Založení záhonu pro pěstovaní vlastní zeleniny a čerstvých natí
I v menší zahradě se vyplatí vyčlenit si kousek místa pro pěstování vlastní zeleniny a čerstvých natí. Velmi dobře na to poslouží sluneční řádky, trendy vyvýšené záhony, nouzově i větší květináče. Není třeba toho pěstovat moc, stačí tolik, kolik spotřebujete během sezony.
Nebude to trvat dlouho a zjistíte, že mít k dispozici vlastní, nedávno posbíranou zeleninu, čerstvé saláty a voňavé bylinky je k nezaplacení. Často na to není třeba vynaložit ani moc úsilí. S plánováním a budováním zeleninových záhonů však začněte co nejdříve na jaře, jen co vám to umožní počasí. Osivo zelenin si do volné půdy můžete vysít už po oteplení půdy.
Nezapomeňte na výsev hrachu, mrkve, petržele, pastináku, ředkvičky, hrachu, později cuket či fazolí. Nechte si ještě dostatek místa i na zeleninové sazenice, které se vysazují koncem dubna a v květnu. Jak správně postupovat při zakládání zeleninových záhonů?
Budete potřebovat
- hrábě
- rýč
- motyka
- hnojivo
- provázek na označení řádků
- osiva zelenin
- kolečko
- pracovní rukavice
Při přípravě zeleninových záhonů zvolte ideální délku a šířku. Pokud byste je vytvořili příliš široké, zbytečně si budete později komplikovat jejich obrábění. Ideální šířka je 1,5 m.
V rámci přípravy míst pro zeleninu nezapomeňte zužitkovat prosátý kompost. Nejlépe, když ho zapracujete do důkladně odplevelené a zkypřené půdy. Budete překvapení jeho vlivem na úrodu.
Záhony se během první přípravy vyplatí vyhnojit i kvalitním vícesložkovým hnojivem (pokud nevyužijete kompost) vždy jen podle doporučeného dávkování.
Hnojivo nebo kompost důkladně zapracujte do půdy pomocí hrábí.
Plochu důkladně vyrovnejte, nyní ještě můžete dát záhonu konkrétní
tvar – osvědčený je obdélník.
Na připravené záhony můžete začít vysévat. Začněte natáhnutím provázku a vytvořením řádku. Každý druh zeleniny má jiné požadavky na hloubku výsevu i na vzdálenost mezi řádky.
Pokud je například kořenovou zeleninu třeba vysít do řádků, osiva dalších zelenin (například salátů) se vysévají naširoko. Osivo dýní, cuket či fazolí se zase vysévá do hnízd.
DOBRÁ RADA
Záhony je kvůli lepšímu světlu osvědčené situovat severo-jižním směrem.
Nezapomeňte
- Při výběru konkrétních zeleninových druhů do své zahrady upřednostněte osvědčené zeleniny, jejichž pěstování není složité.
- Vybírejte si takové zeleninové druhy, kterým ve své zahradě dokážete poskytnout ideální podmínky. Většina zelenin potřebuje dostatek světla, v polostínu prosperuje méně druhů.
- Základem úspěchu je nejen dostatek světla, ale i půda s drobně hrudkovitou strukturou, která je kvalitně zásobená živinami. Velkým přínosem je při pěstování zeleniny zapracování kompostu.
- Dbejte na střídání plodin, nepěstujte jeden druh zeleniny každý rok na tom samém místě.
- Před výsevem si zjistěte, jaký způsob je u daného druhu doporučený. Tedy zda výsev do řádků (a jak hluboko), naširoko, do hnízd, nebo zda se doporučuje danou rostlinu předpěstovat ve skleníku či pařeništi.
- Usilujte o rozmanitost, nepěstujte jen jeden, dva či tři druhy. Smíšené zeleninové výsadby jsou zároveň krásnější a v zahradě nepůsobí rušivě.
Text a realizace: Daniel Košťál
Foto: Miro Pochyba, Isifa/Shutterstock
Zdroj: Časopis V Zahradě