Důležité rady pro zdravou půdu na zahrádkách

Neopatrně používaná syntetická hnojiva a nevhodně aplikované agrotechnické postupy kvalitě půdy příliš neprospějí. Přitom si mnohdy vystačíme s málem v podobě kompostu, zeleného hnojení nebo s bylinnými jíchami.

Pěstování rostlin v polykultuře půdu neunavuje. foto Lucie Peukertová

Se zahradní půdou se občas zachází poměrně nešetrně. A mnohá šetření dokazují, že půda na českém území poměrně rychle degraduje. Nejen, že je více ohrožená erozí, ale velmi rychle z ní mizí i minerály. Nehledě na to, že si ji sami dobrovolně zasolujeme neopatrně používanými syntetickými hnojivy, která používáme ve větším množství, než je nezbytně nutné.

Zasolená půda pak ztrácí svou přirozenou schopnost obnovy, mizí z ní půdní organismy, které se starají o rozkladné procesy, a přebytečné, rostlinami nespotřebované živiny putují až do podzemních vod, kde způsobují další katastrofy. Na svých zahradách ovšem můžeme hospodařit úplně jinak. Syntetická hnojiva hravě nahradíme kompostem, zeleným hnojením nebo bylinnou jíchou a na dodané organické hmotě si smlsnou půdní organismy a drobní živočichové, kteří půdu dostanou znovu do kondice. Efektivní péče o půdu není vůbec složitá a výsledky určitě stojí za to.

Měsíček lékařský odpuzuje půdní háďátka, proto ho zakomponujte i do zeleninových záhonů. foto Lucie Peukertová

Bylinné jíchy a zákvasy

Zákvas ze slepičinců či jícha z kopřiv jistě nejsou pro nikoho žádnou novinkou. Jedná se o snadno dostupná kapalná hnojiva s vysokou koncentrací živin a zvláště vysokým zastoupením dusíku, proto se hodí pro hnojení plodin náročných na tento prvek. Určitě jimi nepohrdnou rajčata, brambory, tykve, okurky nebo papriky či řepa. Při používání zákvasů ovšem pamatujte na to, že je nutné je ředit v poměru 1:10. Na jeden díl jíchy připadá 10 dílů vody. Naředěné hnojivo vždy aplikujte na vlhkou půdu, jinak by hrozilo popálení citlivého kořenového vlášení plodin. Z čeho se dá bylinná jícha vyrobit? K její výrobě postačí planě rostoucí rostliny, ale také různé bylinky, pro které nemáte jiné uplatnění. Kromě kopřiv lze použít vratič, heřmánek, pelyněk, kostival nebo přesličku a další rostliny, které rostou třeba za plotem vaší zahrady.

Z kopřivy vyrobíte skvělou bylinnou jíchu, kterou pohnojíte plodiny náročné na dusík. foto Lucie Peukertová

Bez chemických hnojiv se obejde každý překvapivě snadno

Běžně dostupná hnojiva v podobě kapalného koncentrátu nebo granulátu mají tu výhodu, že i v malém množství obsahují velkou zásobu živin. Na pohnojení své užitkové zahrady proto budete potřebovat rozhodně menší množství hmoty než v případě, že jste se rozhodli svou zahradu hnojit třeba stájovými hnojivy nebo kompostem.

Tento argument je poměrně častým důvodem, proč mnozí zahrádkáři dávají přednost syntetickým hnojivům. Na druhou stranu tyto látky nedodají do půdy organickou hmotu, která je pravou podstatou fungování celého půdního systému, takže některé procesy v půdě nebudou časem fungovat stoprocentně.

Je na každém z nás, jakou cestu při péči o půdu zvolí, ale každý by se měl určitě snažit udržet trvalou hodnotu zahradní půdy. Stájová hnojiva jsou sice dostupná jen málokomu, ale na kompostér se najde místo v každé zahradě, navíc se v něm dají efektivně zužitkovat kuchyňské zbytky, posečená tráva, přebytečná zemina nebo spadané listí, se kterým si na podzim nevíme rady. Běžná hnojiva rozhodně tedy nejsou jediným řešením. Na dusík náročné zelenině dopřejte během sezony bylinnou jíchu, kterou vyrobíte z různých druhů plevelů.

Kopřivy, heřmánek nebo třeba vratič rostou téměř všude. Příprava jíchy navíc nezabere ani moc času. Použití těchto přírodních hnojiv je snadné a poměrně rychlé, půdě ovšem neskutečně prospějí a vy se dočkáte zdravé sklizně.

Půdu lze před některými chorobami a škůdci ochránit také pomocí aromatických rostlin. foto Lucie Peukertová

Pomocníci z rostlinné říše

Některé rostliny jsou pro půdu zvláště užitečné. Pokud pěstujete zeleninu v polykultuře, nebojte se mezi rostliny vysadit i některé okrasné druhy, které mají schopnost odpuzovat škůdce. Touto schopností disponuje například měsíček lékařský nebo jednoletý aksamitník. Určitou ozdravnou funkci mají také rostliny silně jedovaté, což je případ dvouletého náprstníku. Rostliny se také mohou stát skvělým hnojivem. Například zelené hnojení lze pěstovat jako předplodinu, meziplodinu, jako podrost nebo až po sklizni. Rostlinky není nutné zarývat do hloubky, rozkladné procesy vyžadují přístup vzduchu. V lehkých půdách stačí zelené hnojení jen povrchově zapravit rycími vidlemi.

Některé rostliny vyžadují kyselou půdu. Tu namícháte z rašeliny, ale v přírodní zahradě upřednostněte raději listovku. foto Lucie Peukertová

Organická hmota vs. minerály

Pro správné fungování půdy je důležitá organická hmota, kterou dodáváme například ve formě zeleného hnojení či kompostu. Jedná se o rostlinné či živočišné zbytky, které představují zdroj obživy pro půdní mikroorganismy a drobné živočichy, kteří se v půdě starají o důležité rozkladné procesy. Pokud by se v půdě vyskytovali v malém množství, neměl by kdo přeměňovat organickou hmotu na látky přijatelné pro rostliny, takže by bez těchto pomocníků nebyly v půdě ani živiny. Ovšem úrodnost půdy nezávisí pouze na obsahu organické hmoty.

Mnohdy se zapomíná na minerální složku. Právě minerály totiž z půdy rychle mizí vlastně při každé sklizni i chybným zpracováním půdy. I tady je řešení opravdu jednoduché, stačí do záhonů přidat kamenný prach, který vzniká jako vedlejší produkt při těžbě kamene. Půda se tak obohatí o důležité minerály, což se projeví i na kvalitě sklizené zeleniny.

Zelené zahradničení pěkně prakticky

Ačkoliv se dají živiny do půdy dodat různými způsoby, je možné také omezit jejich ztráty. K velkým ztrátám živin totiž dochází tak, že zeleninu velmi rádi pěstujeme v plošně rozlehlých monokulturách. Rostliny jednoho druhu mají stejné požadavky na živiny a jejich kořenový systém zasahuje do přibližně stejné hloubky, takže si tímto způsobem sami dobrovolně vyčerpáváme svou vlastní půdu.

Pokud se ale od tohoto způsobu pěstování odpoutáme a začneme plodiny pěstovat v polykulturách, kde vedle sebe porostou druhy zeleniny s rozdílnou potřebou živin, užitečné rostliny odpuzující choroby a škůdce a třeba i bylinky, ušetříte si mnoho práce s dodatečným hnojením.

Kompostovací plochu lze začlenit například do užitkové zahrady. Zahradní kompost zcela nahradí jakékoli syntetické hnojivo. foto Lucie Peukertová

Praktické mulčování půdě pomůže

Péče o půdu spočívá i v dalších postupech, které mohou mít vliv na její složení i na půdní život, který v ní probíhá. Důležitou roli plní také mulčovací materiály, které přirozenou cestou zamezují nadměrnému vypařování vody, což oceníte zvláště během horkých letních dnů. Pokud záhony zamulčujete organickým mulčem, kterým může být sláma, štěpka nebo jemně posečená tráva, obohatíte půdu další organickou hmotou. Tyto mulče se totiž poměrně rychle rozkládají a vzniklý humus se opět stane prostřeným stolem pro půdní faunu.

Mulčovací materiály

Mulčovací materiály jsou užitečné i v dalších ohledech. Kromě toho, že zamezují zaplevelení, mají nezanedbatelný vliv i na snížení důsledků eroze zvláště na svažitých pozemcích.

Některé jedovaté rostliny uvolňují svými kořeny do půdy látky, které ji ozdravují. foto Lucie Peukertová

Tip redakce

Víte, jak poznáte správnou strukturu půdy? Není nutné do půdy sahat rukama, stačí ji posoudit vizuálně. Kvalitní půda má drobtovitou strukturu. V žádném případě nesmí připomínat prach a ani na svém povrchu vytvářet popraskanou tvrdou krustu, která se mnohdy tvoří na narušených jílovitých půdách, které jsou silně zatěžovány. Na strukturu půdy má vliv i způsob zpracování. Někteří pěstitelé dokonce odmítají hloubkové rytí na výšku jednoho nebo dvou listů rýče, protože při něm dochází k narušení struktury a půdního života. Lehkou písčitou půdu postačí jen povrchově nakypřit rycími vidlemi.

Text a foto: Lucie Peukertová
Zdroj: časopis HOME