V předešlém čísle jsme si s naším externím kolegou Pavlem Chloubou, který je povoláním zahradní architekt, povídali o tom, co všechno je při plánování zahrady nutné vzít v úvahu a co by na zahradě nemělo […]
V předešlém čísle jsme si s naším externím kolegou Pavlem Chloubou, který je povoláním zahradní architekt, povídali o tom, co všechno je při plánování zahrady nutné vzít v úvahu a co by na zahradě nemělo chybět. A jelikož se už blíží jaro, doba překotných změn a intenzivního zahradničení, ještě než se vypravíte do zahradních center pro nové rostliny, vyjasníme si věci týkající se opravdového plánování.
Nizozemský model zahrady bez trávníku u nás zatím velké pochopení nezískal, ale ve své podstatě jde o velice praktické řešení.
Připusťme, že jsme se už rozhodli zahradu vytvořit svépomocí. Známe nejpodstatnější fakta o kvalitě půdy, o klimatických poměrech i o vlastních možnostech. Co nás čeká nyní?Pokud zakládáte zcela novou zahradu na tzv. zelené louce, máte všechno důležité ve vlastních rukou. Než ale koupíte a vysadíte první rostlinu, musíte předem vědět, jak má zahrada po několika letech vypadat, tzn. v jakém stylu ji vlastně chcete mít. Také musíte mít jasno v tom, jak už jsem uvedl, pro koho a jak by měla zahrada sloužit.Možná by neškodilo v krátkosti představit alespoň několik základních stylů, aby si čtenáři mohli představit, jaké mají vlastně možnosti.Zahradních stylů je celá řada, ale některé z nich skoro určitě nevyužijete např. u novostavby rodinného domu. Asi by nebylo snadné zakládat zde zahradu lesní, která potřebuje kulisu vysokých stromů. Rovněž charakter zámecké zahrady by u rodinného domku působil poněkud nepatřičně. Nejčastěji se setkáte asi se stylem běžné rodinné zahrady, která se většinou snaží poskytnut soukromí a alespoň částečně se oddělit od okolního prostoru. Taková zahrada může obsahovat prvky pro odpočinek, hru, zábavu i společná setkání s přáteli. Z dalších zahradních stylů lze uvést třeba zahradu japonskou nebo trochu podobnou zahradu čínskou. Jde však o specifickou záležitost, která nesouvisí jen s červenými můstky a charakteristickými lucernami, ale s empatií a pochopením asijské kultury. Část lidí se vrací k vesnickému stylu zahradničení, který nebojácně kombinuje kvetoucí rostliny s rostlinami užitkovými a často i s chovem drobného hospodářského zvířectva. Za zmínku stojí u nás zatím dost ojedinělá zahrada bez trávníku či tzv. moderní zahrada, kterou tvoří obvykle úzký sortiment rostlin vysazených tak, aby nároky na údržbu byly co nejmenší.Výběr stylu zahrady je důležitý, jaké chyby mohou zahradě nejvíce ublížit?Chyby dělají všichni a obvykle bývá těžké se jim zcela vyhnout. Často se stává, že majitel zahrady některé rostliny dobře neodhadne nebo je přecení. Náprava těchto dílčích chyb zasice vyžaduje práci i finance navíc, obvykle ale bývá snadná. Horší situace nastane v případě, že zahrádkář podlehne mámení a chce mít na zahradě z každé kultury kousek. Stává se to například u lidí, kteří hodně cestují a z každé cesty si přivezou suvenýry i různé nápady a inspirace, které chtějí využít a realizovat na jedné zahradě. Pokud v podobném případě nedojde k procitnutí, obvykle dochází ke zrození kýče. Zhmotnění tohoto rizika je možné vidět na mnohých zahradách, kde se na jednom prostoru našlo místo pro krytý bazén, japonský můstek, který vede odnikud nikam i napodobeninu barokního andělíčka chrlícího vodu v betonové fontánce. Jednotlivé prvky samy o sobě přitom nemusejí být na škodu, ale jejich společné použití vede k nehezkým výsledkům.Plánování zahrady a její následná realizace zahrnuje množství úkonů, často náročných pracovně i finančně. Zvláště finanční stránka může být pro mnoho lidí rozhodující. Uměl byste poradit, jak dále postupovat, aby to finančně moc nebolelo?Nejsnadnější je asi využívat systém různých slev a bonusů. Ve světě rostlin ale mohou být slevy ve finále zrádné, i tady se často naplňuje oblíbené rčení, že „sleva není zadarmo“. Vyplatí se však sledovat nabídky rostlin na konci sezony, kdy je pro obchodníka výhodnější rostliny zlevnit a prodat než o ně dále pečovat. Tyto slevy mohou být opravdu výhodné, na rozdíl od těch, kdy se zlevňuje kvůli nižší kvalitě. Někdy se podaří výhodně nakoupit i rostliny prodávané v tzv. mixech, které se prodávají obvykle za jednotnou cenu. Občas se v nich totiž objevují vzácné druhy či odrůdy, jejichž hodnota je ve skutečnosti mnohem větší. Stává se to zejména tehdy, když pěstitel vyprodává zbylé rostliny a aby je včas prodal, vytvoří z nich tyto sady. Podobné nákupy ale vyžadují určitou zkušenost a také trochu štěstí.A máte nějaký tip, jak nejlépe ušetřit při zakládání zahrady?Nejjednodušší je vymyslet systém prací tak, aby se vše důležité dělalo jen jednou. Právě v efektivních pracovních postupech tkví velká část úspor. S tím souvisí i rozplánování a rozdělení prací do několika etap. Pokud chybí v rodinném rozpočtu částka na založení celé zahrady, doporučuji realizovat jenom jednu část z celku, ale už tak, aby tato první etapa byla provedena s co největší pečlivostí a dokonalostí, aby nebylo nutné se k tomuto místu už vracet. Pokud zvolíte tuto cestu, doporučuji zbytek pozemku na přechodnou dobu zatravnit tak, aby na zahradě nebylo bláto a nepořádek. V první etapě by se na zahradě měly upřednostnit stromy, od kterých se čeká, že vytvoří hlavní kulisu. Rostou relativně dlouho a pár let jim může trvat, než dorostou do alespoň trochu efektních rozměrů. V další fázi by se mělo vyřešit místo, které bude v zahradě tím nejdůležitějším. Obvykle je to prostor kolem sezení. Ve stejném duchu pak lze pokračovat i při tvorbě vzdálenějších částí zahrady. Založení zahrady se tak zrealizuje během několika let a jeho financování se rozloží do několika období.To ale může být přijatelné spíš pro menší zahradu, jak postupovat v případě opravdu velké zahrady? Postup etapovou metodou by na větší ploše mohl trvat deset nebo možná i desítky let.Ano, to je pravda. Někdy se stane, že je zahrada z různých důvodů větší, než její uživatel potřebuje. V takovém případě se vyplatí rozdělit ji minimálně na dvě části. Část v blízkosti domu by měla být tak velká, aby bylo v možnostech majitele ji nejenom vytvořit, ale také udržovat. K rozdělení je možné použít živé ploty či klasický pevný plot. Vzdálenější část zahrady může sloužit třeba jako louka nebo extenzivní ovocný sad. I když to není příliš běžné, lze ji také za údržbu pronajmout někomu, kdo by chtěl pěstovat zeleninu či ovoce, ale na svoji vlastní zahrádku z finančních důvodů nemůže dosáhnout.FOTO: PAVEL CHLOUBA
Rozhovory s architektem
