněna geotextilií. Dno tvoří filtr, tedy vrstva štěrku se zrnitostí minimálně 16 mm. V něm jsou vysazeny bahenní rostliny jako chrastice rákosovitá, orobinec úzkolistý, kyprej vrbice, různé druhy ostřic, ale i blatouch bahenní nebo kosatec žlutý.

Kořenová čistička odpadních vod těsně po osazení ještě nepracuje na sto procent, ale jak rostlinky dorůstají, zvyšuje se i její výkon. Není třeba se obávat toho, že by se stala líhní komárů, protože voda v „bazénech“ sahá jen asi 5 cm pod povrch štěrku nebo písku a právě to podle biologů zabraňuje přemnožení tohoto nepříjemného hmyzu. (foto: Kořenovky.cz)

Kořenová čistička odpadních vod těsně po osazení ještě nepracuje na sto procent, ale jak rostlinky dorůstají, zvyšuje se i její výkon. Není třeba se obávat toho, že by se stala líhní komárů, protože voda v „bazénech“ sahá jen asi 5 cm pod povrch štěrku nebo písku a právě to podle biologů zabraňuje přemnožení tohoto nepříjemného hmyzu. (foto: Kořenovky.cz)


Výhodou „kořenovky“ je, že snese nárazový provoz, má minimální provozní náklady a navíc vypadá hezky. Její realizace ale není snadná.

Výhody i úskalí

Výhodou kořenové čističky je to, že se dá bez problémů využít i u objektů, které se nevyužívají celoročně. Používá se na čištění veškeré odpadní vody z domácnosti, tedy i vody z toalet. Její nevýhodou jsou velké nároky na plochu – v případě čištění i černé vody (voda z WC) je potřeba na obyvatele 5 m2, pokud čistí jen šedou vodu (voda z mytí, praní…), jsou potřebné 3 až 4 m2 na obyvatele. Kořenové čističky dobře snášejí nárazový provoz, ale i dezinfekční a čisticí prostředky. Ideální je však používat ty ekologické. V zimě se činnost kořenové čističky zpomaluje stejně, jako se zpomalují všechny přírodní procesy. Její činnost se však úplně nezastaví ani tehdy. Plocha filtru se navrhuje tak, aby i v období snížené účinnosti čistička splňovala legislativní požadavky.

Kdo by řekl, že tento romantický kout přírody vznikl díky odpadu. Kořenové čističky jsou většinou obdélníkové, ale tak, jako si můžete vybírat rostliny, můžete volit i tvar nádrže. Životnost čističky je přibližně 30 let, potom se náplň filtru musí vyprat, nebo vyvézt na skládku a vyměnit. (foto: Kořenovky.cz)

Kdo by řekl, že tento romantický kout přírody vznikl díky odpadu. Kořenové čističky jsou většinou obdélníkové, ale tak, jako si můžete vybírat rostliny, můžete volit i tvar nádrže. Životnost čističky je přibližně 30 let, potom se náplň filtru musí vyprat, nebo vyvézt na skládku a vyměnit. (foto: Kořenovky.cz)

Téměř bez starostí a provozních nákladů

Velkou výhodou „kořenovek“ je téměř bezúdržbový provoz – ve většině případů nepotřebují ani žádnou elektrickou energii. Jen jednou za rok je potřebné posekat rostliny, v případě potřeby vyčistit septik. Realizace domové kořenové čističky je přibližně o polovinu dražší než mechanická ČOV, proto si ji volí hlavně lidé se vztahem k přírodě, kteří oceňují bezúdržbový chod a estetický přínos, případně potřebují čističku například na chalupě.

Kořenová čistička se nedá řešit jako typový projekt. Každá realizace vyžaduje individuální přístup. Z hlediska legislativy je malým vodním dílem.

Ach ta legislativa

Kořenová čistička odpadních vod se nedá řešit jako typový projekt. Každá realizace vyžaduje individuální přístup a posouzení všech pro a proti. Kořenové čističky se podle legislativy posuzují jako malá vodní díla a jako taková podléhají kolaudaci. Jejich povolení má na starost odbor životního prostředí, a aby byla možná realizace, musí s kladným výsledkem proběhnout vodoprávní řízení.

Důležité je nechat si vypracovat kvalitní projekt a kromě hydrogeologického posudku mít i potvrzení o vodotěsnosti fólie kořenového pole. Součástí projektové dokumentace musí být také hydrogeologický posudek, podle něj se totiž posuzuje vzdálenost čističky od zdroje pitné vody.

Ať už na vyčištění odpadní vody využijete malou domovní biologickou čističku odpadních vod, nebo máte kořenovou čističku, výsledkem by vždy měla být čistá voda. V tomto případě je okrasné jezírko u rodinného domu zásobováno čistou vodou z kořenové čističky. (foto: Kořenovky.cz)

Ať už na vyčištění odpadní vody využijete malou domovní biologickou čističku odpadních vod, nebo máte kořenovou čističku, výsledkem by vždy měla být čistá voda. V tomto případě je okrasné jezírko u rodinného domu zásobováno čistou vodou z kořenové čističky. (foto: Kořenovky.cz)


Věděli jste, že…

Minimální vzdálenost kořenové čističky odpadních vod od obytných objektů není jednoznačně stanovena normou. Závisí na hydrogeologických poměrech a určuje ji hydrogeologický posudek. Je to však potřebné jen v případě vsakování vyčištěné vody do podzemních vod. Pokud se čistá voda vypouští do vodního toku, problém se vzdáleností od objektu odpadá.

Šitá na míru

Kořenové čističky odpadních vod se mohou budovat jako obecní, ale perspektivním se jeví i jejich širší uplatnění pro jednotlivé domácnosti. Jsou vhodné i jako součást rekreačních objektů – nepřekáží jim přerušovaný provoz. Investiční náklady na kořenovou čističku se těžko definují a závisejí na její velikosti, ale i na vzdálenosti, z níž je nutné dovézt materiál, provozní náklady jsou však téměř nulové. Navíc, může být krásným koutem přírody, neobvyklým biotopem, který rozšiřuje biodiverzitu území.

Hlavní a nejrozsáhlejší částí KČOV je čisticí kořenové pole. Vana se kope do hloubky cca 1 m a sklon svahů je variabilní podle typu zeminy (od 45° do 60°). (foto: Jana Ježíková)

Hlavní a nejrozsáhlejší částí KČOV je čisticí kořenové pole. Vana se kope do hloubky cca 1 m a sklon svahů je variabilní podle typu zeminy (od 45° do 60°). (foto: Jana Ježíková)

Před kořenové pole se předřazuje septik určený pro separaci pevných kalů, který se jednou za čas vyváží. Pod septikem je minimálně 15cm betonové lože. (foto: Jana Ježíková)

Před kořenové pole se předřazuje septik určený pro separaci pevných kalů, který se jednou za čas vyváží. Pod septikem je minimálně 15cm betonové lože. (foto: Jana Ježíková)

Za kořenové pole se umisťuje jímka na vyčištěnou vodu. Výškou hladiny v jímce se reguluje hladina v kořenovém poli, příp. slouží jako nádrž vody na zalévání. (foto: Jana Ježíková)

Za kořenové pole se umisťuje jímka na vyčištěnou vodu. Výškou hladiny v jímce se reguluje hladina v kořenovém poli, příp. slouží jako nádrž vody na zalévání. (foto: Jana Ježíková)

Výkop kořenového filtru se začistí, vysype pískem a vyloží geotextilií či starými koberci. Vodotěsnou vrstvu tvoří speciální izolační fólie o tloušťce 1–1,5 mm, nejčastěji z PVC. (foto: Jana Ježíková)

Výkop kořenového filtru se začistí, vysype pískem a vyloží geotextilií či starými koberci. Vodotěsnou vrstvu tvoří speciální izolační fólie o tloušťce 1–1,5 mm, nejčastěji z PVC. (foto: Jana Ježíková)

Na začátku a na konci pole, kde je potrubí, se vytváří vrstva kameniva, zbytek pole se zaveze kačírkem. Po napuštění vody se do kačírku sázejí rostliny (5ks/m2). (foto: Jana Ježíková)

Na začátku a na konci pole, kde je potrubí, se vytváří vrstva kameniva, zbytek pole se zaveze kačírkem. Po napuštění vody se do kačírku sázejí rostliny (5ks/m2). (foto: Jana Ježíková)

TEXT Nora Škripcová, Dominika Záveská
Odborná spolupráce Michal Šperling (Kořenovky.cz), Jana Ježíková
FOTO Kořenovky.cz, Jana Ježíková
Zdroj časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.

Komentovat