Zahrada na podzim: Co byste ještě měli udělat!

Podzim je jedno z nejkrásnějších ročních období, kdy se příroda stále ještě nechce uložit k zimnímu spánku, ale přesto nikoho nenechá na pochybách, že se konec roku už stejně blíží. Na zahradě je stále ještě co sklízet, ale stejně tak přichází na řadu i úklid a péče o nářadí, techniku a jiné zařízení. Podzim tedy lze považovat za období, kdy si můžete udělat tak trochu náskok na jaro, kdy nevíme, kam dřív skočit.

Péče o trávník

Na konci září a v průběhu října nezapomínejte na péči o okrasný trávník, který letos dostal zabrat suchým a horkým počasím. Na podzim již teploty klesají nejen během dne, ale i v noci, což je ideální období pro péči o tento vegetační prvek, stejně tak už jsou častější i srážky, které jsou pro dobrou kondici trávníku nezbytné. Ještě než přijdou první přízemní mrazy, měli bychom stihnout vertikutaci, při níž z trávníku odstraníme velkou část odumřelé hmoty, která se v porostu během léta nahromadila. Po tomto úkonu dopřejte zelenému koberci podzimní pomalu rozpustné hnojivo. Ve druhé polovině podzimu také pravidelně odstraňujte spadané listí.

Okrasný trávník pravidelně zbavujte spadaného listí. foto: Lucie Peukertová

To sice není největším nepřítelem trávníku bylinného nebo květnaté louky, na intenzivně udržovaném trávníku by se ovšem nemělo hromadit delší dobu. Silná vrstva listí totiž omezuje proudění vzduchu a navíc uzavírá vlhkost v přízemní vrstvě porostu. Tímto způsobem se mohou na trávníku vyvinout některé trávníkové houbové choroby, které se mohou na jeho kvalitě nechvalně podepsat.

Podzim je ideální termín pro výsadbu ovocných dřevin. foto: Lucie Peukertová

Skleník potřebuje uklidit a vyčistit

Velký náskok na jaro si také můžete vytvořit podzimním úklidem skleníku, ve kterém už nepěstujete žádnou zeleninu. Odstraňte všechnu organickou hmotu, skla umyjte vodou se saponátem a octem a nechte pořádně vyschnout. Kompost nebo hnůj do záhonů zaryjte klidně až na jaře, v tomto případě nemá smysl chvátat, ačkoli i tato možnost připadá v úvahu. Na podzim také umyjte všechny nádoby a péči věnujte i zahradnímu nářadí a technice. Nářadí ukliďte do zahradního domku, aby se na jeho stavu nepodepsaly povětrností podmínky přes zimu.

Poslední sklizeň

Některé plodiny jsou samozřejmě již dávno sklizeny, v průběhu podzimu ale stejně můžete některé druhy pěstovat prakticky až do mrazů. Dobrým příkladem je zelí, které někteří zahrádkáři sklízí opravdu až po prvním slabém mrazu. S nízkými podzimními teplotami si také poradí špenát, mangold, kapusta nebo také keříčkové či tyčkové fazole. Přes zimu můžete nechat na záhonech špenát či mangold, které lze sklízet i v tomto období. Nečekejte ovšem velkou sklizeň, ale spíše jen několik listů na doplnění zeleninového salátu.

Přístup ke spadanému listí ve výsadbách se výrazně liší, ne vždy je třeba ho uklízet. foto: Lucie Peukertová

Okrasné záhony – uklízet nebo nechat osudu?

S různými názory se můžete setkat v oblasti péče o trvalkové záhony. Zatímco někteří odborníci prosazují podzimní úklid, jiní jsou zastánci předjarní komplexní péče. Je jen na vás, jaký přístup zvolíte, je ovšem dobré se řídit selským rozumem a zvážit všechny výhody i nevýhody. Faktem totiž je, že okrasné trávy a semeníky některých trvalek dokáží udělat velkou parádu i během zimy, takže je opravdu škoda se o tuto podívanou připravit. Listové růžice navíc ochrání přezimující trvalky před silnými holomrazy, které u nás panují především v lednu a únoru.

Dalším skvělým opatřením proti vymrznutí rostlin je peřina z listí, kterého je na podzim všude dost. I takto ho můžete použít, rozprostřete ho ovšem ve slabší vrstvě, aby pod ním rostliny nezahnívaly. Jak je vidět, úklid na zahradě může mít dvě strany. Na jedné straně je touha po uklizené zahradě, na straně druhé je praktická otázka, organická hmota totiž může sloužit jako ochrana proti mrazu, takže záhony není třeba přikrývat jehličnatou chvojí.

Rytí půdy můžete nechat klidně až na jaro. foto: Lucie Peukertová

Péče o půdu

Pokladem každé zahrady je její půda, o kterou bychom se měli pečlivě starat a dopřávat jí kromě živin také organickou hmotu, na kterou se ale někdy zapomíná. I v tomto ohledu se různí odborníci přiklánějí k rozdílnému řešení. Dříve se tradovalo, že by mělo dojít k podzimnímu rytí záhonů, aby došlo k hlubokému promrznutí půdy, jenže od tohoto způsobu se postupně ustupuje, protože má hned několik nedostatků. Permakulturní zahradníci, kteří hospodaří ve jménu přírody, tento způsob nepoužívají vůbec, důvod je jednoduchý.

Při podzimním rytí totiž povrch záhonu obnažíme, takže je ponechán na pospas dešti, sněhu a mrazům. Živiny v půdě obsažené se srážkami vyplavují do hlubších vrstev půdy, kde nemusí být již přijatelné pro kořeny rostlin. Situace se zhorší při podzimní aplikaci syntetických hnojiv, které v půdě na plodiny opravdu nepočkají, ale spíše o ně přijdeme tímto vymýváním do podloží. I samotné promrzání půdy není nic výhodného, protože se jím omezí půdní život. V půdě totiž žijí různé kmeny půdních bakterií, které se podílejí na rozkladných procesech organické hmoty, a pokud půda promrzne do hloubky, je jasné, že se tyto procesy úplně zastaví.

Optimální řešení je tedy takové, které počítá s tím, že záhony ani na zimu nezůstanou zcela sklizené. Stačí na podzim vysít zelené hnojení, které se na záhonech ponechá přes zimu, na jaře se pak zapraví u lehkých půd rycími vidlemi nebo rýčem v případě půdy těžké.

Text a foto: Lucie Peukertová