7 úžasných nápadů na zahradní chodníky

04. 12. 2022

Při návrhu zpevněných ploch je třeba důkladně zvážit všechna pro a proti, a pokud je to možné, navrhnout dům spolu se zahradou. Ujasněte si, která cesta bude často využívaná (hlavní) a která bude vedlejší (chodníček v zadní části zahrady). V úvahu vezměte i to, zda byste v zahradě chtěli víc dlažby než trávy, nebo je pro vás zeleň na prvním místě.

Hlavní a důležité cesty by měly být jednoduché. Uplatní se tu klasické dlažební kostky, obklady nebo zatravňovací dlaždice. Pomocí chodníků z menších materiálů, jako je štěrk, nášlapy, oblázky či kůra, propojíte záhony nebo jednotlivé odpočinkové kouty v zahradě. Vysaďte mezi ně mech, půdopokryvnou zeleň či bylinky a nechte je splynout s okolím.

1.

Do zahrad v přírodním stylu je klikatá cestička s kamennými nášlapy obsypaná drobným štěrkem tím nejlepším řešením. Obklopená bujnými trvalkami láká na procházku i do těch nejvzdálenějších koutů zahrady.

Zdroj: Flera

2.

Vždy je dobré, když máte důvod jít do zahrady. Nenápadná cestička uložená v trávě vede k lavičce, ze které je výhled na dům i celou zahradu. Jednoduché a čisté řešení, kterým architekti nasměrovali pohledy od terasy do dalšího koutku na čtení.

Zdroj: Flera

3.

Různé výšky a typy chodníčků dokážou vnést do zahrady chybějící dynamiku. Takové netradiční prvky vyniknou zejména v moderních zahradách s jednoduchou výsadbou. Krátký chodník vyrobený z dlouhých dřevěných hranolů může spojit dvě různé části dvora obklopené například štěrkovými plochami a zelení.

Přečtěte si také:

Jak na zahradě zvolit materiály, zeleň a jednotlivé prvky tak, aby spolu vše ladilo

NAŠE TIPY

Chce to víc zeleně?

Cesty v zahradě mají kouzelnou moc. Tak jako nás dokáže chodníček na procházku zahradou zlákat, stejně tak nás může nevhodně navržená cesta od procházek spolehlivě odradit. Zvažte proto, jak často ji plánujete využívat a zda po ní budete muset chodit i v nepříznivém počasí. Přímo před terasou a směrem ke vchodu do domu se vyhněte měkkým materiálům, jako je mlat, trávník, písek nebo štěrk. Často se přilepí na podrážku, a bláto se tak rychle roznese i do čistých pobytových zón zahrady.

Měkké materiály volte spíš na boční chodníčky. Výhodou těchto materiálů je, že dobře propouštějí vodu a v zahradě působí nenápadně. Mlat je levný a příjemný, a není třeba se ho bát ani přímo pod pergolou. Když potřebujete štěrkový povrch, dobře zhutněte podloží pod ním a samotnou štěrkovou frakci sypte v tenké vrstvě, stačí dva až tři centimetry, ať se neboříte ani vy, ani nábytek.

4.

Mlatové cesty jsou tvořeny sypanou směsí hrubšího a jemnějšího přírodního či umělého kameniva, které se po uložení na příslušnou plochu mechanicky zhutní. Okraje upravených ploch se někdy zpevňují a vymezují ocelovou pásovinou, případně dubovými nebo bukovými trámy. Zpravidla nejde o zvýšené obrubníky, zpevňující prvky spíš splývají s terénem.

Zdroj: Flera

5.

Čím vyplnit prázdná místa mezi nášlapy? Zkuste úrazník šídlovitý, rozchodník (Sedum), mateřídoušku (Thymus) nebo mochnu jarní (Potentila verna) a vytvořte si voňavý a barevný koberec.

Zdroj: Flera

6.

Starý kámen má v sobě cosi krásného a nostalgického. Velké žulové obrubníky různých délek vedou v tomto atriu z domu do prostoru na sezení. Půdopokryvná rostlina dichondra vysazená okolo nich je měkká a příjemná na chůzi a je oblíbenou náhradou trávníku.

Zdroj: Brett Boardman

7.

Zatravňovací (vegetační) dlažba je vhodná na velké plochy, které potřebujete zpevnit, ale zároveň chcete, aby působily zeleněji. Po takto zpevněném povrchu se dobře chodí, i když naprší, děti po něm mohou jezdit na kole a bez problémů tu i zaparkujete.