Rady při plánování zimní zahrady

Zimní zahrady se využívají zejména jako obytné prostory. Nedivme se, vždyť poskytují příjemné možnosti oddechu a relaxace. Pokud toužíte po celoročně obyvatelné oáze zeleně s ideálním vnitřním klimatem, měla by se teplota vzduchu pohybovat okolo 20 °C a vlhkost vzduchu by měla být od 40 do 60 %.

Zimní zahrada je vhodným prostředkem pro propojení interiéru s exteriérem – zaručuje intenzivnější kontakt s přírodou. Tato říše zeleně se nejčastěji realizuje formou přístavby k domu v podobě prosklené místnosti. Velmi působivé jsou dvoupodlažní zimní zahrady s vyhlídkovou galerií, které jsou štědré zejména na vizuální zážitky. Samostatné stavby z konstrukce a skla určené k pěstování rostlin – skleníky – jsou k dlouhodobějšímu pobytu osob uvnitř méně vhodné.

Zimní zahradu se doporučuje orientovat směrem na jih – dopad a intenzita slunečního záření jsou z této světové strany nejpříznivější. Takto situovaná zimní zahrada bude v letních měsících vyžadovat vhodnou stínicí bariéru, která zabrání přehřívání prostoru a přispěje ke kvalitě mikroklimatu. Pro tento účel lze použít speciální skla nebo kvalitní stínicí techniku.

Při výstavbě obytné zimní zahrady je třeba prostor rozdělit nejméně na tři zóny – prostor pro odpočinek, pro rostlinstvo a komunikační propojovací cestičky. A to za předpokladu, že si na uvedený záměr vyčleníte minimální plochu pozemku 15 m².

Jak zamezit vzniku skleníkového efektu
Nechcete-li, aby v zimní zahradě vznikl skleníkový efekt, dodržte při její výstavbě tyto základní podmínky:
• dokonalé tepelněizolační zasklení,
• vhodné zastínění,
• správné odvětrávání,
• odbornou izolaci podlah a kontakt konstrukce s fasádou.

Rady při plánování • Optimální orientace zimní zahrady je směrem na jih. • K zastřešení celoročně obytné zimní zahrady je vhodná uzavřená šikmá střecha se střešními okny. Plochá střecha se v létě přehřívá a v zimě přijímá jen málo slunečního tepla. • Keramická dlažba v zimní zahradě funguje jako tepelný akumulátor, proto je vhodnější než dřevěné nebo betonové podlahy. • Zimní zahrada, kterou chcete využívat i jako obytnou místnost, by měla zabírat plochu alespoň 15 m2 a měla by mít světlou výšku nejméně 220 cm. • Klimatizaci dimenzujte vždy s rezervou, abyste měli možnost nastavit o něco vyšší výkon.

Konstrukce a její zasklení
Na konstrukci zimní zahrady se často používá hliník pro svou odolnost a stálost vůči povětrnostním vlivům. Dalšími používanými materiály jsou ocel, dřevo a plast. Ocel je pro tento účel stejně vhodná – je pevná a tvrdá. Dřevo na výstavbu konstrukce zimní zahrady není vhodné, protože vlivem tepla může praskat a deformovat se. Pokud si ho navzdory těmto rizikům zvolíte, dbejte na jeho pravidelnou údržbu. Z plastů je nejvhodnější polyvinylchlorid, nazývaný též tvrdé PVC. Ale i zde je potřebná stabilizace proti zatížení, obvykle hliníkovým nebo ocelovým jádrem. Na zasklení konstrukce je vhodné izolační dvojsklo, zejména z toho důvodu, že v mezeře izolačních dvojskel se nacházejí plyny, například argon nebo krypton, které zpomalují výměnu tepla mezi vnitřní a vnější tabulí. Vhodný je také nátěr skla vrstvou kovových sloučenin, které zamezují nadměrnému prostupu tepla do zimní zahrady. Vrstva působí jako zrcadlo, které je schopné snížit prostup tepla až o 40 %. Zvolíte-li prosklenou střechu, dodržte minimálně sklon 20° – zabrání se tím shromažďování dešťové vody na střeše. Vyhnete se případným poškozením, ale i pracné likvidaci vody (žlaby a svody totiž při sklonu střechy do 20° nedokážou bezchybně fungovat). Dobrý a poměrně levný tip na účinné zastínění prosklené střechy v horkých letních měsících z vnější strany stavby je instalace markýzy. Výhodou je možnost manipulace podle vašich potřeb.

Dobrý a poměrně levný tip na účinné zastínění prosklené střechy v horkých letních měsících z vnější strany stavby je instalace markýzy. (K-system)

Důležité je i kvalitní těsnění. Tak jako sklo se svými stavebně-fyzikálními vlastnostmi výrazně ovlivňuje klima a celkový výsledný efekt tepelné pohody vašeho zeleného obýváku, tak i těsnění má podobný význam. K základním požadavkům úspěšné stavby patří zvládnutá izolace kvalitními těsnicími pásy nebo tmelem v kontaktu s fasádou – ta je nezbytná. Stejné je to i s ostatními spoji, jestliže se chcete vyhnout nepříjemnému průvanu a zatékání.

Doporučeným materiálem na podlahu do zimních zahrad je keramická dlažba, protože je schopná fungovat jako tepelný akumulátor, což je v tomto typu objektu nanejvýš žádoucí. V dvoupodlažní zimní zahradě je pro horní poschodí vhodná roštová podlaha vzhledem k tomu, že nebrání přirozenému proudění vzduchu.

Rostlinstvo
Účinky aromaterapie z rostlin na lidský organismus jsou již obecně známy. I vy si je můžete dopřát jak ve studeném, tak i v teplém typu zimní zahrady. V nevytápěných prostorech se výborně daří zejména stálezeleným a opadavým rostlinám i dřevinám (rozmarýn, břečťan, vavřín, myrta). Z kvetoucích rostlin jsou to cyklámeny nebo kamélie. Ve vytápěných prostorech jsou možnosti ještě o něco bohatší. Dařit se tu bude citrusovým plodům, fíkovníkům, ananasovníkům nebo banánovníkům. Potěšení vám přinesou i krásné dracény a mnohé druhy palem. Ve vytápěných zimních zahradách se nesmírně daří kaktusům a sukulentům stejně jako filodendronům a difenbachiím.

Důležitou podmínkou pro zdravý vývoj flóry a vytvoření příjemného mikroklimatu v oáze zeleně je kvalitní proudění vzduchu. Účinného provětrávání interiéru dosáhnete buď jednoduchým, pravidelným otevíráním dveří, nebo pomocí takzvaného komínového efektu. Jde o úzký prostor s větracím otvorem dole i nahoře. Díky fyzikálním zákonům v něm ohřátý vzduch stoupá vzhůru a vytlačuje nad sebe horký vzduch.

Text: Andrea Rozborová
Foto: archív JAGA a firem
zdroj: kniha Vše o stavbě domu